Fond zdržel nápravu starých ekologických škod
Na kraji chemičky Synthesia v Pardubicích je nádrž s tmavou mazlavou hmotou, kam
se po desítky let ukládal starý ropný odpad. Kousek od skládky, která není nijak
chráněna proti průsakům, teče strouha, která po dvou kilometrech ústí do Labe.
Ideální doba na vyčištění skládky, která vznikla ještě před privatizací podniku,
je zima. Asfalt totiž ztuhne, dá se dobře vybagrovat a odvézt do spalovny.
Ačkoli zimní měsíce jsou ještě daleko, už teď se Ministerstvo životního
prostředí obává toho, že se ani letos nestihne pardubická skládka nebezpečného
odpadu, odborně nazývaná skládka betasmoly, vyčistit. Ministerstvo financí a
Fond národního majetku, které sanaci těchto starých ekologických zátěží platí,
totiž loni v dubnu pozastavily zadávání výběrových řízení na likvidaci veškerých
starých skládek. A do současnosti veřejné soutěže neobnovily.
"Myslím, že se letos skládka betasmoly už vyčistit nestihne," odhaduje Jaroslav
Zima, ředitel odboru ekologických škod Ministerstva životního prostředí, které
je odborným garantem likvidace starých ekologických škod.
Na kraji chemičky Synthesia v Pardubicích je nádrž s tmavou mazlavou hmotou, kam se po desítky let ukládal starý ropný odpad. Kousek od skládky, která není nijak chráněna proti průsakům, teče strouha, která po dvou kilometrech ústí do Labe.
Ideální doba na vyčištění skládky, která vznikla ještě před privatizací podniku, je zima. Asfalt totiž ztuhne, dá se dobře vybagrovat a odvézt do spalovny. Ačkoli zimní měsíce jsou ještě daleko, už teď se Ministerstvo životního prostředí obává toho, že se ani letos nestihne pardubická skládka nebezpečného odpadu, odborně nazývaná skládka betasmoly, vyčistit. Ministerstvo financí a Fond národního majetku, které sanaci těchto starých ekologických zátěží platí, totiž loni v dubnu pozastavily zadávání výběrových řízení na likvidaci veškerých starých skládek. A do současnosti veřejné soutěže neobnovily.
"Myslím, že se letos skládka betasmoly už vyčistit nestihne," odhaduje Jaroslav Zima, ředitel odboru ekologických škod Ministerstva životního prostředí, které je odborným garantem likvidace starých ekologických škod.
(Ne)dlouhé zpoždění
Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda fondu Jan Juchelka přerušili před rokem výběrová řízení, aby si nezávislým auditem nechali prověřit současný systém zadávání ekologických zakázek. Studie byla dokončena v listopadu a Ministerstvo financí slibovalo, že obnoví výběrová řízení začátkem roku. Jenže uplynul další půlrok a fond zatím nevyhlásil jediné řízení. A ještě to bude nějakou dobu trvat.
Teprve počátkem června hodlá fond zveřejnit předběžná oznámení o chystaných výběrových řízeních na odstraňování starých ekologických zátěží. "Budou to desítky akcí," říká mluvčí fondu Petra Krainová.
Ministerstvo financí odmítá, že by audit a obnovení veřejných soutěží trvaly příliš dlouho. Ministr Sobotka přitom loni v září napsal ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi (KDU-ČSL), který naléhal na rychlé obnovení sanací, že fond obnoví výběrová řízení v listopadu.
Zvyšuje se riziko
Audit takřka všech dosud uzavřených zakázek přitom nezjistil, že by byl při jejich zadávání porušen zákon. Dílčí nedostatky zjistil pouze v interním řízení uvnitř Fondu národního majetku. Proč se tedy výběrová řízení obnovují až půl roku po zveřejnění ukončení auditu? Mluvčí fondu Petra Krainová uvedla, že příprava výběrových řízení je poměrně složitá.
Ministerstvo životního prostředí už loni vypracovalo seznam starých škod, jejichž odstranění pokládá za prioritní. Kromě zmiňované Synthesie je na seznamu například areál Nové huti v Ostravě nebo společnosti Mopas v Holešově, kde jsou zamořeny odmašťovadly podzemní vody. Odloženo muselo být rovněž odstranění odpadů z dehtu v Západočeské energetice v Chebu.
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že v nevyčištěných oblastech přetrvává vysoké nebezpečí, kterým může být ohroženo i lidské zdraví, pokud by se škodliviny dostaly například do pitné vody.
Kolik stojí vyčištění zamořených míst
tisíce zasažených oblastí
V České republice je bezmála devět tisíc míst, která jsou z minulých desetiletí více či méně znečištěna ropnými látkami, odpady z chemické či hutní výroby. Zatím bylo vyčištěno zhruba 170 lokalit.
Náklady v desítkách miliard
Na odstranění starých ekologických zátěží šlo z veřejných zdrojů už více než 22 miliard korun. Nejvíce peněz - něco přes 21 miliard - poskytl Fond národního majetku. Zapotřebí budou ještě desítky miliard korun.
Ideální doba na vyčištění skládky, která vznikla ještě před privatizací podniku, je zima. Asfalt totiž ztuhne, dá se dobře vybagrovat a odvézt do spalovny. Ačkoli zimní měsíce jsou ještě daleko, už teď se Ministerstvo životního prostředí obává toho, že se ani letos nestihne pardubická skládka nebezpečného odpadu, odborně nazývaná skládka betasmoly, vyčistit. Ministerstvo financí a Fond národního majetku, které sanaci těchto starých ekologických zátěží platí, totiž loni v dubnu pozastavily zadávání výběrových řízení na likvidaci veškerých starých skládek. A do současnosti veřejné soutěže neobnovily.
"Myslím, že se letos skládka betasmoly už vyčistit nestihne," odhaduje Jaroslav Zima, ředitel odboru ekologických škod Ministerstva životního prostředí, které je odborným garantem likvidace starých ekologických škod.
(Ne)dlouhé zpoždění
Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda fondu Jan Juchelka přerušili před rokem výběrová řízení, aby si nezávislým auditem nechali prověřit současný systém zadávání ekologických zakázek. Studie byla dokončena v listopadu a Ministerstvo financí slibovalo, že obnoví výběrová řízení začátkem roku. Jenže uplynul další půlrok a fond zatím nevyhlásil jediné řízení. A ještě to bude nějakou dobu trvat.
Teprve počátkem června hodlá fond zveřejnit předběžná oznámení o chystaných výběrových řízeních na odstraňování starých ekologických zátěží. "Budou to desítky akcí," říká mluvčí fondu Petra Krainová.
Ministerstvo financí odmítá, že by audit a obnovení veřejných soutěží trvaly příliš dlouho. Ministr Sobotka přitom loni v září napsal ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi (KDU-ČSL), který naléhal na rychlé obnovení sanací, že fond obnoví výběrová řízení v listopadu.
Zvyšuje se riziko
Audit takřka všech dosud uzavřených zakázek přitom nezjistil, že by byl při jejich zadávání porušen zákon. Dílčí nedostatky zjistil pouze v interním řízení uvnitř Fondu národního majetku. Proč se tedy výběrová řízení obnovují až půl roku po zveřejnění ukončení auditu? Mluvčí fondu Petra Krainová uvedla, že příprava výběrových řízení je poměrně složitá.
Ministerstvo životního prostředí už loni vypracovalo seznam starých škod, jejichž odstranění pokládá za prioritní. Kromě zmiňované Synthesie je na seznamu například areál Nové huti v Ostravě nebo společnosti Mopas v Holešově, kde jsou zamořeny odmašťovadly podzemní vody. Odloženo muselo být rovněž odstranění odpadů z dehtu v Západočeské energetice v Chebu.
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že v nevyčištěných oblastech přetrvává vysoké nebezpečí, kterým může být ohroženo i lidské zdraví, pokud by se škodliviny dostaly například do pitné vody.
Kolik stojí vyčištění zamořených míst
tisíce zasažených oblastí
V České republice je bezmála devět tisíc míst, která jsou z minulých desetiletí více či méně znečištěna ropnými látkami, odpady z chemické či hutní výroby. Zatím bylo vyčištěno zhruba 170 lokalit.
Náklady v desítkách miliard
Na odstranění starých ekologických zátěží šlo z veřejných zdrojů už více než 22 miliard korun. Nejvíce peněz - něco přes 21 miliard - poskytl Fond národního majetku. Zapotřebí budou ještě desítky miliard korun.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích