zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Elektřiny z větru bude padesátkrát víc

18.05.2005
Obecné
Elektřiny z větru bude padesátkrát víc
Investoři v Česku plánují, že za výstavbu stovek nových větrných elektráren utratí miliardy korun. Za pět let by tak výroba elektřiny z větru mohla podle odhadů Ministerstva životního prostředí vzrůst téměř padesátkrát, a to až na 930 gigawatthodin.
Investiční boom umožní nový zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který vstoupí v platnost začátkem srpna letošního roku a jenž garantuje provozovatelům vyšší výkupní ceny elektřiny vyrobené z alternativních zdrojů.

Investice: třináct miliard
Podle odhadu Ministerstva životního prostředí tak investoři na výstavbu nových větrných elektráren vyčlení přes třináct miliard korun, počet elektráren se zvýší z nynějších asi dvaceti pěti na několik stovek.
"Nový zákon zajistí zejména ekonomickou návratnost vložených investic a také příliv kapitálu do tohoto odvětví," prohlásil Petr Holub z ekologického hnutí Duha, které výstavbu větrných elektráren podporuje. Investice do větrných elektráren připravují především firmy se zahraničním kapitálem.
Například společnost Czech Venti, firma vlastněná českou společností Proventi a anglickou Virtual Utility, už uzavřela smlouvy s hlavními dodavateli na výstavbu elektráren v Krušných horách. Jde o zakázky za šest a půl miliardy korun. Firma chce v Krušných horách postavit téměř dvě stě elektráren, prvních sedm by podle týdeníku Euro mělo vyrůst na Hoře svatého Šebestiána. Výstavba by měla začít v příštím roce.
Další tři větrné elektrárny mají stát rovněž v blízkosti Hory svatého Šebestiána, plzeňská firma Drobil - Elektro už získala kladné stanovisko krajského úřadu.

Vydělají také dodavatelé
Miliardové investice připravují na jižní a střední Moravě a také ve východní Čechách firmy s rakouským kapitálem. Výstavbu větrných elektráren plánuje také společnost ČEZ. "Poté, co byl přijat zákon, vážně uvažujeme o výstavbě dalších vlastních větrných elektráren. Jaká to bude kapacita a jaké lokality, to je předčasné uvádět, jsme ve fázi úvah," řekl agentuře ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS už navíc schválil první žádost o připojení větrných elektráren do sítě.
Na výstavbě větrných elektráren ale budou vydělávat také dodavatelské firmy. Například společnost Škoda Kovárny vyrábí hřídele pro větrné elektrárny, ty nyní zajišťují třicet procent tržeb této společnosti. Firma tak nyní v této oblasti zaujímá čtyřicet procent světového trhu.
Připravovanou výstavbu elektráren však provázejí také protesty lidí a nesouhlas úřadů.
Například v Koclířově na Svitavsku kvůli stavbě větrných elektráren bude první místní referendum v historii obce. U Koclířova totiž rakouští investoři chtějí postavit za asi sedm set padesát miliónů korun deset větrných elektráren a zásobovat elektřinou osmnáct tisíc domácností. Výstavbu už odmítli například zastupitelé Šluknova na severu Čech.
Výstavba větrných elektráren se například také nelíbí vedení Jihomoravského kraje, který preferuje spíše spalování biomasy. Také v Libereckém kraji si chtějí krajští úředníci zpracovat u odborníků studii, podle které by rozhodovali o výstavbě elektráren na území kraje.
Ministerstvo životního prostředí už vydalo speciální mapu republiky, v níž jsou vyznačeny oblasti, kde je výstavba větrných elektráren nejvhodnější a dotkne se co nejméně životního prostředí.

Češi výstavbu podporují
Větrné elektrárny mají zatím mnohem větší podíl na výrobě elektřiny v některých západoevropských zemích.
Největším současným světovým výrobcem elektřiny z větru je Německo, které loni provozovalo více než šestnáct a půl tisíce větrných elektráren. Ty se na celkové německé výrobě elektřiny podílely z více než čtyř procent. Mezi další významné evropské výrobce patří rovněž Španělsko, Dánsko, Nizozemsko nebo Rakousko.
Loňský průzkum společnosti TNS Factum pro ekologické Hnutí Duha ukázal, že Češi větrné elektrárny podporují. Mnozí si ale tuto stavbu vedle svých domovů nedokážou představit. Lidé, kteří protestují proti větrným elektrárnám, se podle průzkumu obávají zejména toho, že zařízení budou hlučná.

Větrné elektrárny v Česku
Nynější stav: asi 25 elektráren s celkovým výkonem 16,8 MW
Největší fungující elektrárny
Větrná farma Ramzová - šest elektráren s výkonem přes 1 MW
Krašová - obecní elektrárna, výkon 600 kW
Jindřichovice pod Smrkem - obecní elektrárna, výkon dvakrát 600 kW
Dlouhá Louka u Chomutova - vlastník ČEZ, výkon 500 kW
Odhad do roku 2010
Celkové investice: přibližně 18 miliard korun
Celkový počet elektráren: 900 až 1800
Roční výroba elektřiny z větru v roce 2010: 930 gigawatthodin
Největší připravovaná investice: společnost Czech Venti chce postavit 200 elektráren v Krušných horách za 15 miliard korun, celkový výkon má být 396 MW.
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí