Čtvrtek, 28. března 2024

Celosvětový návrat uhlí?

Prokázané světové zásoby uhlí stačí na dvě století, zatímco ropy pouze na čtyři desítky let. Zájem o otevírání uhelných dolů se projevuje i v Evropě, ale naráží na ekologii.

Celosvětový návrat uhlí?

Staré dobré uhlí, veterán průmyslové prehistorie, se po celém světě znovu hlásí do služby. A to dokonce i v Německu, které je přitom nesmlouvavým šampionem čistých energií. Společnost Deutsche Steinkohle si právě podala žádost o otevření dolu na koksovatelné uhlí.

Německý příklad není na starém kontinentu jediný. Uhlí se vrací také ve Velké Británii, kde bylo na ústupu od hornické stávky v roce 1984. Společnost Scottish Coal oznámila, že na různých místech Skotska jedná s majiteli pozemků s cílem rozšířit své rezervy.

Většina vyspělých ekonomik tak znovu objevuje výhody energie méně nebezpečné a hlavně levnější než ropa, zemní plyn či uran. A nabízející se v obrovském množství po celé planetě.

BEZ KOKSU TĚŽKO. K výrobě oceli lze použít železnou rudu a koks nebo recyklovat šrot. Druhé řešení se jeví jako ekologičtější, ale zdaleka není uspokojivé. Především proto, že světová poptávka po oceli je vyšší než objem šrotu, který je k dispozici. A některé druhy oceli, například pro výrobu automobilových karosérií, lze vyrobit jen z železné rudy a koksu. Na výrobu tuny koksu je třeba 1,25 tuny koksovatelného uhlí; na výrobu tuny litiny 470 kilogramů koksu. Z tuny litiny se, přidáním šrotu z technických důvodů, vyrobí 1,05 tuny oceli. Při výrobě oceli lze koks nahradit zemním plynem, ale vyplatí se to jen v zemích produkujících plyn či ropu. Kromě toho je výrobní kapacita takových pecí mnohem nižší než klasických.

ČÍNSKÁ UHELNÁ REPUBLIKA. Boom uhlí táhnou rozvíjející se asijské země. Čína, největší producent a největší spotřebitel uhlí na světě čelí ďábelskému zrychlení své ekonomiky. Nejlidnatější země světa musí řešit nejen rostoucí poptávku po energii, ale také po koksu k výrobě oceli. Proto v letech 1999 až 2003 zvýšila těžbu uhlí o 54 % na 1,7 miliardy tun ročně. Ale vnitřní poptávka roste ještě rychleji.

Jako druhý největší vývozce uhlí proto Čína snížila své prodeje do zahraničí. Vývoz, který před rokem 2003 kulminoval na 100 milionech tun, se vrátil na 64 miliony tun. To vyvolalo nedostatek na světovém trhu a zdvojnásobení ceny. Evropským ocelářům se to samozřejmě nelíbilo. Od restrukturalizace uhelného sektoru v 60. letech a propuštění tisíců havířů se Evropa stala závislejší na světovém trhu s uhlím. Čínská vláda se snažila hrozbu nedostatku tohoto paliva řešit. Nařídila znovu otevřít doly uzavřené z bezpečnostních důvodů, což vedlo k sérii smrtelných nehod.

Podle čínského Sdružení uhelného průmyslu by se letos spotřeba této komodity v říši středu měla zvýšit o 6 %, 2,1 miliardy tun spotřebovaného uhlí však stačí sotva uspokojit potřeby čínského otesánka, který již čelí nedostatku energie.

Uhlím pokrývá Čína 70 % svých energetických potřeb. I když se vláda snaží tento podíl snížit, bude, podle studie čínských vědců, ještě v roce 2010 činit 60 % a v roce 2050 ještě 50 %. Roční čínská těžba - 1,96 miliardy tun - nestačí pokrýt domácí poptávku.. Ta stále roste, protože polovinu uhlí zkonzumuje výroba elektřiny. Čínská spotřeba elektřiny jen letos stoupne o 13 %, na 2,456 bilionu kilowatthodin.

Říše středu tedy stále více závisí na zahraničním uhlí. V nových dolech by letos mělo být vytěženo sto milionů tun navíc, tato zranitelnost se tím však nijak nezmírní. Ale Peking pracuje v dlouhodobém výhledu. Centrální vláda zahajuje stále více projektů s cílem energetické zdroje diverzifikovat. V příštích 15 letech hodlají Číňané vybudovat 40 jaderných elektráren. Provoz zahajují vodní elektrárny. A počátkem března 2005 odhlasoval čínský parlament zákon na podporu obnovitelných energií.

Než však podíl uhlí na spotřebě energie v Číně klesne, mohl by Peking za tuto energetickou volbu draze zaplatit - především v životním prostředí. Uhlí je nejvíce znečisťující energie s emisemi plynů se skleníkovým efektem. Číňané dnes drží smutný rekord: na jejich území leží minimálně šest z deseti nejvíce znečistěných měst na planetě. Narůstá počet lidí s dýchacími potížemi a rakovinou. V perspektivě olympijských her v Pekingu v roce 2008 začínají otázky životního prostředí a zdraví čínské představitele znepokojovat.

Za svou orientaci na uhlí Čína tvrdě platí také životy horníků. V roce 2004 jich zahynulo minimálně 6000. A v prvním čtvrtletí 2005 se tato čísla ještě zhoršila, když o život přišlo 1113 havířů. Nenasytný apetyt ekonomiky vede k přehnané těžbě na úkor elementárních pravidel bezpečnosti práce. Navíc mnozí horníci, recyklovaní rolníci, tato pravidla neznají. Čínské doly jsou dnes nejnebezpečnější na světě.

Čínská vláda chce omezit rozvoj miniaturních vysokých pecí, jež spotřebovávají hodně elektřiny a jsou málo rentabilní. Peking podporuje rozvoj modernějších a energeticky méně náročných výrobních jednotek, které vyvinula největší čínská ocelářská firma Baosteel.

UHLÍM PROTI ZÁVISLOSTI. Vláda Spojených států má jasno: podíl uhlí na světové spotřebě energie se do roku 2015 zdvojnásobí a bude činit 50 %. Naštěstí je této složité polymerní látky dost. Po vzestupu ceny uhlí o 40 % od začátku letošního roku to Spojené státy, druhý největší producent uhlí na světě, chtějí rozjet. Hodlají rehabilitovat těžbu staré suroviny, jíž je na jejich území dostatek. USA, které spotřebovávají čtvrtinu světové produkce ropy, stačí ke snížení vnější energetické závislosti oživit těžbu uhlí. Podle ministerstva energetiky je na pořadu dne výstavba 92 nových tepelných elektráren. Šest je již ve výstavbě a měly by zahájit provoz v roce 2006 či 2007. K uspokojení poptávky po elektřině je cílem uvést do roku 2025 do provozu 148 elektráren.

ROZPAKY V NĚMECKU. Poprvé po třiceti letech se v Německu objevil projekt otevření uhelného dolu. Deutsche Steinkohle (DSK), dceřiná společnost německé chemické a uhelné skupiny RAG, předložila letos v dubnu žádost o povolení těžby uhlí u Hammu v průmyslovém Porůří. Cílem je těžit po třicet let každý rok tři miliony tun koksovatelného uhlí za cenu nižší než na světovém trhu.

DSK tak reaguje na prudký vzestup cen, vyvolaný silnou poptávkou asijských zemí, především Číny. Ceny uhlí se více než zdvojnásobily a koks (produkt vysokoteplotní karbonizace uhlí, smol a asfaltů) se nyní prodává mezi 250 až 270 eury za tunu, nepočítaje dopravní náklady. DSK ujišťuje, že bude schopna produkovat ho v ceně 190 eur za tunu. Loni dovezl německý hutnický průmysl téměř 7,8 milionu tun koksovatelného uhlí a 3,2 milionu tun koksu.

Přesto u našich západních sousedů existuje všeobecná tendence uzavírání dolů. Od roku 1945 klesl počet dolů v Německu ze 179 na nynějších 9 a v příštích letech by mělo dojít k dalšímu zavírání. Rozhodnutí DSK se setkalo s hlubokou skepsí jak mezi politiky, tak mezi hutnickými podniky. Dieter Ameling, prezident Federace hutnického průmyslu, odsoudil "populistickou podporu", kterou společnost RAG poskytuje sociálnědemokratické straně (SPD) před nacházejícími regionálními volbami v Porýní-Vestfálsku. Podle huťařů, stejně jako podle Strany zelených, by obnovení těžby uhlí v Německu bylo ekonomicky nevýhodné: "Těžba uhlí a koksovatelného uhlí bude vždy levnější v zahraničí než v Německu," upozornil Ameling a vyjádřil přesvědčení, že po květnových regionálních volbách RAG od tohoto projektu odstoupí.

Peeru Seinbrückovi (SPD), předsedovi zemské vlády Porýní-Vestfálska, se projekt, který by v delší perspektivě mohl zaměstnat až 2500 lidí, líbí a přislíbil urychlit schvalovací řízení. Jeho podpora by však měla zůstat jen politická. Spolková vláda totiž nemá v úmyslu těžbu uhlí obnovovat. Podle dohody podepsané v roce 2004 by se státní podpora uhelnému průmyslu měla do roku 2012 postupně snižovat. Do zmíněného roku by těžba měla klesnout z nynějších 24 milionů na 16 milionů tun.

Projekt DSK - náklady na něj jsou odhadovány na 800 milionů eur - by proto museli financovat soukromí investoři. Ale před jakýmkoli finančním plánem musí DSK obdržet povolení k těžbě. V nejlepším případě skončí řízení za tři roky. To je dostatek času, aby RAG mohla přemýšlet o rentabilitě projektu.

BARIÉRA EKOLOGIE. Ve světovém měřítku umožňují prokázané zásoby ropy 40 let těžby, plynu více než 60 let a uranu v nejlepším případě 120 let, zatímco prokázané zásoby uhlí umožňují těžbu více než dvě století! Navíc je díky povrchovým dolům a moderním technologiím těžba uhlí nejen stále levnější, ale také méně nebezpečná. Velkým handicapem nadále zůstávají náklady na jeho dopravu, jež mohou představovat 70-80 % konečné ceny pro uživatele. Z toho vznikla myšlenka přiblížit místa těžby uhlí místům jeho spotřeby. Tak je třeba chápat i iniciativu ke znovuotevírání dolů v Evropě. Kromě toho k hledání jiných zdrojů energie tlačí obavy z jaderné energie a z vyčerpání zemního plynu v Severním moři.

Renesance těžby uhlí však má skutečnou brzdu: ochranu životního prostředí. Uhlí je ze všech paliv nejvíce znečisťující. Oživení jeho těžby v Evropě by zřejmě narazilo na přísné limity emisí kysličníku uhličitého a dalších plynů se skleníkovým účinkem. V Británii se o tom přesvědčila společnost UK Coal, britská uhelná dvojka. Třikrát dostala zamítnutí od úřadů, které se obávají zvýšení emisí síry a dusíku, hlavních příčin kyselého deště.

AUTOR: KAREL JEŽEK

Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů