zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Odpady v jídelnách (2)

09.06.2005
Odpady
Odpady v jídelnách (2)

V prvním článku naší série o odpadech ve školních jídelnách jsme se zabývali v současnosti platnou legislativou. Pochopitelně pouhý náhled do zákonů může zanechat ještě spoustu otázek, proto bychom se tentokrát chtěli zaměřit na některé z nich. Nejprve se budeme zabývat tím, proč se vlastně nesmí zbytky z jídelen zkrmovat. Poté vysvětlíme úskalí používání drtičů.

Proč se nesmí zbytky zkrmovat?

Doposud bylo zkrmování nejpoužívanější metodou, jak naložit s odpadem. Jak jste se ale v minulém článku dozvěděli, odpad z jídelen se takto nadále likvidovat nesmí. Zákon 91/1996 Sb. totiž v paragrafu 3 odst.(6) říká: "Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmějí být používány a) zakázané látky a produkty, krmiva a premixy, které obsahují zakázané látky a produkty". Mezi zakázané látky patří podle vyhlášky 451/2000 Sb., přílohy 1, odst.7. také : "Odpady z restauračních provozů mimo potraviny rostlinného původu, které s ohledem na jejich čerstvost nelze považovat za vhodné pro lidskou výživu." Odst. 8. dále říká, že mezi zakázané látky patří i : "Obaly a jejich části, které ji byly použity na výrobky pro zemědělské a potravinářské účely." Z uvedených ustanovení vyplývá, že produkt obsahující látky živočišného původu, nesmí být dále používán jako krmivo. Všechny zbytky z jídelen nějaký produkt tohoto druhu obsahují, tudíž je nutné postupovat při jejich likvidaci podle speciálních norem (uvedených v 1. článku tohoto cyklus). Proč vzniklo toto nařízení? Jedním z důvodů je nepochybně obrana proti šíření BSE i dalším přenosným nemocem.

Drcení odpadů v kuchyni

Drtič kuchyňského odpadu je kuchyňský vestavný (pro menší počet jídel) nebo samostatný spotřebič, díky němuž likvidujeme organické zbytky v kuchyni. Samotné drcení probíhá tak, že pustíme studenou vodu, zapneme drtič a postupně do něj vhazujeme organické zbytky, které vzniknou při přípravě a po konzumaci jídla. V drtiči se tyto zbytky rozmačkají na částečky o velikosti zrnka rýže. Tuto rozdrcenou část voda odplaví do kanalizace. Poměr vody a rozdrcených částeček je 3:1. V drtiči lze likvidovat: zbytky z ovoce a zeleniny, vařené nebo pečené maso, kosti z kuřete a ryb, tenké vepřové kosti, těstoviny, rýži, zbytky pečiva, papírové ubrousky a některé další zbytky z jídel. Naopak nelze drtit syrové maso, vláknité zbytky a neorganický odpad. Proti těmto materiálům je drtič opatřen bezpečnostní pojistkou, která drtič vypne.

Výhody drtičů

Zastánci drtičů jsou přesvědčeni, že :

- dojde ke snížení množství bacilonosičů (mouchy, hlodavci, plotice), způsobujících choroby, které přitahuje potravinový odpad

- drcení představuje životaschopnou metodu recyklace

- podle studie univerzity ve Wisconsinu má drcení nejnižší obecní náklady a emise ze všech alternativních způsobů likvidace, byly zkoumány

Nevýhody drtičů

Hlavními argumenty oponentů drtičů kuchyňského potravinového odpadu jsou :

- drtiče způsobují zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami

- kanalizační systémy nejsou dimenzovány na používání drtičů

- mastnota a tuky zanesou kanalizační potrubí. (Zde však zastánci drtičů namítají, že při drcení studenou vodou dojde ke sražení, ztuhnutí mastnoty a tuků již v drtící komoře, kde se současně tato mastnota spojí s ostatními částečkami rozdrcených odpadů. To znamená, že proudící studená voda zabrání jakémukoliv usazování mastnoty v kanalizaci.)

- je zde nebezpečí zhoršení kvality povrchové vody

- rozdrcené zbytky přitahují hlodavce do kanalizačních stok - Hlodavci jsou ale druh živočicha, který musí svojí potravu hlodat, jinak mu odumírají zuby. Z tohoto pohledu se tedy zdá být nebezpečnější pevný odpad.

Co říká zákon?

Drcení zbytků jídla v domácnostech je povoleno.Ovšem pro jídelny platí přísnější normy. Vypouštění zbytků z jídelen, byť rozdrcených, je v rozporu se zákonem o vodách č. 254/2001 Sb., §38, odst.1 a zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., § 18, odst. 2. Rovněž je možné opřít se o z.185/2001, jež zakazuje ředění nebo míšení takových odpadů.

Nejedná se totiž o vypouštění odpadních vod, ale vypouštění odpadů do kanalizace. Rozdrcené zbytky nejsou ve vodě rozpuštěny (připomeňme, že stále zůstávají malé částečky), kanalizaci sedimentují a dochází k zanesení a ucpání kanalizačních přípojek a následně uličních stok. Na čistírnách odpadních vod není tento odpad likvidovatelný a bylo by proto nutné odvážet všechny shrabky (i nezávadné) ke speciální likvidaci.

Správným řešením vzhledem k platnosti zákona č.91/1996 a vyhlášky 451/2000 Sb., která zakazuje zkrmování zbytků jídel (viz výše) a také ke zmíněným normám o používání drtičů, je zbytky ukládat v uzavřených kontejnerech a předávat je specializované firmě k odborné likvidaci za úhradu. V případě, že je závada na kanalizaci způsobena neoprávněným vypouštěním odpadů nebo nebezpečných odpadních vod, je provozovatel kanalizace povinen postupovat podle § 9, zákona č. 274/2001 Sb.- přerušení odvádění odpadních vod, náhrada škody apod.


Zdroj: www.Jidelny.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí