zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Běžec ve městě dýchá vzduch po autech

19.05.2005
Ovzduší
Běžec ve městě dýchá vzduch po autech
Běhat v městských ulicích také znamená dýchat městský vzduch, a tedy protahovat plícemi směs škodlivých látek. Zabránit se tomu nedá, špatné účinky na lidské zdraví jde jenom omezit.
AUTOR: Josef Tuček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

"Při běhu člověk dýchá intenzívněji než při chůzi, takže mu plícemi projde zhruba dvojnásobek vzduchu a zachytí se v nich i více škodlivin, které městské ovzduší obsahuje. Maratón v Praze by se z tohoto hlediska dal přirovnat k vykouření několika cigaret," konstatuje Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v Praze, který je předsedou komise pro životní prostředí Akademie věd. Koordinuje také rozsáhlý výzkum kvality ovzduší v českých městech.

Dalekonosný prach
Z automobilových výfuků se do ulic dostávají oxidy dusíku, oxid uhelnatý a další plyny, které poškozují lidské plíce. Jejich největší koncentrace je přímo v okolí silnic, postupně se promíchají se vzduchem a na velkou vzdálenost se nepřenesou.
Z motorů automobilů, ale i z komínů domů a výtopen však unikají i polycyklické aromatické uhlovodíky, označované zkratkou PAU, a nepatrné prachové částice, o velikosti pod jeden mikron (tisícinu milimetru). A ty jsou velmi zrádné. PAU se na prachové částice vážou, a spolu s nimi je vzdušné proudění zanáší až do vzdálenosti několika kilometrů od místa vzniku.
Malé částečky prachu projdou bez potíží dýchacími cestami a proniknou do plicních sklípků. Tam vyvolávají záněty. Výzkumy v USA a Nizozemsku také jasně prokázaly, že když ve venkovním ovzduší stoupne koncentrace malých prachových částic, zvýší se náhle i úmrtnost pacientů s onemocněním srdce a cév. PAU v těle navíc zvyšují riziko nádorového bujení.
"V Praze jsou dvě měřicí stanice, které zjišťují stav PAU v ovzduší. Jedna je nad výjezdem ze Strahovského tunelu na Smíchově, a druhá v Českém hydrometeorologickém ústavu v Libuši," popisuje doktor Šrám.
Teoreticky by se dalo čekat, že na Smíchově, kudy projíždějí kolony aut, bude kvalita vzduchu mnohem horší než v Libuši, na okraji velkoměsta.
"Rozdíl tam skutečně je, ale menší, než bychom čekali. Prachové částice s navázanými PAU se totiž šíří po celém území Prahy," konstatuje Radim Šrám.

Ukaž, co jsi dýchal
Součástí dlouhodobého výzkumného projektu, kterým se Radim Šrám se svými kolegy zabývá, bylo před čtyřmi lety i zjišťování škodlivin, které lidé v Praze dýchají. Pokusů se v únoru a v červnu 2001 zúčastnilo šedesát městských strážníků a republikových policistů. Při obchůzkách v ulicích nosili u pasu přístroj, který hadicí upevněnou na rameně, v úrovni úst, nasával vzduch, jaký muži zákona dýchali. Stejnou aparaturu pro kontrolu nosilo i šedesát jiných lidí, většinou vědců, zdravotníků a studentů, kteří ovšem většinu času trávili v místnosti.
Výzkumníci pak porovnávali množství škodlivin zachycených ve filtrech. Ukázalo se, že policisté pohybující se mezi auty dýchali vzduch, v němž bylo zhruba dvojnásobné množství hlavních škodlivin, než jakému byly vystaveny osoby v uzavřených místnostech.

Vitamíny pomáhaly
Vědci navíc pokusným osobám odebírali krev. Z bílých krvinek zjišťovali stav chromozómů, což jsou balíčky genů vytvořené hlavně z DNA a bílkovin. Zjistili, že u některých zkoumaných osob se vyskytoval větší počet chromozómových aberací (poruch) než u jiných.
Aberací se v daném případě myslí rozlámání chromozómů na kousky, případně dokonce připojení některého kousku na jiný, nesprávný chromozóm.
"Světové poznatky ukazují, že čím má člověk v buňkách více chromozómových aberací, tím vyšší je pravděpodobnost, že onemocní rakovinou," uvádí Radim Šrám. U konkrétního člověka se nedá s jistotou říci, že když má mnoho chromozómových aberací, určitě se u něj objeví nádorové bujení. Je však vystaven většímu riziku.
Vědecký tým tehdy zjistil, že množství těchto poruch DNA se zvyšovalo s množstvím vdechnutých PAU. Úplně nejvíc aberací měli kuřáci - PAU totiž vznikají i při hoření cigaret. Druhá prokázaná souvislost však odpovídala pobytu v automobilovém smogu: kdo se ho nadýchal více, měl i více aberací.
Pozitivním zjištěním alespoň bylo, že kdo jedl více zeleniny a ovoce, měl aberací méně. "U osob s vyšší hladinou vitamínů, hlavně vitamínu C, v krvi jsme našli méně poškozenou DNA. Vitamíny tedy hrají významnou ochrannou roli," zdůrazňuje doktor Šrám.

Sebeobrana: méně aut
Co z toho ovšem vyplývá pro lidi, kteří chtějí běhat v Praze, Teplicích, Ostravě a vlastně v kterémkoli městě s hustým automobilovým provozem?
"Že nejlepší je sportovat dále za městem, ale tam asi nikdo kvůli kondičnímu sportu nebude pořád jezdit. Takže je dobré aspoň běhat dál od frekventovaných ulic a v zimě i od míst, kde lidé topí v kamnech, protože v nich také PAU vznikají," radí doktor Šrám.
Smogový koktejl tam bude řidší, i když nechtěným PAU se úplně vyhnout nepůjde.
"Když dám na jednu misku vah fakt, že běhání zlepšuje zdravotní kondici, a na druhou, že při něm člověk vdechne víc škodlivin, pořád se mi zdá, že sportovat se vyplatí," soudí Radim Šrám. "Určitě je ale dobré zařazovat na jídelníček zeleninu a ovoce, a posilovat tak vitamínovou ochrannou bariéru."
Tolik mohou pro sebe udělat jednotlivci. Skutečně systémové opatření je však v rukou politiků. "Teprve až radnice omezí ve svých městech jízdu aut, postaví objízdné trasy, aby se městům vyhnula těžká automobilová tranzitní doprava, bude zdravější vzduch pro běhání a vůbec pro život!" shrnuje doktor Šrám.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí