Plánovaná stavba kanálu ohrozí přírodu

Ohrožení evropsky významných přírodních lokalit, u jedné z variant až porušení přijatých mezinárodních závazků Česka, nebo poškození protipovodňových opatření.
To mohou být hlavní důsledky stavby vodního kanálu spojujícího jih Moravy s řekou Dunaj na rakouské straně hranice. Plyne to ze studie, která posuzuje vliv velkých dopravních staveb na Břeclavsku na životní prostředí. Takzvaná územní prognóza, již si nechal zpracovat Jihomoravský kraj, zkoumá dlouhodobý rozvoj oblasti z ekonomického, demografického a ekologického pohledu.
Na přípravě stavby kanálu se přitom už intenzívně pracuje. Vodní napojení jihu Moravy na Dunaj je součástí přípravných prací na výstavbě obřího logistického centra u Břeclavi. To by se mělo začít stavět v roce 2007, celkové náklady na jeho výstavbu i s přístavem a vodním kanálem se odhadují na dvacet sedm miliard korun.
Ministerstvo dopravy už loni zařadilo potřebné dokumenty mezi žádosti o dotaci z Kohezního fondu Evropské unie. "Vzhledem k tomu, že projekt je v přípravné fázi a nebyly dokončeny potřebné studie, nebyl zařazen na období 2004 - 2006. V budoucnu ale můžeme počítat s 85% příspěvkem z Kohezního fondu," potvrdil Viktor Meca z Ministerstva dopravy.

Proti ochraně přírody
Ve hře jsou nyní zejména dvě varianty vedení vodní cesty, třetí je pouze záložní. První počítá s využitím nynějšího koryta řeky Moravy a postavení odbočky do přístavu v Břeclavi, druhá pak uvažuje o stavbě nového kanálu mimo řeku Moravu, využívá také část toku řeky Dyje. Obě varianty jsou ale podle nově zpracovaného posouzení vlivů na životní prostředí v rozporu s ochranou přírody.
Například první varianta využívající toku řeky Moravy prochází chráněnými přírodními lokalitami Natura 2000. "Realizace trasy by znamenala porušení mezinárodních závazků přijatých Českou republikou a projednání v Evropské komisi. Znamenala by zásadní zásah do břehů Moravy, z velké části prochází v území s vysokou ochranu přírody a krajiny a je podle našeho názoru neproveditelná," je napsáno v prognóze zpracované společností Invest projekt NNC.
Také druhá varianta s novým kanálem mimo řeku Moravu je problematická. "Znamená radikální zásah, a to je až úplné ohrožení především protipovodňových opatření," uvádí se v prognóze s tím, že i střet s chráněnými oblastmi je zásadní. "Realizace kanálu je možná, avšak vzhledem k rozsáhlým dopadům do jednotlivých složek životního prostředí značně problematická v kterékoliv variantě," dodávají na závěr posouzení plavebního kanálu autoři prognózy. Tu nyní čeká veřejné projednání v červnu letošního roku. Europoslanec Jan Březina míní, že pokud Ministerstvo dopravy žádá o peníze na kanál u Evropské unie, dělá jen svou práci. "Mělo by ale pracovat ve shodě s Ministerstvem životního prostředí. Nevěřím, že kanál jako takový přinese rozvoj území," uvedl Březina.

Porušené závazky
Výsledky prognózy dávají za pravdu i námitkám ekologů, kteří přípravu výstavby kanálu dlouhodobě kritizují. Podle unie pro řeku Moravu i Hnutí DUHA výstavbou kanálu dojde k porušení závazků Česka v ochranně životního prostředí. "Výrazně poškodí desítky tisíc hektarů chráněných přírodních území a zhorší kvalitu vody. Jsou to vyhozené peníze," uvedl Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronika v Brně. "Vláda se nemůže rozhodnout, že začne pracovat na změně života tisíců lidí, aniž by ověřila skutečné důsledky. Pokud ministerstvo chce takový obří projekt zařadit do oficiálních vládních plánů, musí důkladně posoudit rentabilitu, a zejména ekologické dopady celého projektu, nikoli jej salámovou metodou rozkrájet na jednotlivé kusy a zkoumat jenom část z nich," míní Pavel Přibyl z Hnutí DUHA.


Varianty stavby kanálu
Varianta A: Vede řekou Moravou s odbočkou k přístavu v Břeclavi. Trasa se drží toku Moravy a pod jezem Hodonín končí odbočením z řeky Moravy na Slovensko. V prostoru trasy je archeologické naleziště Mikulčice, místa těžby ropy a zemního plynu Nesyt a Týnec, místo těžby lignitu Mikulčice a prameniště pitné vody Moravská Nová Ves.
Varianta B: Trasa této varianty začíná pod stávajícím jezem v Hodoníně a vede napříč údolní nivou mezi řekou Moravou a říčkou Kyjovkou. Hranici mezi Českem a Rakouskem překonává přes regionální biocentrum Hraniční louky.
Varianta C: Záložní. Nyní se s ní nepočítá. Vede pravobřežním průplavem, odbočuje z řeky Moravy u Lanžhota a dále po pravém břehu Dyje do Rakouska.
Zdroj: Ministerstvo dopravy

Historie kanálu Labe - Odra - Dunaj
1901 - předpisy přijaté v souvislosti s přijetím vodocestného zákona stanovily výše příspěvků české a moravské země na náklady výstavby průplavu Labe - Odra - Dunaj.
Průplav mezi Dunajem a Odrou byl uveden jako jedna z pěti připravovaných vodních cest, první světová válka všechny práce zastavila.
1934 - 1938 - firma Baťa vybudovala padesát kilometrů dlouhý vodní kanál, který spojil Otrokovice s Rohatcem. V současnosti se kanál využívá k rekreační plavbě.
1938 - podpis československo-německé smlouvy o společné výstavbě průplavu Dunaj - Odra. Počítalo se s dokončením kanálu do šesti let, byly zahájeny první práce, druhá světová válka celý projekt zastavila.
1952 - další přípravné práce na průplavu byly "přechodně" zastaveny.
1958 - 1997 - vzniklo několik studií a projektů na vybudování kanálu, většinou na nich pracovaly firmy z Česka, Slovenska, Rakouska nebo Itálie.
1996 - Česká vláda přijala program rozvoje vodní dopravy do roku 2005. Trasa kanálu Labe - Odra - Dunaj je hájena v územních plánech a blokuje rozsáhlé území po celé Moravě.
2001 - Evropská komise zveřejnila svoji dopravní politiku do roku 2010, kanál je její součástí.
2003 - 2004 - příprava výstavby přístavu v Břeclavi a kanálu spojujícího jih Moravy s Dunajem u Vídně, posuzovány jsou dvě hlavní varianty (třetí je záložní).
2007 - má být zahájena výstavba logistického centra Břeclav, jehož součástí je přístav a vodní kanál do Dunaje. Náklady jsou odhadovány na 27 miliard korun.
Zdroj: Územní prognóza Břeclavska