Firma žaluje stát, ve hře je těžba zlata
Firma Altenberg si dovolila to, co před ní nikdo. Chce se soudit se státem o
právo těžit zlato. Ve hře je tři a možná taky i osm tun, které leží u obce Zlaté
Hory na Jesenicku. Ale také až sto padesát pracovních míst v příhraničí, kde je
v zimě bez práce čtvrtina lidí. Stát zatím nepovolil ani zahájit přípravu, která
by vedla k budoucímu průzkumu ložiska.
"Projekt nevzdáváme. Podali jsme správní žalobu. Jde o princip, je to politické
rozhodnutí, které nerespektuje zájem lidí," řekl jednatel firmy Altenberg Petr
Brejla. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že jej doposud nikdo kvůli
těžbě zlata nežaloval. "Na těžbu není právní nárok, rozhoduje se ve správním
řízení," potvrdila Jarmila Krebsová z ministerstva.
Obyvatelé obcí v okolí ložiska těžbu podporují. "Dnes už nás nelze srovnávat s
Kašperskými Horami nebo Mokrskem, tam se obyvatel nikdo dopředu neptal. My
potřebujeme pro lidi práci a poškození životního prostředí zákony neumožní,"
uvedl Milan Rác, starosta Zlatých Hor, jejichž zastupitelstvo již loni
jednoznačně záměr obnovit důl, který stát před dvanácti lety jako poslední
uzavřel, podpořilo.
Ministr Libor Ambrozek nezájem na těžbě zdůvodnil dokumentem Surovinová
politika, kde se píše, že zdroje zlata jsou rezerva pro využití v budoucnu.
Konkrétněji ale působí důvody ekologických aktivistů, kteří se obávají, že
souhlas by mohl znamenat precedens pro ostatní lokality v zemi.
O těžbu zlata se v minulých deseti letech zajímala řada firem a právě v
Kašperských Horách i v Mokrsku jejich snaha ztroskotala na silných protestech
obyvatel a ekologů. Těm vadilo poškození životního prostředí při loužení zlata
kyanidovou metodou. Ta je dnes již zákonem zakázaná a firma Altenberg by pro
získávání kovů využila gravitační metodu - usazování. Navíc Příčná hora, pod
kterou by se měl průzkum uskutečnit, neleží v chráněném území ani v blízkosti
vodního zdroje.
Spor o znovuotevření zlatých dolů v Jeseníkách se ale může protáhnout na roky.
Firma Altenberg uvedla, že podle jejich informací soud teprve nyní otevírá
žaloby z roku 2003.
Firma Altenberg si dovolila to, co před ní nikdo. Chce se soudit se státem o právo těžit zlato. Ve hře je tři a možná taky i osm tun, které leží u obce Zlaté Hory na Jesenicku. Ale také až sto padesát pracovních míst v příhraničí, kde je v zimě bez práce čtvrtina lidí. Stát zatím nepovolil ani zahájit přípravu, která by vedla k budoucímu průzkumu ložiska.
"Projekt nevzdáváme. Podali jsme správní žalobu. Jde o princip, je to politické rozhodnutí, které nerespektuje zájem lidí," řekl jednatel firmy Altenberg Petr Brejla. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že jej doposud nikdo kvůli těžbě zlata nežaloval. "Na těžbu není právní nárok, rozhoduje se ve správním řízení," potvrdila Jarmila Krebsová z ministerstva.
Obyvatelé obcí v okolí ložiska těžbu podporují. "Dnes už nás nelze srovnávat s Kašperskými Horami nebo Mokrskem, tam se obyvatel nikdo dopředu neptal. My potřebujeme pro lidi práci a poškození životního prostředí zákony neumožní," uvedl Milan Rác, starosta Zlatých Hor, jejichž zastupitelstvo již loni jednoznačně záměr obnovit důl, který stát před dvanácti lety jako poslední uzavřel, podpořilo.
Ministr Libor Ambrozek nezájem na těžbě zdůvodnil dokumentem Surovinová politika, kde se píše, že zdroje zlata jsou rezerva pro využití v budoucnu. Konkrétněji ale působí důvody ekologických aktivistů, kteří se obávají, že souhlas by mohl znamenat precedens pro ostatní lokality v zemi.
O těžbu zlata se v minulých deseti letech zajímala řada firem a právě v Kašperských Horách i v Mokrsku jejich snaha ztroskotala na silných protestech obyvatel a ekologů. Těm vadilo poškození životního prostředí při loužení zlata kyanidovou metodou. Ta je dnes již zákonem zakázaná a firma Altenberg by pro získávání kovů využila gravitační metodu - usazování. Navíc Příčná hora, pod kterou by se měl průzkum uskutečnit, neleží v chráněném území ani v blízkosti vodního zdroje.
Spor o znovuotevření zlatých dolů v Jeseníkách se ale může protáhnout na roky. Firma Altenberg uvedla, že podle jejich informací soud teprve nyní otevírá žaloby z roku 2003.
"Projekt nevzdáváme. Podali jsme správní žalobu. Jde o princip, je to politické rozhodnutí, které nerespektuje zájem lidí," řekl jednatel firmy Altenberg Petr Brejla. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že jej doposud nikdo kvůli těžbě zlata nežaloval. "Na těžbu není právní nárok, rozhoduje se ve správním řízení," potvrdila Jarmila Krebsová z ministerstva.
Obyvatelé obcí v okolí ložiska těžbu podporují. "Dnes už nás nelze srovnávat s Kašperskými Horami nebo Mokrskem, tam se obyvatel nikdo dopředu neptal. My potřebujeme pro lidi práci a poškození životního prostředí zákony neumožní," uvedl Milan Rác, starosta Zlatých Hor, jejichž zastupitelstvo již loni jednoznačně záměr obnovit důl, který stát před dvanácti lety jako poslední uzavřel, podpořilo.
Ministr Libor Ambrozek nezájem na těžbě zdůvodnil dokumentem Surovinová politika, kde se píše, že zdroje zlata jsou rezerva pro využití v budoucnu. Konkrétněji ale působí důvody ekologických aktivistů, kteří se obávají, že souhlas by mohl znamenat precedens pro ostatní lokality v zemi.
O těžbu zlata se v minulých deseti letech zajímala řada firem a právě v Kašperských Horách i v Mokrsku jejich snaha ztroskotala na silných protestech obyvatel a ekologů. Těm vadilo poškození životního prostředí při loužení zlata kyanidovou metodou. Ta je dnes již zákonem zakázaná a firma Altenberg by pro získávání kovů využila gravitační metodu - usazování. Navíc Příčná hora, pod kterou by se měl průzkum uskutečnit, neleží v chráněném území ani v blízkosti vodního zdroje.
Spor o znovuotevření zlatých dolů v Jeseníkách se ale může protáhnout na roky. Firma Altenberg uvedla, že podle jejich informací soud teprve nyní otevírá žaloby z roku 2003.
Sdílet článek na sociálních sítích