Příprava reformy chemické politiky EU - REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) - vychází z několika desetiletí pokusů Evropy omezit negativní působení chemikálií na zdraví lidí a životní prostředí.
Příprava, schvalování a zavádění REACH
V minulosti se mnohdy jednalo o reakci na vzniklý problém či vypuklý skandál, a proto se úsilí obvykle zaměřovalo na dílčí pokus udržet specifické riziko na "přijatelné úrovni". Postupně však lze pozorovat zřetelné snahy o systémové řešení a do popředí se také místo "end-of-pipe" technologií dostávají principy předběžné opatrnosti (precautionary principle), prevence znečištění a eliminace nebezpečných látek.
HISTORIE PŘÍPRAVY
Za průlomový lze z hlediska chemické bezpečnosti označit rok 1995, kdy se severomořské státy dohodly ukončit vypouštění nebezpečných látek do moře během jedné generace (do roku 2020). Dohoda znamenala zásadní posun v politice ochrany životního prostředí, když připustila nemožnost předvídání a řízení rizik, jestliže se rizikové chemikálie již ocitnou v přírodě. V roce 1998 bylo ukončení emisí formulováno jako strategický cíl v rámci konvence OSPAR, jejímiž členy je Evropská komise (EK) a 14 států na pobřeží severovýchodního Atlantiku. Záměrem je eliminovat zdroje chemikálií, které jsou svojí podstatou nebezpečné, na rozdíl od obvyklého spoléhání na hodnocení rizika pro předpověď současných nebo budoucích environmentálních či zdravotních problémů. Jako efektivnější a bezpečnější byl zhodnocen přístup založený na omezování nebezpečí, nikoli jen hodnocení rizika.
Přes pozitivní posun v rámci OSPAR konvence se stávající roztříštěný systém pravidel chemické regulace v EU ukázal jako nepřekonatelná bariéra pro efektivní akci. Ilustrativním příkladem může být neshoda členských států v EU o implementaci zákazu chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem (SCCP's) vydaného OSPAR v roce 1995.
Závažné nedostatky současného systému EU byly uznány v roce 1998. Po několika letech práce na revizi chemické politiky představila Evropská komise 13. února 2001 tzv. Bílou knihu, ve které definovala rámec nového přístupu k managementu chemických látek. Závěry Bílé knihy odsouhlasila 7. června 2001 na svém jednání Evropská rada složená z hlav členských států. Po měsíční debatě se k Bílé knize 15. listopadu 2001 vyjádřil také Evropský parlament. Poté osm pracovních skupin rozpracovalo řešení některých dílčích problémů, aby mohl být 7. května 2003 zpřístupněn první draft REACH. K němu měla veřejnost možnost zhruba dva měsíce zasílat své návrhy a připomínky v rámci tzv. internetové konzultace. Evropská komise obdržela tisíce vyjádření ze strany vlád členských i nečlenských zemí, průmyslových federací, odborů, zdravotníků, spotřebitelů, ekologů a ochránců práv zvířat. Na základě této laviny připomínek zveřejnila Evropská komise 29. října 2003 stávající návrh REACH.
PROJEDNÁVÁNÍ
Reforma chemické politiky patří mezi tu důležitou legislativu, která je schvalována spolurozhodnutím Evropské komise a Evropského parlamentu, aby byla zajištěna vysoká míra konsenzu. Zveřejněný návrh systému REACH nyní projednává a připomínkuje paragraf po paragrafu speciálně zřízená ad-hoc pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni experti všech členských zemí. K připomínkovaným částem se pak jednotlivé členské státy vyjadřují na pravidelných zasedáních Evropské rady v podobě shromáždění ministrů životního prostředí (environmental council) a ekonomických ministrů (competitivnes council). Tento proces by měl být završen stanoviskem Evropské komise.
Po dlouhých odkladech se reformou chemické politiky konečně začal zabývat také Evropský parlament. REACHem se bude zabývat celkem devět výborů EP, přičemž nejdůležitější roli budou hrát tři z nich - pro životní prostředí, pro průmysl a pro vnitřní trh. Kuloárové diskuse ukazují, že REACH bude patrně jednou z priorit politické agendy v nejbližších dvou letech.
I na základě informací z proběhlého veřejného slyšení se návrhem REACH nyní zabývají jednotlivé výbory. Očekává se, že během června by mělo být známo jejich stanovisko k návrhu REACH a září bude tzv. první čtení v plénu Evropského parlamentu. Počátkem roku 2006 je očekáváno stanovisko Evropské komise a později i vyjádření (common position) Evropské rady na úrovni hlav členských států unie. Následně by mělo proběhnout druhé čtení v parlamentu. Pokud by se názory EK a EP neshodly, muselo by dojít k dohodovacímu řízení (conciliation process). Politologové proto předpokládají, že REACH by mohl být schválen do konce roku 2006.
PRO SNADNOU IMPLEMENTACI
Evropské instituce i představitelé členských států si uvědomují význam REACH, a proto už byly zahájeny přípravy pro usnadnění jeho budoucí implementace - bylo odstartováno sedm tzv. REACH Implementation Projects (RIPs). První z nich je zaměřen na seznámení potenciálních ohlašovatelů s vlastním návrhem celé procedury registrace, evaluace a autorizace chemických látek. Na internetových stránkách už byl zveřejněn přehledný popis procesu a překlad do češtiny (www.mpo.cz)
Druhý implementační projekt zahrnuje vývoj informačních technologií pro REACH tak, aby bylo v procesu ohlašování maximálně využito elektronické komunikace. Připraveny musí být i informační systémy. Systém musí zajistit na jedné straně snadnou veřejnou přístupnost stanovených dat, ale na druhé straně bezpečnost dat důvěrných.
Projekty RIP 3 a RIP 4 jsou zaměřeny na přípravu dokumentů, které pomohou připravit průmysl a veřejnou správu na správné a bezproblémové uplatňování REACH v praxi. Projekty RIP 5 a RIP 6 se soustřeďují na přípravu Evropské agentury pro chemické látky, jejímž sídlem mají být finské Helsinky. Kromě informačních systémů je třeba začít připravovat efektivní organizační strukturu agentury. Poslední z implementačních projektů se zabývá přípravou komise, která má na základě návrhu agentury vydávat autorizace pro uvedení chemikálie na trh.
AUTOR: MUDr. Miroslav Šuta
člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost
Důležité odkazy
Dohoda severomořských států o ukončení vypouštění nebezpečných látek do moře
Esbjerg Declar., 4. North Sea Conference, 1995:
odin.dep.no
Konvence OSPAR o strategii ukončení emisí
OSPAR Strategy with Regard to Hazardous Substances:
www.ospar.org
Bílá kniha Evropské komise o strategii pro budoucí chemickou politiku:
europa.eu.int
Stávající návrh REACH zveřejněný Evropskou komisí 29. října 2003 (včetně připomínek). Text návrhu nařízení včetně příloh a návrhu směrnice:
europa.eu.int
HISTORIE PŘÍPRAVY
Za průlomový lze z hlediska chemické bezpečnosti označit rok 1995, kdy se severomořské státy dohodly ukončit vypouštění nebezpečných látek do moře během jedné generace (do roku 2020). Dohoda znamenala zásadní posun v politice ochrany životního prostředí, když připustila nemožnost předvídání a řízení rizik, jestliže se rizikové chemikálie již ocitnou v přírodě. V roce 1998 bylo ukončení emisí formulováno jako strategický cíl v rámci konvence OSPAR, jejímiž členy je Evropská komise (EK) a 14 států na pobřeží severovýchodního Atlantiku. Záměrem je eliminovat zdroje chemikálií, které jsou svojí podstatou nebezpečné, na rozdíl od obvyklého spoléhání na hodnocení rizika pro předpověď současných nebo budoucích environmentálních či zdravotních problémů. Jako efektivnější a bezpečnější byl zhodnocen přístup založený na omezování nebezpečí, nikoli jen hodnocení rizika.
Přes pozitivní posun v rámci OSPAR konvence se stávající roztříštěný systém pravidel chemické regulace v EU ukázal jako nepřekonatelná bariéra pro efektivní akci. Ilustrativním příkladem může být neshoda členských států v EU o implementaci zákazu chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem (SCCP's) vydaného OSPAR v roce 1995.
Závažné nedostatky současného systému EU byly uznány v roce 1998. Po několika letech práce na revizi chemické politiky představila Evropská komise 13. února 2001 tzv. Bílou knihu, ve které definovala rámec nového přístupu k managementu chemických látek. Závěry Bílé knihy odsouhlasila 7. června 2001 na svém jednání Evropská rada složená z hlav členských států. Po měsíční debatě se k Bílé knize 15. listopadu 2001 vyjádřil také Evropský parlament. Poté osm pracovních skupin rozpracovalo řešení některých dílčích problémů, aby mohl být 7. května 2003 zpřístupněn první draft REACH. K němu měla veřejnost možnost zhruba dva měsíce zasílat své návrhy a připomínky v rámci tzv. internetové konzultace. Evropská komise obdržela tisíce vyjádření ze strany vlád členských i nečlenských zemí, průmyslových federací, odborů, zdravotníků, spotřebitelů, ekologů a ochránců práv zvířat. Na základě této laviny připomínek zveřejnila Evropská komise 29. října 2003 stávající návrh REACH.
PROJEDNÁVÁNÍ
Reforma chemické politiky patří mezi tu důležitou legislativu, která je schvalována spolurozhodnutím Evropské komise a Evropského parlamentu, aby byla zajištěna vysoká míra konsenzu. Zveřejněný návrh systému REACH nyní projednává a připomínkuje paragraf po paragrafu speciálně zřízená ad-hoc pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni experti všech členských zemí. K připomínkovaným částem se pak jednotlivé členské státy vyjadřují na pravidelných zasedáních Evropské rady v podobě shromáždění ministrů životního prostředí (environmental council) a ekonomických ministrů (competitivnes council). Tento proces by měl být završen stanoviskem Evropské komise.
Po dlouhých odkladech se reformou chemické politiky konečně začal zabývat také Evropský parlament. REACHem se bude zabývat celkem devět výborů EP, přičemž nejdůležitější roli budou hrát tři z nich - pro životní prostředí, pro průmysl a pro vnitřní trh. Kuloárové diskuse ukazují, že REACH bude patrně jednou z priorit politické agendy v nejbližších dvou letech.
I na základě informací z proběhlého veřejného slyšení se návrhem REACH nyní zabývají jednotlivé výbory. Očekává se, že během června by mělo být známo jejich stanovisko k návrhu REACH a září bude tzv. první čtení v plénu Evropského parlamentu. Počátkem roku 2006 je očekáváno stanovisko Evropské komise a později i vyjádření (common position) Evropské rady na úrovni hlav členských států unie. Následně by mělo proběhnout druhé čtení v parlamentu. Pokud by se názory EK a EP neshodly, muselo by dojít k dohodovacímu řízení (conciliation process). Politologové proto předpokládají, že REACH by mohl být schválen do konce roku 2006.
PRO SNADNOU IMPLEMENTACI
Evropské instituce i představitelé členských států si uvědomují význam REACH, a proto už byly zahájeny přípravy pro usnadnění jeho budoucí implementace - bylo odstartováno sedm tzv. REACH Implementation Projects (RIPs). První z nich je zaměřen na seznámení potenciálních ohlašovatelů s vlastním návrhem celé procedury registrace, evaluace a autorizace chemických látek. Na internetových stránkách už byl zveřejněn přehledný popis procesu a překlad do češtiny (www.mpo.cz)
Druhý implementační projekt zahrnuje vývoj informačních technologií pro REACH tak, aby bylo v procesu ohlašování maximálně využito elektronické komunikace. Připraveny musí být i informační systémy. Systém musí zajistit na jedné straně snadnou veřejnou přístupnost stanovených dat, ale na druhé straně bezpečnost dat důvěrných.
Projekty RIP 3 a RIP 4 jsou zaměřeny na přípravu dokumentů, které pomohou připravit průmysl a veřejnou správu na správné a bezproblémové uplatňování REACH v praxi. Projekty RIP 5 a RIP 6 se soustřeďují na přípravu Evropské agentury pro chemické látky, jejímž sídlem mají být finské Helsinky. Kromě informačních systémů je třeba začít připravovat efektivní organizační strukturu agentury. Poslední z implementačních projektů se zabývá přípravou komise, která má na základě návrhu agentury vydávat autorizace pro uvedení chemikálie na trh.
AUTOR: MUDr. Miroslav Šuta
člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost
Důležité odkazy
Dohoda severomořských států o ukončení vypouštění nebezpečných látek do moře
Esbjerg Declar., 4. North Sea Conference, 1995:
odin.dep.no
Konvence OSPAR o strategii ukončení emisí
OSPAR Strategy with Regard to Hazardous Substances:
www.ospar.org
Bílá kniha Evropské komise o strategii pro budoucí chemickou politiku:
europa.eu.int
Stávající návrh REACH zveřejněný Evropskou komisí 29. října 2003 (včetně připomínek). Text návrhu nařízení včetně příloh a návrhu směrnice:
europa.eu.int
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
