Vodní kanál v plánech vadí městům v jeho okolí

Starostové a část krajských politiků kritizují skutečnost, že kvůli plánované trase kanálu Dunaj - Odra - Labe nemohou využívat pozemky v okolí budoucí trasy průplavu.
A jejich hlas sílí ve chvíli, kdy se znovu aktivizují zastánci obřího díla, jehož stavba by stála deset miliard eur. Zastánci stavby, mezi nimiž jsou také poslanci, soukromé firmy a občanská sdružení, totiž včera na mezinárodní konferenci ve Zlíně zveřejnili novou strategii, jak stavbu průplavu prosadit. Začali na rozdíl od ekonomických údajů zdůrazňovat ekologické výhody kanálu, zvýšení zaměstnanosti na Moravě a také ochranu proti povodním. A také zahájili kampaň mezi europoslanci.

Trasa kanálu brání rozvoji?
Už nyní je ale zřejmé, že peníze na stavbu kanálu bude možné z evropských fondů získat s největší pravděpodobností až v roce 2013. "Do tohoto roku Evropská unie podpořila jako jediný projekt v oblasti vodních cest vybudování kanálů na Seině u Paříže," uvedl sociálně demokratický poslanec Miloš Melčák, který patří mezi zastánce výstavby kanálu.
Trasa kanálu po celé Moravě a ve východních Čechách je přitom zablokována na tisících hektarech půdy v okolí řek v délce asi tři sta padesáti kilometrů v územních plánech měst, obcí i krajů. Na tomto území platí stavební uzávěra. S vypuštěním trasy kanálu by musela souhlasit vláda.
"Několikrát jsme se snažili situaci změnit, ale neúspěšně. Na tak dlouhou dobu není možné blokovat tak rozsáhlé území," uvedl bývalý hejtman Olomouckého kraje a nynější europoslanec Jan Březina. Podobně blokaci pozemků kritizovali už několikrát radní v Kroměříži, kde plánovaná trasa kanálu brání například výstavbě rodinných domů nebo vybudování průmyslové zóny u řeky Moravy.
Komplikace, které přináší stavební uzávěra pro rozvoj obcí, připouštějí také zastánci stavby vodní cesty. "Musí se kvůli blokaci pozemků rozhodnout opravdu co nejdříve, ať je možné s pozemky u řek disponovat," uvedl starosta Otrokovic Stanislav Mišák.
Výstavba vodní cesty by navíc vedla k výrazným zásahům do podoby Baťova kanálu. Ten nyní využívají desítky tisíc lidí ročně k turistickým plavbám, jde o jeden z nejrychleji se rozvíjejících turistických projektů v zemi. Jihomoravský i Zlínský kraj chtějí do turistického využití této cesty investovat desítky miliónů korun.
Výstavba kanálu Dunaj - Odra - Labe by přitom znamenala například demolici plavebních komor nebo rozšíření koryta kanálu.

Kanál přivede vodu?
Zastánci výstavby kanálu nyní tvrdí, že výstavba vodního průplavu je důležitá především z vodohospodářského hlediska. "Kanál přivede do Česka vodu. Zemědělství se kvůli globálním změnám bez závlah neobejde," uvedl včera ve Zlíně Jaroslav Kubec ze Sdružení Porta Moravica, které zastupuje příznivce kanálu. "Je to ekologická stavba, která přinese tisíce pracovních míst," dodal Kubec.
Zástupci sdružení potvrdili, že zahájili přesvědčovací kampaň mezi poslanci Evropského parlamentu. To potvrdila také europoslankyně Jana Hybášková, podle které se nyní jedná o vytvoření skupiny poslanců z různých zemí, kteří by projekt podpořili.
To ale odmítají ekologové z několika středoevropských zemí. "Stavba kanálu těžce poškodí nebo zničí některé z nejvzácnějších přírodních území střední Evropy, jako je komplex lužních lesů na soutoku Dyje s Moravou," uvedl Pavel Přibyl z Hnutí Duha.
Zatím jedinou částí kanálu, na jejíž přípravě se pracuje v terénu, je spojení mezi Břeclaví a Dunajem u Vídně. Vodní napojení jihu Moravy na Dunaj je součástí přípravných prací na výstavbě obřího logistického centra u Břeclavi. To by se mělo začít stavět v roce 2007, celkové náklady na jeho výstavbu i s přístavem a vodním kanálem se odhadují na dvacet sedm miliard korun. Podle nejnovějšího zpracovaného posouzení vlivů na životní prostředí jsou však i u této první části kanálu všechny varianty v rozporu s ochranou přírody.
O výstavbě kanálu mezi Dunajem, Odrou a Labem se mluví už několik staletí. Práce na jeho výstavbě byly zahájeny v roce 1938, kdy byla podepsána československo-německé smlouva o společné výstavbě průplavu Dunaj-Odra. Projekt zastavila druhá světová válka. Jenom za posledních deset let vzniklo na deset různých studií na výstavbu této vodní cesty, zpracovaných jak pomoci státních, tak soukromých peněz.