Nejde totiž pouze o to, kolik peněz se do infrastruktury vloží, ale i o to, kolik se pak musí vydat na její údržbu a obnovu.
Kdy "levná" investice může být drahá
Středočeské vodárny, a. s., ze skupiny Veolia Water jsou ve středních Čechách největší vodohospodářskou společností, přičemž provozují vodovody a kanalizace v majetku většiny obcí a měst na území Kladenska a Slánska, Mělnicka a také v rozvojových oblastech okresů Praha-západ a Praha-východ.
S generálním ředitelem Středočeských vodáren Ing. Ondřejem Benešem, Ph.D., jsme hovořili o tom, co by zejména menší obce měly brát v úvahu při svých případných úvahách o investicích do své vodohospodářské infrastruktury a jak jim při tom může pomoci vodohospodářská společnost.
Ing. Beneš připomněl, že obce bývají oslovovány firmami nabízejícími jak zhotovení projektů na stavbu kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV), tak realizaci stavby či pomoc při získání dotace. "Širokou nabídku tohoto druhu je třeba uvítat," říká, "ale skrývá v sobě i rizika, že obec si z ní pod dojmem nereálných slibů může nakonec vybrat špatně. Byť na první pohled se investiční náklady zdají být přijatelné a se slibovanou dotací dokonce výhodné."
Nejde totiž pouze o to, kolik peněz se do infrastruktury vloží, ale i o to, kolik se pak musí vydat na její údržbu a obnovu. Během své práce ve Velké Británii Ing. Beneš poznal detailně plně funkční stoky ještě z viktoriánského období, nicméně životnost hojně používaných stok z PVC je kratší a činí zhruba 40 až 70 let. Pokud není majetek vložen do větších majetkových vodárenských společností (pro zmiňovanou oblast to je společnost Vodárny Kladno-Mělník, a. s.), musí si obec vytvářet prostředky pro zásadní opravy a rekonstrukce po skončení životnosti materiálu. Důležitá je tedy celková výše investic do realizace projektu a nejen výše jejího spolufinancování při využití dotace.
Z krátkodobého hlediska investičně velmi nákladný projekt může obec, získá-li na něj dotaci, vyjít poměrně levně, ale do budoucna se pro ni může stát nepříjemným závazkem. V regionu se v jednom případě zastupitelstvo obce rozhodlo vybudovat vlastní ČOV, ačkoliv varianta výstavby tlakového přivaděče s čištěním odpadních vod na nedaleké čistírně s dostatečnou kapacitou měla výrazně nižší investiční i provozní náklady (z analýz plyne, že u ČOV pro více než 50 tisíc ekvivalentních obyvatel /EO/ jsou náklady na vyčištění kubíku odpadních vod zhruba třetinové až poloviční jako u ČOV pro 1500 až 2000 EO). Jiné obci způsobil problémy špatně připravený projekt a výběrové řízení na dodavatele s následkem téměř dvojnásobně vyšších původních investičních nákladů.
Problémy představují i pravidla dotací - obce často stavějí tlakovou kanalizaci místo dlouhodobě levnější a méně poruchové kanalizace gravitační právě z důvodu přiznání vyššího procenta dotace z celkových investičních nákladů. Těmto tématům se bude 14. 9. v Kladně věnovat i seminář Středočeských vodáren pro zástupce obcí v regionu.
Nabídky některých dodavatelských firem pro obce se často o provozních nákladech a odložených investicích příliš nezmiňují a mnozí starostové se na ně ani neptají. Mimo pohledu finančního není možné opomíjet ani dopady na životní prostředí. Pro jednotlivé ČOV stanovuje příslušný vodohospodářský orgán kvalitu čištění odpadních vod a za případné nedodržování ukládá pokuty. "Obrátí-li se obec na větší vodohospodářskou společnost už v prvopočátku svého investičního záměru a konzultuje s ní technologii, určitě neprohloupí," tvrdí Ing. Beneš. "Taková společnost totiž staví na kvalifikaci svých odborníků a může obci pomoci vybrat správnou technologii, čímž jí v budoucnu ušetří zbytečné pokuty. Podobně může know-how vodohospodářské společnosti optimalizovat technické řešení ČOV a ochránit před pravidelnými poplatky za překročení zpoplatněné koncentrace znečišťujících látek ve vyčištěných odpadních vodách."
Středočeské vodárny dokáží investorům z řad obcí a měst z regionů, v nichž tato vodohospodářská společnost působí, zdarma poradit v procesu předprojektové i projektové přípravy, i když - jak podotýká generální ředitel - některé speciální činnosti jako třeba inženýring, zajištění stavebního povolení, vypracování projektu nebo technický dozor na stavbě podléhají zpoplatnění.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Ing. Ondřej Beneš, Ph.D.: Rozhodně obcím doporučuji, aby už při zvažování svých záměrů vodohospodářských investic konzultovaly své představy se společnostmi našeho typu.
S generálním ředitelem Středočeských vodáren Ing. Ondřejem Benešem, Ph.D., jsme hovořili o tom, co by zejména menší obce měly brát v úvahu při svých případných úvahách o investicích do své vodohospodářské infrastruktury a jak jim při tom může pomoci vodohospodářská společnost.
Ing. Beneš připomněl, že obce bývají oslovovány firmami nabízejícími jak zhotovení projektů na stavbu kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV), tak realizaci stavby či pomoc při získání dotace. "Širokou nabídku tohoto druhu je třeba uvítat," říká, "ale skrývá v sobě i rizika, že obec si z ní pod dojmem nereálných slibů může nakonec vybrat špatně. Byť na první pohled se investiční náklady zdají být přijatelné a se slibovanou dotací dokonce výhodné."
Nejde totiž pouze o to, kolik peněz se do infrastruktury vloží, ale i o to, kolik se pak musí vydat na její údržbu a obnovu. Během své práce ve Velké Británii Ing. Beneš poznal detailně plně funkční stoky ještě z viktoriánského období, nicméně životnost hojně používaných stok z PVC je kratší a činí zhruba 40 až 70 let. Pokud není majetek vložen do větších majetkových vodárenských společností (pro zmiňovanou oblast to je společnost Vodárny Kladno-Mělník, a. s.), musí si obec vytvářet prostředky pro zásadní opravy a rekonstrukce po skončení životnosti materiálu. Důležitá je tedy celková výše investic do realizace projektu a nejen výše jejího spolufinancování při využití dotace.
Z krátkodobého hlediska investičně velmi nákladný projekt může obec, získá-li na něj dotaci, vyjít poměrně levně, ale do budoucna se pro ni může stát nepříjemným závazkem. V regionu se v jednom případě zastupitelstvo obce rozhodlo vybudovat vlastní ČOV, ačkoliv varianta výstavby tlakového přivaděče s čištěním odpadních vod na nedaleké čistírně s dostatečnou kapacitou měla výrazně nižší investiční i provozní náklady (z analýz plyne, že u ČOV pro více než 50 tisíc ekvivalentních obyvatel /EO/ jsou náklady na vyčištění kubíku odpadních vod zhruba třetinové až poloviční jako u ČOV pro 1500 až 2000 EO). Jiné obci způsobil problémy špatně připravený projekt a výběrové řízení na dodavatele s následkem téměř dvojnásobně vyšších původních investičních nákladů.
Problémy představují i pravidla dotací - obce často stavějí tlakovou kanalizaci místo dlouhodobě levnější a méně poruchové kanalizace gravitační právě z důvodu přiznání vyššího procenta dotace z celkových investičních nákladů. Těmto tématům se bude 14. 9. v Kladně věnovat i seminář Středočeských vodáren pro zástupce obcí v regionu.
Nabídky některých dodavatelských firem pro obce se často o provozních nákladech a odložených investicích příliš nezmiňují a mnozí starostové se na ně ani neptají. Mimo pohledu finančního není možné opomíjet ani dopady na životní prostředí. Pro jednotlivé ČOV stanovuje příslušný vodohospodářský orgán kvalitu čištění odpadních vod a za případné nedodržování ukládá pokuty. "Obrátí-li se obec na větší vodohospodářskou společnost už v prvopočátku svého investičního záměru a konzultuje s ní technologii, určitě neprohloupí," tvrdí Ing. Beneš. "Taková společnost totiž staví na kvalifikaci svých odborníků a může obci pomoci vybrat správnou technologii, čímž jí v budoucnu ušetří zbytečné pokuty. Podobně může know-how vodohospodářské společnosti optimalizovat technické řešení ČOV a ochránit před pravidelnými poplatky za překročení zpoplatněné koncentrace znečišťujících látek ve vyčištěných odpadních vodách."
Středočeské vodárny dokáží investorům z řad obcí a měst z regionů, v nichž tato vodohospodářská společnost působí, zdarma poradit v procesu předprojektové i projektové přípravy, i když - jak podotýká generální ředitel - některé speciální činnosti jako třeba inženýring, zajištění stavebního povolení, vypracování projektu nebo technický dozor na stavbě podléhají zpoplatnění.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Ing. Ondřej Beneš, Ph.D.: Rozhodně obcím doporučuji, aby už při zvažování svých záměrů vodohospodářských investic konzultovaly své představy se společnostmi našeho typu.
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
