zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pyly začaly trápit alergiky letos o něco později

27.04.2005
Příroda
Pyly začaly trápit alergiky letos o něco později
Pokud jaro přichází ve svém obvyklém období, a nikoliv se zpožděním jako je tomu letos, příroda se stává nebezpečná pro některé pylové alergiky už začátkem března, kdy začínají kvést tzv. jarní dřeviny habr, líska, olše a vrba.

"Alergie je nemocí z přecitlivělosti, která vzniká většinou po opakovaném styku organismu s látkou vyvolávající alergii - alergenem. Lze ji definovat jako stav nepřiměřené, scestné obranné reakce organismu na cizorodý podnět. Výsledkem není ochrana před nepříznivým působením alergenu, ale poškození organismu reakcí, kterou alergen navozuje. Při vzniku alergií hraje vedle alergenů významnou roli dědičnost, schopnost organismu bránit se vlivům různých infekčních a neinfekčních škodlivin, tzn. imunitní reaktivitu, svou roli má i kvalita funkce nervového a endokrinního systému, působení životního prostředí a některé další vlivy," sdělil novinářům vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.

Příčiny vzniku

Alergizovat mohou podle odborníka i nebílkoviny, po vazbě na bílkovinu tělu vlastní. Schopnost alergizovat je závislá nejenom na druhu alergenu a jeho množství, ale i na délce působení a místu vstupu do organismu. "Průnik dýchacími cestami nebo vpichem je nejagresivnější. Čím je množství alergenu větší a doba působení delší, tím se zvyšuje riziko vzniku alergie. Podle charakteru se alergeny dělí na vdechované, potravinové, kontaktní, bakteriální, virové, lékové a hmyzí," poznamenal lékař. Podle něj významnou skupinu vdechovaných alergenů představují alergeny pylové z květů různých rostlin. Přítomnost pylových alergenů v ovzduší je sezonní v závislosti na době pylení jednotlivých rostlin. Ve srovnání s obdobím před dvaceti až třiceti lety se počty lidí postižených alergickým onemocněním zvedly zhruba o sto procent. V České republice je v současnosti

- 35 % atopiků - mají zvýšené hladiny alergických protilátek, ale nemusí mít projevy alergie

- 25 % alergiků - mají zjevné projevy alergie

- 8 % astmatiků

- 12 % lidí s alergickou rýmou

- 10 % ekzematiků

Za neustálý nárůst počtu alergických onemocně ní může kombinace vlivu dědičnosti, znečistěného ovzduší, někdy zbytečné léčby antibiotiky a také změna životního stylu. Převážně sedavý denní režim, např. u počítače, bez dostatku tělesné aktivity, znamená menší podporu imunitního systému, takže tělo se hůře brání různým škodlivinám včetně alergenů, na něž vzniká špatná imunitní reakce.

"Nebezpečený je pro alergika kontakt s prvními pyly. Ačkoliv je k němu více příležitostí na venkově než ve městě, pylovou alergií trpí více městská než venkovská populace. Je otázkou, zda neexistuje přirozené snížení přecitlivělosti lidí na venkově, dané pobytem v prostředí s více pyly. Je prokázáno, že výfukové plyny zhoršují kvalitu pylových zrn, ta se stávají agresivnější, snáz dráždí sliznice, a tím vyvolávají alergické potíže. Život ve městech přináší i více stresu než ten venkovský, a psychika hraje nezanedbatelnou roli při vzniku alergie," informoval docent Petrů. Některým pylovým alergikům přináší potíže již konec února a března, kdy rozkvétají kočičky a první jarní dřeviny. Určité zklidnění nastává v dubnu a květnu, ale další trápení přichází v červnu a červenci, kdy kvetou trávy a byliny. "Nově se objevily alergie na velmi agresivní pyl ambrózie, plevel přivezený do Evropy z Ameriky k nám pronikl přes Maďarsko," sdělil lékař.

Léčba alergií

Svým účinkem zasahují do samé podstaty alergie. Stejně jako očkování jsou založeny na tom, že organismus je vystavován malému množství látky, která má následně vzbudit žádoucí reakci. V případě alergiků má zajistit, aby organismus na alergen nereagoval přemrštěnou reakcí, alergií. Aby byl účinek vakcín výrazný, musí se užívat dlouhodobě tři až pět let. Někteří pacienti v zimě, kdy je alergie netrápí, vakcíny vysadí, účinek léčby se vytrácí. Vakcíny v podobě kapek nebo injekce jsou nákladnou záležitostí. Roční léčba stojí až osm tisíc korun, přičemž u některých typů si polovinu ceny hradí pacient sám.

"Podstatou alergie je neinfekční zánět, který dobře reaguje na léčbu kortikosteroidy, hormony kůry nadledvin. Dnes má medicína k dispozici takové aplikační formy, jež mají i při dlouhodobé preventivní léčbě ve správných předepsaných dávkách jen minimální vedlejší účinky. Jedná se o inhalačně nebo na nosní sliznici podávané kortikosteroidy, které představují jednu z nejúčinnějších léčebných forem alergického zánětu, který je podkladem chorobných změn u astmatu nebo alergické rýmy. Přestože se kortikosteroidy používají v léčbě alergií minimálně dvacet let, tak především mezi starší generací lékařů či prarodiči pacientů panují předsudky z této terapie. Především se jedná o strach ze zpomalení růstu dětí. Rozsáhlé studie v severských zemích zjistily, že u dětí léčených inhalačními kortikosteroidy sice dojde k přechodnému zpomalení růstu, může to být i na vrub nemoci, např. těžce postižení astmatici rostou pomaleji, ale výsledná výška těchto dětí je v pubertě stejná jako u jejich zdravých vrstevníků," informoval docent Vít. Dodal, že dlouhodobá léčba inhalačními kortikosteroidy je někdy nutná, účinná a relativně bezpečná, neplatí to pro obdobné použití kortikosteroidů ve formě mastí nebo kapek. Takovéto lékové formy poškozují kůži a sliznice očí. Na kůži mohou vznikat nevratné změny, proto se hormonální masti a kapky smějí podávat jen krátkodobě, u chronických případů s přestávkami a vždy jen podle naordinování lékařem. Základním lékem na potlačení alergických projevů jsou antihistaminika, která omezují klinické projevy jako rýmu, pálení očí, otékání a podobně. Jsou ve formě mastí nebo pilulek. Například fenistil, dithiaden, claritin. Je možné je brát preventivně. Na oteklé oči jsou protialergické kapky.

Alergie na hmyzí štípnutí

"Pokud nastane nebezpečný anafylaktický šok, který nejčastěji přichází po štípnutí hmyzem, může jít alergikovi o život. Lidé alergičtí na hmyzí štípnutí by měli mít vždy u sebe své léky a také injekci s adrenalinem, který zabrání nejčastější komplikaci anafylaktického šoku, kterou je zástava srdce nebo dechu," poradil lékař.
Zdroj: Haló noviny

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí