Pátek, 29. března 2024

ČEZ se chystá v elektrárnách pálit obilí

ČEZ se chystá v elektrárnách pálit obilí
Několik set tisíc tun obilí míří místo k pekařům do pecí elektrárenské firmy ČEZ. Rolníci se tak chtějí zbavit přebytků a pro ČEZ je současná nízká cena obilí jako zdroje paliva lákavá.
"Jednání se zástupci firmy ČEZ už proběhla, nabízeli cenu kolem 1100 korun za tunu obilí. Máme už i zkoušky výhřevnosti," potvrdil HN Ladislav Svoboda, šéf Plodinové burzy Brno, jež má prodej obilí zprostředkovat.
"Definitivní rozhodnutí zatím nepadlo, musíme ještě získat příslušná povolení, a také posuzujeme etickou stránku tohoto kroku," konstatoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Uleví se rolníkům i státu
Spokojeny s řešením jsou profesní organizace rolníků. "Využije se tak obilí horší kvality, dostaneme za ně aspoň nějaké peníze, a uvolní se sklady pro novou sklizeň," vysvětluje šéf Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
Ceny obilí na volném trhu se letos výrazně propadly. Zatímco před rokem dostávali farmáři za tunu kvalitní potravinářské pšenice 4500 korun, teď sotva 2700.
Spálení obilí by ulevilo i státu. Ten totiž musí podle pravidel Evropské unie vykoupit za cenu přes 3100 korun za tunu veškerou potravinářskou pšenici, kterou mu rolníci nabídnou. Ale loňská úroda byla extrémně vysoká, stát kvůli malým kapacitám skladů obilí nestačí vykupovat, a tak se hodí každý úbytek zrna z přeplněného trhu. Podle odhadu pěstitelů zůstane ve skladech ještě v době letošní sklizně asi 1,5 miliónu tun zrna z loňska.
Jinak ale hodnotí záměry energetiků a rolníků ekologové.
"Není to správná cesta," říká o záměru spalovat obilí spolu s uhlím Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha. Lepší by podle něj bylo pěstovat rovnou speciální energetické plodiny. "Na druhou stranu je možná lepší, když se obilí spálí v elektrárně, než kdyby shnilo," dodal Kotecký.
Podle Martina Bursíka z Ministerstva životního prostředí, který se podílel na přípravě právě schváleného zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, nemohou zemědělci ani ČEZ počítat s tím, že by ministerstvo někdy zařadilo obilí na seznam biomasy určené ke spalování v elektrárnách.

Dát přebytky hladovějícím?
Etickou otázku, zda spalovat surovinu určenou k výživě lidí, si klade většina podnikatelů. S nadbytečnou zemědělskou produkcí totiž bojují Evropa, ale také USA či Japonsko ve stejnou chvíli, kdy ve světě trpí hlady 850 miliónů lidí. Odkládat přebytky ze Západu do chudých zemí ve formě darů se však podle Světové obchodní organizace příliš neosvědčilo. "Často navíc vznikají nesrovnalosti mezi tím, co chudé země dostávají a co skutečně potřebují," uvádí ve své studii organizace Oxfam.
Bohaté státy se tímto způsobem snaží spíše obcházet pravidla pro podporu exportu a získávat nová odbytiště. Proti přesouvání přebytků do chudých zemí jsou i humanitární organizace. Argumentují, že ve srovnání s peněžními dary jde o značně neefektivní pomoc.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů