Sója a asfalt ničí brazilské pralesy

Blátivou a nebezpečnou cestu v útrobách brazilských deštných pralesů nahradí moderní dálnice. Pěstitelé sóji, jejichž plantáže ukrajují stále větší kus lesa, si již vymohli na brazilské vládě, aby mohli plodinu levněji dovážet do přístavu na severu země. Projekt za půl miliardy dolarů kritizují ekologové, ale marně.
Kácení pralesů, jehož tempo v Brazílii dosahuje rekordních hodnot, nedokázaly na svém posledním summitu zastavit ani Spojené národy. Jednání OSN skončilo v těchto dnech bez výsledku.
"O té silnici sním už čtyřiadvacet let, od chvíle, kdy jsem se tu usadil," řekl agentuře Reuters farmář José Ferreira Carvalho. "Zvýší se kvalita života, bude snadnější dostat se k lékaři."
Stejný názor mají i ostatní pěstitelé sóji - plodiny, která je klíčová pro brazilskou ekonomiku. Vývoz sóji přinesl loni zemi, kde polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby, deset miliard dolarů. Je možné, že Brazílie brzy překoná Spojené státy a stane se největším vývozcem sóji na světě.
"Nejsem proti ochraně přírody, ale především musíme najít způsob, jak řešit sociální problémy v Brazílii," řekl agentuře AP starosta Tony Rodrigues z městečka Novo Progresso, ležící v oblasti dálnice. Za pět let se počet jeho obyvatel zdvojnásobil a stavbu dálnice vidí jako svou životní šanci. Jejich sen se začne brzy naplňovat. V říjnu začne výběrové řízení a v polovině příštího roku se začne stavět. Lesy, kterými cesta povede, tak čeká další devastace.
"O osudu Amazonie rozhoduje právě ekonomika," říká odborník z organizace Greenpeace Paulo Adario. Pěstitelé sóji docílí díky stavbě silnice mnohem nižších nákladů na dopravu, do regionu se snáze dostane pracovní síla i zahraniční firmy.
Farmáři z Mato Grosso, největšího brazilského státu pěstujícího sóju, čekají exportní boom. Cesta do přístavu Santarem, odkud plodinu vozí lodě, ze z devíti hodin zkrátí téměř na třetinu.

Každý rok jedno Řecko
Důsledkem jsou však nenahraditelné ekologické škody. Tempo odlesňování v Brazílii označilo Fórum OSN pro lesy na svém summitu na konci minulého týdne za neudržitelné.
"Každý rok zmizí více než 14 miliónů hektarů lesa, tedy plocha srovnatelná s rozlohou Řecka," uvádí se ve zprávě summitu.
Světová banka a Fond pro ochranu přírody na jeho konci oznámily ambiciózní globální program, který má za cíl snížit tempo odlesňování o deset procent do roku 2010. OSN však zatím nemá žádný závazný nástroj, jak země k ekologické těžbě přinutit.
Oficiální čísla, například o zvyšující se těžbě v Brazílii, navíc nezahrnují rozlohu pralesů, které mizí kvůli nelegálnímu mýcení. Světová banka ve své nové studii odhaduje, že rozvojové země navíc ročně přicházejí o patnáct miliard dolarů daňových úniků, právě kvůli nelegální těžbě.
"Chudé země tak přicházejí o peníze, které by mohly využít na sociální služby či zdravotnictví," řekl Ian Johnson, viceprezident programu Udržitelného rozvoje ve Světové bance.

Protestující Indiáni
Netrpí jen příroda. "Prales nám dává vše, co potřebujeme. Asfalt je jen pro bohaté," řekl agentuře AP Francinaldo Rocha, vůdce brazilského indiánského kmene Munduruku, který žije v oblasti, kde se má silnice stavět.
Delegace brazilských Indiánů ze "sójového státu" Mato Grosso se proto tento měsíc vydala do metropole Brasilia, aby proti nešetrnému kácení protestovala.
Domorodci se obracejí i na soudy. V pátek uspěli zástupci indiánských kmenů z brazilské oblasti Rio Pardo, kde se kvůli těžbě našly opuštěné indiánské vesnice. Soudce proto obnovil nařízení, které zakazuje dřevařským firmám v oblasti kácet.
"Domorodý kmen je v pralese tak izolovaný, že jeho existenci je obtížné vůbec potvrdit," uvedla stanice BBC. V celé Brazílii žije kolem 700 tisíc Indiánů. Více než polovina z nich v rezervacích, kde se pokoušejí udržet si tradiční styl života.