zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Uhlí nestačí, na řadě jsou obnovitelné zdroje

13.05.2005
Obecné
Uhlí nestačí, na řadě jsou obnovitelné zdroje
Spotřeba elektřiny, která je rovněž strategickou komoditou, během následujících zhruba deseti let v tuzemsku dále poroste ze současných 55 - 56 miliard kilowatthodin na 70 - 80 miliard, odhadují zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vysoce otevřená ekonomika tak musí řešit velké dilema - položit důraz na domácí zdroje, či se více spoléhat na dovoz?
Na něj je skoro stoprocentně odkázána u ropy, zemního plynu a jaderného paliva. Z pohledu celkové energetické bilance ale mají Češi jednu přednost, která není v Evropě samozřejmostí: domácí produkce elektřiny závisí na dovozu paliv asi ze třiceti procent a tuto poměrně nízkou míru závislosti by stálo za to udržet, míní experti. Klíčová otázka ale zní, jak na to.

Vše pro hnědé uhlí, anebo?
Pro domácí energetiku je klíčové hnědé uhlí, na němž výroba elektřiny závisí zhruba ze dvou třetin. Loni se ho vytěžilo skoro osmačtyřicet miliónů tun, za patnáct let by měla těžba klesnout ke čtyřiceti miliónům.
Tento předpokládaný pokles ale není konečný, takže v delším časovém horizontu uhelným elektrárnám hrozí, že nebudou mít co polykat. "Kolem roku 2030 tak může v krytí energetických potřeb vzniknout velká mezera," upozorňuje ředitel poradenské firmy VUPEK-Economy Ladislav Pelcl.
Přitom zásoby hnědého uhlí jsou v České republice rozsáhlé. Geologické zásoby v obou podkrušnohorských pánvích přesahují 8,7 miliardy tun, ovšem vytěžitelných je na mapách 2,1 miliardy tun. Hnědého uhlí by se tedy mohlo teoreticky těžit více, ale tomu brání územní limity, které v roce 1991 s ohledem na ochranu životního prostředí stanovila Pithartova vláda.
Ta, obrazně řečeno, nakreslila čáry, za které těžaři jít nesmí. Za jejich uvolnění se přimlouvá i Ministerstvo průmyslu a obchodu. "Chtěli bychom územní limity těžby rozumně přehodnotit, aby se mohly postavit další elektrárenské kapacity o výkonu kolem tří tisíc megawattů," poznamenává náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina.
Největší těžební potenciál je podle Pelcla na Dole Čs. armády (Mostecká uhelná společnost), který má nejkvalitnější uhlí a jsou na něm závislé významné firmy, například Chemopetrol. "Důl by mohl teoreticky vytěžit dalších 750 miliónů tun uhlí, takže by pomohl čelit rostoucí závislosti na dovozu paliv a zároveň by měl "vystaráno" ještě v příštím století. Ale v jeho předpolí jsou dvě obce, které by musely těžbě ustoupit," říká Pelcl a dodává: "Jde o zásadní střet zájmů, který ale může být zainteresovanými stranami demokraticky vyřešen."
Další rozšíření těžby ale důrazně odmítá Ministerstvo životního prostředí. "Naše varianta energetické koncepce dokazuje, že by to šlo i bez rozšiřování těžby," uvádí Martin Kloz ze zmíněného resortu. Podle něj země také nepotřebuje další jaderné elektrárny, o jejichž nutnosti jsou jednoznačně přesvědčeni zastánci klasické energetiky. "Rozvíjet jadernou energetiku je jediná rozumná cesta, jak čelit zvyšující se závislosti na dovozu zdrojů," tvrdí Pecina.

Více obnovitelných zdrojů
Ten - podobně jako ostatní zastánci "jádra" ale nepopírá, že si velkorysou podporu zasluhují obnovitelné zdroje - jak pro výrobu elektřiny, tak ty, které mohou částečně nahradit benzín a motorovou naftu. "Problém je v tom, že Česko má pro využívání obnovitelných zdrojů horší podmínky než většina členských zemí EU," říká Martin Kloz, který na Ministerstvu životního prostředí vede oddělení obnovitelných zdrojů. "U nás nefouká tolik vítr jako v přímořských zemích, ani tolik nesvítí slunce jako v jižní Evropě, nemluvě o geotermálních zdrojích," připomíná. Evropská komise členským zemím "předepsala" zvýšit do roku 2010 podíl obnovitelných zdrojů na primární spotřebě na průměrných 12 procent. "U nás je reálných asi šest procent," říká Kloz. Pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, mělo by to v EU být 21 procent, v Česku osm procent.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí