Biologické zpracování biologicky rozložitelného odpadu a použití kompostu a digestátu dosud není předmětem předpisů EU.
Biologicky rozložitelné odpady a jejich biologické zpracování
Diskusní dokument setkání o bioodpadech a kalech, které se konalo v lednu 2004 v Bruselu, je zatím posledním návrhem řešení problematiky biologicky rozložitelných odpadů.
Klíčovým bodem úspěšné strategie podpory kompostování by měl být separovaný sběr biologicky rozložitelného odpadu. Odděleně sbíraný bioodpad, který bude předmětem definovaného kompostovacího procesu vyúsťujícího v produkci vysoce kvalitního kompostu a bude splňovat stanovené kvalitativní standardy, projde procesem znovu využití ve smyslu využívání odpadů podle kódu R3 "Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů)", v Příloze II B směrnice Rady 75/442/EEC. Produkt takto získaný (vysoce kvalitní kompost) už není odpadem, a tudíž by se jeho použití nadále neřídilo směrnicí Rady 75/442/EEC.
Použití reziduí z anaerobní digesce by mělo být předmětem novely směrnice 75/442/EEC a monitorovacího systému. Ten by měl být ekvivalentní tomu, který platí pro čistírenské kaly v případě jejich rozptylování na půdu, pokud nejsou kompostovány. Produkce energie ze spalování bioplynu produkovaného při anaerobní digesci bioodpadu je klasifikována jako obnovitelná energie podle směrnice Rady 2001/77/EC. Vzhledem k tomu, že při anaerobní digesci vznikají také pevná rezidua (digestát), která je možné kompostovat a využít na půdě, lze ji považovat za kombinaci energetického a materiálového využití. V neposlední řadě je třeba řešit i problém kuchyňských odpadů, se kterými je třeba nakládat podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o veterinárních a hygienických pravidlech pro vedlejší výrobky živočišného původu.
Pro komposty a biologicky zpracované bioodpady se v diskuzi požaduje mimo jiné také zavedení standardních metod vzorkování harmonizovaných v rámci EU.
ODKLON BRKO OD SKLÁDEK
Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkování odpadů (směrnice o skládkování) ukládá členským státům omezit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky. Důvodem pro toto omezení je snížení nekontrolovaného úniku skleníkového plynu metanu a výluhů ze skládek odpadů.
Zákon o odpadech č. 185/2001, v platném znění a jím stanovená vyhláška č. 383/2001 Sb., v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady, přinesly velmi silný nástroj pro snížení skládkování biologicky rozložitelných odpadů (dále BRO) v ČR.
Stanovují, že biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován (tj. snížit v ČR tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995). Podle 6. akčního programu pro životní prostředí (Decision 1600/2002/ES), se v této oblasti vyžaduje, aby se většina odpadů vracela do hospodářského cyklu.
Pro využití biologicky rozložitelných odpadů zatím v ČR neexistuje žádný předpis. Norma průmyslové komposty (ČSN 46 5735 Průmyslové komposty) je již dnes překonaná, nesleduje např. organické polutanty ani hygienické ukazatele, jak je to požadováno podle vyhlášky č. 382/2001 Sb. v případě přímého použití kalů na půdu. Naopak v případech, kde je možné výskyt těchto látek předpokládat (např. tzv. kalové komposty) je třeba zavést přísnější požadavky v souladu s vývojem legislativy ostatních evropských států.
Velká část kvalitních kompostů míří na rekultivace či ke hnojení nepotravinářských plodin, kde by bylo možné využívat rovněž komposty, vyrobené z biologicky rozložitelných odpadů, které by mohly splňovat méně přísné požadavky.
PŘÍPRAVA NOVÉHO PŘEDPISU
Řešením využití biologicky rozložitelných odpadů se v současné době zabývá Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. v Praze. Pracovní skupina ve spolupráci s dalšími odborníky zúčastněných resortů zemědělství (Biom, MZe), zdravotnictví (SZÚ) a krajských pracovníků, včetně zástupců kompostářských firem připravuje návrh nového předpisu pro nakládání s bioodpady.
Předpokládá se, že jeho součástí bude také upřesnění pravidel prevence šíření nakažlivých chorob v souvislosti s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o veterinárních a hygienických pravidlech pro vedlejší výrobky živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Tato pravidla zároveň umožní rozvoj využívání biologicky rozložitelných odpadů - včetně odpadů ze stravování. Připravovaný předpis bude obsahovat minimální provozní požadavky (doba zdržení, teplota, environmentální podmínky atd.) pro anaerobní digesci, kompostování a mechanicko/biologické zpracování (MBU). Předběžně se uvažuje v zásadě s návrhem kriterií pro 3 třídy biokompostů z bioodpadů:
Třída I - na plochách, které nespadají a nejsou ani do budoucna určeny k produkci potravin a krmiv, k využití pro údržbu městské zeleně a u sportovních a rekreačních zařízení včetně obytných zón, parků, lesoparků a dětských hřišť.
Třída II - k využití pro pěstování energetických rostlin, k pěstování technických a okrasných rostlin, k terénním úpravám a rekultivaci krajiny (např. po těžbě surovin), k obohacování antropogenních půd, k rekultivaci nebo jako příměsi při tvorbě rekultivační vrstvy na nezemědělských plochách, jako suroviny pro výrobu rekultivačního substrátu pro nezemědělské účely, intravilánu v průmyslových zónách, při stavebních úpravách a výstavbách (silnice, železnice).
Stabilizovaný bioodpad - k tvorbě rekultivačních vrstev u zabezpečených skládek a odkališť nebo jako příměsi rekultivačních vrstev v rámci povrchového těsnění skládek podle ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek a ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek.
Předpokládá se, že komposty a substráty pro využití na zemědělské půdě budou podléhat nadále platným předpisům MZe. Současné předpisy zatím neumožňují registrovat méně kvalitní komposty vhodné např. pro rekultivace, nepotravinářskou produkci, terénní úpravy a podobně. Uvedený návrh chce napomoci využívání bioodpadů a jejich zpracování zejména kompostováním, jako jedné z významných možností materiálového využití.
AUTOR: Ing. Marie Michalová
AUTOR: RNDr. Dragica Matulová, CSc.
VÚV T. G. M. Praha, CeHO
Klíčovým bodem úspěšné strategie podpory kompostování by měl být separovaný sběr biologicky rozložitelného odpadu. Odděleně sbíraný bioodpad, který bude předmětem definovaného kompostovacího procesu vyúsťujícího v produkci vysoce kvalitního kompostu a bude splňovat stanovené kvalitativní standardy, projde procesem znovu využití ve smyslu využívání odpadů podle kódu R3 "Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů)", v Příloze II B směrnice Rady 75/442/EEC. Produkt takto získaný (vysoce kvalitní kompost) už není odpadem, a tudíž by se jeho použití nadále neřídilo směrnicí Rady 75/442/EEC.
Použití reziduí z anaerobní digesce by mělo být předmětem novely směrnice 75/442/EEC a monitorovacího systému. Ten by měl být ekvivalentní tomu, který platí pro čistírenské kaly v případě jejich rozptylování na půdu, pokud nejsou kompostovány. Produkce energie ze spalování bioplynu produkovaného při anaerobní digesci bioodpadu je klasifikována jako obnovitelná energie podle směrnice Rady 2001/77/EC. Vzhledem k tomu, že při anaerobní digesci vznikají také pevná rezidua (digestát), která je možné kompostovat a využít na půdě, lze ji považovat za kombinaci energetického a materiálového využití. V neposlední řadě je třeba řešit i problém kuchyňských odpadů, se kterými je třeba nakládat podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o veterinárních a hygienických pravidlech pro vedlejší výrobky živočišného původu.
Pro komposty a biologicky zpracované bioodpady se v diskuzi požaduje mimo jiné také zavedení standardních metod vzorkování harmonizovaných v rámci EU.
ODKLON BRKO OD SKLÁDEK
Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkování odpadů (směrnice o skládkování) ukládá členským státům omezit množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky. Důvodem pro toto omezení je snížení nekontrolovaného úniku skleníkového plynu metanu a výluhů ze skládek odpadů.
Zákon o odpadech č. 185/2001, v platném znění a jím stanovená vyhláška č. 383/2001 Sb., v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady, přinesly velmi silný nástroj pro snížení skládkování biologicky rozložitelných odpadů (dále BRO) v ČR.
Stanovují, že biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován (tj. snížit v ČR tento podíl do roku 2010 na 75 %, do roku 2013 na 50 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995). Podle 6. akčního programu pro životní prostředí (Decision 1600/2002/ES), se v této oblasti vyžaduje, aby se většina odpadů vracela do hospodářského cyklu.
Pro využití biologicky rozložitelných odpadů zatím v ČR neexistuje žádný předpis. Norma průmyslové komposty (ČSN 46 5735 Průmyslové komposty) je již dnes překonaná, nesleduje např. organické polutanty ani hygienické ukazatele, jak je to požadováno podle vyhlášky č. 382/2001 Sb. v případě přímého použití kalů na půdu. Naopak v případech, kde je možné výskyt těchto látek předpokládat (např. tzv. kalové komposty) je třeba zavést přísnější požadavky v souladu s vývojem legislativy ostatních evropských států.
Velká část kvalitních kompostů míří na rekultivace či ke hnojení nepotravinářských plodin, kde by bylo možné využívat rovněž komposty, vyrobené z biologicky rozložitelných odpadů, které by mohly splňovat méně přísné požadavky.
PŘÍPRAVA NOVÉHO PŘEDPISU
Řešením využití biologicky rozložitelných odpadů se v současné době zabývá Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. v Praze. Pracovní skupina ve spolupráci s dalšími odborníky zúčastněných resortů zemědělství (Biom, MZe), zdravotnictví (SZÚ) a krajských pracovníků, včetně zástupců kompostářských firem připravuje návrh nového předpisu pro nakládání s bioodpady.
Předpokládá se, že jeho součástí bude také upřesnění pravidel prevence šíření nakažlivých chorob v souvislosti s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o veterinárních a hygienických pravidlech pro vedlejší výrobky živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Tato pravidla zároveň umožní rozvoj využívání biologicky rozložitelných odpadů - včetně odpadů ze stravování. Připravovaný předpis bude obsahovat minimální provozní požadavky (doba zdržení, teplota, environmentální podmínky atd.) pro anaerobní digesci, kompostování a mechanicko/biologické zpracování (MBU). Předběžně se uvažuje v zásadě s návrhem kriterií pro 3 třídy biokompostů z bioodpadů:
Třída I - na plochách, které nespadají a nejsou ani do budoucna určeny k produkci potravin a krmiv, k využití pro údržbu městské zeleně a u sportovních a rekreačních zařízení včetně obytných zón, parků, lesoparků a dětských hřišť.
Třída II - k využití pro pěstování energetických rostlin, k pěstování technických a okrasných rostlin, k terénním úpravám a rekultivaci krajiny (např. po těžbě surovin), k obohacování antropogenních půd, k rekultivaci nebo jako příměsi při tvorbě rekultivační vrstvy na nezemědělských plochách, jako suroviny pro výrobu rekultivačního substrátu pro nezemědělské účely, intravilánu v průmyslových zónách, při stavebních úpravách a výstavbách (silnice, železnice).
Stabilizovaný bioodpad - k tvorbě rekultivačních vrstev u zabezpečených skládek a odkališť nebo jako příměsi rekultivačních vrstev v rámci povrchového těsnění skládek podle ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek a ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek.
Předpokládá se, že komposty a substráty pro využití na zemědělské půdě budou podléhat nadále platným předpisům MZe. Současné předpisy zatím neumožňují registrovat méně kvalitní komposty vhodné např. pro rekultivace, nepotravinářskou produkci, terénní úpravy a podobně. Uvedený návrh chce napomoci využívání bioodpadů a jejich zpracování zejména kompostováním, jako jedné z významných možností materiálového využití.
AUTOR: Ing. Marie Michalová
AUTOR: RNDr. Dragica Matulová, CSc.
VÚV T. G. M. Praha, CeHO
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
