Oteplení změní každodenní život

Skleníkové plyny, které lidé svou činností dosud vyprodukovali, už jsou v atmosféře a ohřívají ji. Takže i kdyby se jejich budoucí emise snížily, stále pod sebou budou zachycovat nějaké teplo. Nezbývá, než aby se tomu lidé postupně přizpůsobili.
Evropská ekologická agentura (EEA), která je institucí Evropské unie, předpokládá, že změna klimatu postupně v nadcházejících desetiletích vyvolá řadu proměn v ekonomice i v běžném životě obyvatel našeho kontinentu.

Zemědělství za sucha
Zemědělci alespoň v některých oblastech Evropy by mohli v létě dosáhnout dvou sklizní, konstatují analytici EEA.
Šlechtitelé ovšem budou muset najít odrůdy méně citlivé na vedra a sucho. Hranice pro pěstování vinné révy a teplomilného ovoce se budou moci posunout k severu. Studie však současně varují, že na jihu Evropy vyšší teploty natolik sníží rentabilitu zemědělství, že by tamní obyvatelé měli raději uvažovat o zaměstnání v průmyslu.
Chovatelé dobytka a drůbeže by pak měli uvažovat o nových budovách pro ustájení zvířat, v nichž nebude docházet k přehřívání ani při vyšších vnějších teplotách.

Starosti s přehradami
Rychlejší odpařování vody povede nejen k dlouhým obdobím sucha, ale při kondenzaci vodní páry v ovzduší také k prudkým dešťům.
Pro běžné lidi z toho vyplývá, že se budou muset naučit žít s rizikem povodní. Tedy se také smířit s tím, že nedostanou povolení stavět v některých místech svá nová obydlí.
Také provozovatele vodních nádrží čeká v budoucnu více starostí. Přehrady jednak musí zadržet dostatek vody pro suchá období, současně však jejich správci musí řídit provozní režim tak, aby je včas vypustili, když se blíží velké srážky. Při rozhodování jim pomohou vylepšené předpovědi počasí, postavené mimo jiné na údajích z družic. Meteorologické počítačové modely se - i díky programům financovaným Evropskou unií- stále vylepšují, takže by se alespoň počet náhlých a nečekaných povodní měl postupně snižovat. Evropská ekologická agentura předpokládá, že se bude stavět více ochranných hrází a suchých poldrů - ploch sloužících spíše jako pastviny než jako obdělávaná zemědělská půda. Ty by měly velkou vodu pojmout a zadržet.
Ve městech zase budou muset být odpadní kanalizace konstruovány tak, aby z nich přívalové deště nevyplavily splašky, jež by způsobily zdravotní rizika.

Méně sněhu, horší koupání
Větší letní horka zasáhnou lidi doma i na pracovišti. Dá se předpokládat, že se zvýší zájem o klimatizaci, což je řešení drahé, energeticky náročné, a tedy krátkozraké. Lepší by byly budovy stavěné tak, aby řídící počítač manipulací s okenními žaluziemi a proměnlivým systémem větrání udržel vnitřní teplotu místností na snesitelné úrovni i bez dalších nároků na klimatizaci.
Rovněž rekreaci čekají změny. Podle odhadů EEA bude postupně ubývat lyžařských středisek, protože se sníží množství sněhu. "Široké zavádění strojů vyrábějících sníh je jen krátkodobou strategií," poznamenávají dokumenty agentury.
Milovníkům letních radovánek u vody zase zkazí radost z prodlužující se sezóny skutečnost, že se dají očekávat vhodnější podmínky pro růst řas a sinic, a tedy horší situace pro koupání v přírodě.
Řasy a sinice navíc zkomplikují život rybám, a následně také rybářům.