Ekologie je vinna?

Co dusí podnikání v Česku? Nízká produktivita práce, orientace na průmysl v tradičním smyslu, málo dobře prodejných nápadů a inovací, zastaralé vybavení? Ale kdeže. To ekologická legislativa je vinna. K tomu dospěl audit zákonů, ve kterém hrálo jednu z hlavních rolí Ministerstvo průmyslu a obchodu.
A proto je třeba zrušit například poplatky za vypouštění škodlivin do ovzduší, omezit možnost občanských iniciativ zasahovat do správních řízení, snížit požadavky na zavedení čističek, přehodnotit síť chráněných stanovišť v programu Natura 2000... Jsou-li české ekologické normy tvrdší než v EU, snížit je na unijní úroveň; tam, kde jsou nižší, naopak trvat na "národních" specifikách.
Nikdo se těmto závěrům nemůže divit. Ne poté, co se například náměstek ministra Martin Pecina "proslavil" výrokem, kterak zvedne prapor průmyslového státu (což znamená například zrušit limity na těžbu uhlí a stavět další elektrárny) a jak je pro něj důležité jen, co si o něm myslí průmyslníci; mezi ně se chce vrátit.
Nikdo nebude protestovat proti snaze vyčistit a zjednodušit legislativu včetně ekologické. Naopak, už aby se do toho někdo pustil! Je možné i vyměnit poplatky za znečištění za jednoduchý systém ekologické daně. Nedá se ale přistoupit na tezi, že rozvoj podnikání se dá zajistit tím, že ostatní "neprůmyslníci" se mohou dusit. A pak ještě ze svých daní platit nápravu ekologických škod, protože podnikatel-znečišťovatel nemůže být omezován.
Program vlády slibuje, že se nesníží úroveň ochrany životního prostředí a že zůstane zachována současná úroveň občanských práv v této oblasti. Kabinet má právě skvělou příležitost předvést, nakolik své sliby myslí vážně. patricie.polanska@economia.cz