zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Průmysl nechce platit za ovzduší

26.05.2005
Ovzduší
Průmysl nechce platit za ovzduší
Pokud se ministerstvu průmyslu podaří prosadit svůj návrh, podniky už nebudou muset platit stovky miliónů za znečišťování ovzduší. Zrušení emisních poplatků je součástí rozsáhlého plánu, jímž chce ministerstvo změkčit a zjednodušit ekologické zákony, které podle něj příliš zatěžují firmy a snižují jejich konkurenceschopnost.
Podniky přitom platí za vypouštění škodlivin do ovzduší, i když splní zákonné limity pro síru, dusík či prachové částice.
Návrh na zrušení poplatků přichází v okamžiku, kdy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě o životním prostředí v Česku konstatuje, že poplatky za znečištění jsou nízké a nemotivují podniky k omezování emisí.
V tom se OECD s ministerstvem průmyslu shoduje. "Vývoj posledních patnácti let prokázal, že tyto poplatky plní pouze fiskální funkci," tvrdí ministerstvo.
Peníze za znečišťování jsou totiž hlavním příjmem Státního fondu životního prostředí, který na poplatcích za škodliviny vypuštěné do ovzduší vybral v roce 2003 bezmála miliardu korun. Celkem fond na poplatcích za znečišťování inkasoval 3,2 miliardy.

Fond žádá vyšší poplatky
Například pardubická Synthesia zaplatila loni za všechny poplatky desítky miliónů korun. Společnost ČEZ vyšly poplatky za znečišťování ovzduší na 118 miliónů. Zisk firmy přitom překročil dvanáct miliard. "Jenže v minulosti jsme investovali téměř padesát miliard do odsíření. Sto miliónů je pro nás strašně velká částka," tvrdí Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ.
"Z našeho pohledu jsou poplatky nízké," říká mluvčí fondu životního prostředí Lucie Králová.
Například za tunu síry dnes zaplatí továrna tisíc korun. Podle různých studií je ekonomicky vyčíslený dopad na zdraví lidí či životní prostředí minimálně šedesátinásobně větší.
Existenci poplatků hájí i Ministerstvo životního prostředí. Podle mluvčí Karolíny Šůlové odpovídají principu "znečišťovatel platí".
Vladimír Novotný ze Svazu průmyslu a dopravy naopak argumentuje, že Česko je jednou z mála zemí EU, které po podnicích poplatky za znečišťování vyžadují. Podle ministerstva průmyslu poplatky neobstojí ani v souvislosti s chystanou ekologickou daňovou reformou, jejímž smyslem je zdražit suroviny a výrobky, které znečišťují životní prostředí - třeba uhlí.
I stínový ministr životního prostředí Bedřich Moldan z ODS pokládá současný systém poplatků za znečišťování za nevyhovující. "Nepovažuji to za domyšlený nápad," říká ovšem o plánu zrušit je Moldanův stranický kolega, stínový ministr průmyslu Martin Říman.

Ministerstvo versus OECD
Ministerstvo průmyslu chce kromě zrušení emisních poplatků seškrtat či změkčit i další ekologické zákony. Dnes o tom budou jednat ministři průmyslu a životního prostředí Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Průmysl chce například přehodnotit dosavadní limity pro vypouštění škodlivin do ovzduší a řek nebo vypustit či zjednodušit některé paragrafy v zákonu o posuzování vlivu na životní prostředí.
Zpráva OECD však doporučuje pravý opak. "Organizace doporučuje posílení environmentální legislativy," říká Jakub Kašpar z Ministerstva životního prostředí.

Průmysl versus ochrana přírody
Co navrhuje ministerstvo průmyslu
Zrušit poplatky za znečišťování ovzduší.
Omezit účast veřejnosti ve správních řízeních při povolování nových staveb.
Zjednodušit zákon o posuzování vlivů staveb na životní prostředí.
Co říká a doporučuje OECD
Poplatky za znečišťování jsou nízké a nemotivují ke zlepšování prostředí.
Česko významně pokročilo v oblasti tzv. ekologické demokracie.
Posílit možnosti při posuzování vlivů staveb na životní prostředí.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí