Signatáři Aarhuské úmluvy budou jednat v Almaty

Od 25. do 27. května 2005 se uskuteční v Almaty (Kazachstán) Druhé zasedání smluvních stran Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva)[1]. Česká republika podepsala tuto úmluvu v Aarhusu v roce 1998 a ratifikovala ji v roce 2004 [2].

Delegaci České republiky [3], v níž jsou zastoupeni odborníci Ministerstva životního prostředí i nestátních neziskových organizací na jednání povede Mgr. Jakub Kašpar, ředitel odboru vnějších vztahů MŽP.

Hlavní okruhy jednání

Největší pozornost bude věnována problematice uplatňování Aarhuské úmluvy při nakládání s geneticky modifikovanými organismy při jejich uvolňování do životního prostředí. V této otázce není dosud shoda mezi státy EU, které mají platnou  a fungující legislativu v oblasti GMO, a státy východní a jihovýchodní Evropy, kde ještě legislativa neexistuje a přitom se zde GMO v brzké budoucnosti zřejmě budou uplatňovat v zemědělské praxi.

Otázka přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí se soustředí na příklady dobré praxe a zhodnocení současného stavu, případně přijetí doporučení smluvním stranám.

Pozornost nestátních neziskových organizací bude soustředěna na Pravidla účasti veřejnosti na mezinárodních fórech o životním prostředí (Pravidla účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech s dopadem na životním prostředí). Návrh těchto pravidel připraven  příslušnou pracovní skupinou. Nyní jde o nalezení politického konsensu tak, aby se mezinárodní a nadnárodní rozhodovací procesy v oblasti ochrany přírody a životního prostředí dostaly pod veřejnou kontrolu.

Využívání elektronických informačních nástrojů ve věcech životního prostředí je nejrychleji se měnící problematika. V kontextu EU je tato problematika reflektována iniciativou INSPIRE se zaměřením na politiku životního prostředí (soustřeďuje na informace potřebné ke sledování a zlepšování stavu životního prostředí včetně ovzduší, vody, půdy a krajiny), v ČR pak mj. transformací Českého ekologického ústavu na CENIA – Českou informační agenturu životního prostředí. Pozornost bude věnováva i Strategii vzdělávání k udržitelnému rozvoji EHK OSN, schválené ve Vilniusu 18. března 2005.

Další informace:

http://www.unece.org/env/pp/mop2.htm

http://www.ucastverejnosti.cz 

Poznámky:

[1] Aarhuská úmluva byla podepsána dne 25. června 1998 na 4. ministerské konferenci EHK OSN „Životní prostředí pro Evropu“ v dánském Aarhusu. K dnešnímu dni Aarhuskou úmluvu podepsalo 39 zemí a Evropská unie, ratifikační proces již ukončilo 34 zemí a Evropská unie (17. února 2005). Úmluva vstoupila mezinárodně v platnost 30. září 2001, v ČR října 2004 (viz Sbírka mezinárodních smluv, částka 53/2004, Sdělení MZV č. 124/2004 Sb.m.s.).

První setkání smluvních stran proběhlo ve dnech 21. - 23. října 2002 v Lucce (Itálie). Mimořádné setkání smluvních stran proběhlo při příležitosti 5. ministerské konference „Životní prostředí pro Evropu“ konané ve dnech 21. – 23. 5. 2003 v Kyjevě (Ukrajina).

[2] Aarhuská úmluva je v mezinárodním kontextu považována za jeden z nejvýznamnějších dokumentů - je charakterizována jako kvalitativní předěl v komunikaci mezi státní správou a občany, jako nástroj k prohloubení demokracie a k prosazení lidských práv a svobod. Z tohoto důvodu je Aarhuské úmluvě a její ratifikaci věnována mimořádná pozornost jak v EHK OSN, tak v Evropské unii.

[3] Českou delegaci vede ředitel odboru vnějších vztahů MŽP Mgr. Jakub Kašpar a dále ji tvoří Ing. Karel Bláha, CSc, ředitel odboru environmentálních rizik MŽP, Mgr. Libor Dvořák, vedoucí odd. aproximace práva MŽP, Ing. Karel Jech, vedoucí odd. vzdělávání a osvěty MŽP, Mgr. Gabriela Tichá z odboru globálních vztahů MŽP, Mgr. Pavel Černý, Ekologický právní servis, Mgr. Pavel Činčera, o.s. BEZK a Ing. Eva Tylová, Zelený kruh.