zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Při využití biomasy rozhoduje ekonomika

20.05.2005
Obecné
Při využití biomasy rozhoduje ekonomika
Spalovat obilí a využít jeho přebytky jako zdroj energie označují někteří lidé za neetické. Z pšenice přece mají být rohlíky, a pokud je jí nadbytek, tak by se snad mohla vyvézt do některé z mnoha zemí, jejichž občané strádají hlady - zní hlavní argumenty kritiků spalování zrní.
Ukazuje se však, že hlavní problém není v etice, ale v ekonomice využívání obilí či další biomasy pro energetické účely.
Odborníci propočítali, že nejchudším zemím je účelnější pomáhat jinak než poskytováním přebytků zemědělských surovin. Nejúčinnější pomocí je vytvářet podmínky, aby tyto státy samy mohly vyvážet své suroviny do bohatších zemí - jsou totiž často jejich jediným vývozním artiklem.
Tradiční názor, že co vyroste na poli, musí skončit na stole, už pak hodně dlouho vyvrací agrární politika Evropské unie. Vždyť jednou z jejích nejdůležitějších zásad, jejíž význam do budoucna navíc dále poroste, je právě důsledný rozvoj nepotravinářského využívání zemědělské produkce.

Pro pohon i vytápění
Důvody pro takovou politiku jsou ryze ekonomické. Brusel chce jednak snížit závislost na klasických palivech, jež budou v příštích letech stále dražší, jednak zajistit odbyt surovin pro evropské zemědělce.
"Ten druhý důvod v současné době převažuje, unie se totiž stále potýká s nadprodukcí," připomíná například tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil.
Typickými příklady, jak agrární produkce slouží či bude sloužit jako pohonná hmota nebo zdroj energie pro vytápění, jsou například bionafta, biolíh nebo spalování biomasy.
To znamená, že olej z řepky nekončí v kuchyni, ale jeho metylester tvoří palivo ve směsi s naftou. Biolíh, vyrobený z obilí, se zase bude přidávat do benzínu. A nejrůznější zbytky a přebytky plodin se spalují v kotlích elektrárenských firem i obcí nebo domácností.
"Pokud jde o etiku, je důležitější se spíš zamýšlet nad tím, zda jsou etické vůči daňovým poplatníkům obrovské agrární dotace, které pořád vedou k nadvýrobě potravin," upozorňuje Pospíšil.
Také z chování podnikatelů vyplývá, že i v konkrétním rozhodování, zda spalovat letošní přebytky obilí, hrají peníze výraznou roli. Elektrárenská firma ČEZ nejprve byla k návrhu rolníků na spalování zrní vstřícná, nyní ale záměr opouští. Upozorňovala sice přitom i na etickou stránku věci, ale zároveň připustila, že by se jí spalování prostě nevyplatilo.
"My zase nejsme ochotni přistoupit na tak nízkou cenu obilí, kterou ČEZ chtěl," přiznal rovnou prezident Agrární komory Jan Veleba. Obdobně poměřuje možnost spalovat obilí nebo jinou biomasu i většina obcí nebo domácností. Rozhodujícím kritériem je efektivita vytápění.

Česko je v plenkách
Výrazný vliv na ekonomiku využívání alternativních zdrojů energie má přitom jejich cena. Protože zatím jsou biopaliva či teplo z biomasy většinou dražší než zdroje klasické, záleží na tom, jaká pro ně úředníci nastaví pravidla.
V tuzemsku je ovšem v této oblasti chaos. Například plošné přidávání řepkového metylesteru do nafty a biolihu do benzínu slibují politici už několik let, ale skutek jim stále utíká. Program bionafty se úplně zastavil, výrobu biolihu brzdí kontroverzní výběrové řízení na přidělení koncesí.
Bez jasné perspektivy se také vyvíjí spalování biomasy. Do loňska byla výhodná cena takto vyrobené elektřiny pro ČEZ, který tak odsál z trhu většinu biomasy, kterou ve velkém spaloval spolu s uhlím. Letos ale Energetický regulační úřad směsné palivo zase cenově znevýhodnil, a největší podporu má spalování čisté biomasy. Na to ovšem není zařízen ani ČEZ, ani většina menších uživatelů.
Výstižným ukazatelem, jak si Česká republika ve využití biomasy stojí v zahraničním srovnání, jsou názory tuzemských výrobců spalovacích kotlů a dodavatelů biopaliv. Ti jen s mírnou nadsázkou svorně tvrdí, že kdyby byli závislí jen na domácím trhu, tak zkrachují.
"Ekologickým palivům Česko vůbec nepřeje, nebýt trhu v Německu nebo Rakousku, tak skoro nemáme co dělat," potvrdil HN například na letošním specializovaném veletrhu v rakouském Welsu Zdeněk Černý, jehož firma Biomac vyrábí dřevěné brikety a pelety.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
14
11. 2020
14.11.2020 - Seminář, školení
Hradec Králové,
Hotel Tereziánský dvůr
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí