Spolupráce s majiteli je nejefektivnější a nejlacinější způsob ochrany přírody

Zejména problematikou spolupráce s majiteli pozemků se budou zabývat účastníci mezinárodní konference pořádané Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) ve spolupráci s MŽP a za podpory Evropské komise a European Landowners' Organization (ELO) 26. a 27. května 2005 v pražském Hotelu Praha.

Na konferenci budou prezentovány aktuální informace o soustavě Natura 2000 v Evropě i v ČR. Delegáti se seznámí s příklady úspěšné spolupráce vlastníků lesa a orgánů ochrany přírody v zemích EU, ale také s přípravou vzoru smlouvy o spolupráci při zabezpečení ochrany stávajících přírodních podmínek v lokalitách Natury 2000. Dozvědí se rovněž o možnostech čerpání prostředků na zajištění požadavků ochrany přírody z domácích zdrojů i ze zdrojů EU.

Zástupci významných vlastníků lesů v ČR a krajských úřadů budou diskutovat se zástupci MŽP o způsobech hospodaření na lesních pozemcích zařazených do národního seznamu, který zahrnuje 863 evropsky významné  lokality. Je reálný předpoklad, že Evropská komise tento seznam lokalit schválí, a ČR tak bude povinna do roku 2012 vyhlásit dotčené lokality za zvláště chráněná území, pokud nebude jejich ochrana zajištěna smluvně. Tímto postupem bude ovlivněno hospodaření na přibližně 27 % veškerých lesních porostů v ČR. „To svědčí o tom, že vlastníci lesů hospodaří už dnes ve svých lesích udržitelným způsobem,“ říká k tomu Petr Roth, ředitel odboru mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP. MŽP chce podporovat takové činnosti a způsoby hospodaření, které přispějí k zachování stávajících přírodních podmínek. To v žádném případě neznamená, že by vlastníci měli v lesích přestat hospodařit a ponechat je přirozenému vývoji. To by totiž naopak znamenalo rozpad lesních společenstev a nutnost jejich následné obnovy, která by trvala mnoho desítek let.

MŽP si uvědomuje, že ochranu přírody není možné dlouhodobě zajistit bez pomoci lidí, kteří v daném území žijí a kterých se návrhy zařazení jejich lesů do národního seznamu Natury 2000 bezprostředně týkají. „Vlastník lesa pro nás není potenciální škůdce. Je to partner, kterého si vážíme a s jehož pomocí lze dochovaný stav lesa zachovat i pro příští generace.“

Ochrana přírody musí konkretizovat své cíle v daném území a jednáním s vlastníkem lesa nalézt způsob, jak jich dosáhnout s nejmenšími náklady a bez zbytečné újmy. Pokud je v zájmu ochrany přírody hospodaření omezit, je třeba nalézt finanční prostředky a vzniklé ekonomické ztráty vlastníkům lesa uhradit. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že nelze provádět ochranu životního prostředí bez skutečné spolupráce s vlastníky.