zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zabiják hluk

16.06.2005
Hluk
Hluk
Zabiják hluk
Projekt podpory zdraví MZČR pro rok 2005 Řešitel: Zdravotní ústav se sídlem v Brně, PhDr.Zdeňka Židková

Tématem projektu je problematika nadměrného hluku v aspektu jeho negativního působení na fyzickou a psychickou kondici člověka. Projekt se zaměřuje zejména na hluk odstranitelný bez technických pomůcek a dalších investičních vkladů (zejména hluk hudební, hudební zvuková kulisa, zábavná pyrotechnika).

Cílem projektu je informovat cílové skupiny o negativních účincích hluku a možnostech, jak se bránit a aktivizovat veřejnost tak, aby se sama dokázala a chtěla zapojit do snižování hladiny hluku ve svém okolí.

Snahou je přispět k vyvolání atmosféry společenské nepřijatelnosti hlukového smogu jakožto zdroje fyzického a psychického poškození organismu a motivovat občany k sebeobraně proti nadměrnému hluku ve svém okolí.

Projekt je připraven pro mládež jihomoravského regiónu od žáků základních škol až po středoškoláky, z jejichž řad budou vybrání a zaškoleni spolupracovníci v rámci peer systému (vyškolení vrstevníci, kteří budou provádět osvětu na školách). Nezaměříme se však jen na mládež, ale i na zaměstnance a zaměstnavatele těch zařízení, kde funguje hluk jako zvuková kulisa, na maminky s malými dětmi a hluk v domácnosti.

„Zabiják hluk“ zahrnuje okruhy:

  • Hluk na diskotékách
  • Hluk přehravačů, diskmenů, volkmenů
  • Hluk v restauracích a obchodech
  • Hluk, který se nepřetržitě line doma z rozhlasu, televize, a to zvláště u rodin s malými dětmi

    Náplní projektu budou různé aktivity:

  • Dotazníkové šetření „Jak lidé vnímají hluk (zvukovou kulisu) ve veřejných prostorách“ (obchody, restaurace, kina, diskotéky, koncerty)
  • „ Postoj zaměstnanců ke zvukové kulise ve veřejných prostorách“
  • „Zvuky v domácnosti“
  • Relace v rozhlase a televizi
  • Zřízení poradny ochrany sluchu jako součást cyklických akcí (Brněnské dny pro zdraví, na jaře konané 6.4.2005, na podzim v měsíci listopadu) – s návazností na možnost odborného audiologického vyšetření
  • Internetová poradna k problematice hluku na stránkách ZÚ Brno (www.zubrno.cz)
  • Mezinárodní den boje proti hluku (s mottem „Míň je víc než víc“ (poradenství, mediální intervence, zřízení informačního stanoviště) – 12.4.2005 v Bílém domě
  • Den pod 55 decibelů“ – přehlídka nehlučných kulturních aktivit


    Výsledkem grantu bude také nabídka tištěných materiálů:
    - Rodiče, mějte ohled na naše uši! (hluk v domácnosti)
    - Sami sobě popravčími! (obecné téma hluku kolem nás pro mládež)

    Sledování hluku diskoték a jiných zařízení – akce připravovaná ve spolupráci s KHS Jmk, oddělením komunální hygieny a oddělením fyzikálních faktorů ZÚ Brno jako spojení kontrolní a osvětové činnosti.

    POHRAJTE SI S HLUKOMĚREM : ZDE

    Příklady zvuků
    Hladina intenzity zvuku [dB]
    Práh zvuku, slyšení 0
    Šelest listí (šum listí při slabém větru) 10
    Šum listí 20
    Klidná zahrada 20
    Pouliční hluk (tiché předměstí) 30
    Šepot, velmi tichý byt a velmi tichá ulice 30
    Relativní ticho v obsazeném hledišti kina 30 - 35
    Tlumený hovor 40
    Malý šum v bytě 40
    Pouliční hluk (normální) 50
    Televizor při běžné hlasitosti 55
    Hlasitý hovor 60
    Kvákání žáby 64
    Klapání psacího stroje 70
    Silně frekventovaná ulice 70
    Strojovna, hlučný hostinec, potlesk v sále 70
    Křik 80
    Tunel metra 80
    Velmi silná reprodukovaná hudba 80
    Kohoutí kokrhání 85
    Motorová vozidla 90
    Jedoucí vlak 90
    Maximální hluk motorky 100
    Přádelna 100
    Pneumatická sbíječka 100
    Hlasité obráběcí stroje, kovárna kotlů 110
    Diskotéka 110
    Startující letadlo 120
    Práh bolestivosti 130
    Akustické trauma 140
    Petardy 170

    Na co má hluk vliv v organismu člověka?

  • na tep a krevní tlak
  • na hladinu cukru v krvi
  • na hladinu inzulínu v krvi
  • na hladiny stopových prvků, zvláště hořčíku
  • na prokrvení periferií těla, prokrvení kůže
  • na pohybovou kordinaci
  • na zrakové funkce – snižuje schopnost vnímat podněty na okraji zorného pole
  • na paměť – zhoršuje schopnost vštípívosti a vybavování poznatků
  • na pozornost – rozptyluje pozornost
  • na myšlení – zhoršuje schopnost tvůrčí a strategické práce
  • na únavu
  • na emoční stavy – agrese, podrážděnost
  • na imunitní systém – snižuje obranyschopnost
  • na vnímání stresu – zvyšuje riziko chorob ze stresu (žaludeční vředy, infarkty apod.)

    Emoční hluk
    Důležité je, z jakého zdroje hluk pochází: lépe snášíme hluk, který způsobujeme sami nebo ho způsobuje někdo z blízkých, oblíbených či respektovaných lidí nebo hluk od někoho cizího. Anonymní původce je výhodou. Hluk, u kterého víme, kdo ho způsobuje nebo je za něj zodpovědný, je při negativním vnímání „účinnější“.

    Většina zvuků představuje běžné, každodenní, známé a opakující se hluky, kterým nemusíme věnovat pozornost. Jsou součástí hlukové kulisy našeho obvyklého života. Tyto zvuky jsme přijali za své, osvojili si je. Nijak zvlášť na ně nereagujeme a přestaneme je vnímat, přizpůsobíme se. Zvuky, signalizující změnu, nesoucí otázku „co to je“, „co se to děje“, signalizující potřebu poslouchat, obsahující varování atd. mají pro nás informační význam. A protože zpravidla nejsou vnímány neutrálně ale doprovázeny kladným nebo záporným citovým zabarvením - emocí - říkáme jim emoční hluk.

    Je jasné, že primárně nezáleží na druhu zdroje. Každému hluku se lze za příznivých okolností přizpůsobit, každý zvuk může v nepříznivé situaci nabýt emočního významu. Limity přípustných hladin hluku jsou v platné vyhlášce stanoveny tak, aby v běžných situacích poskytovaly naprosté většině obyvatel ochranu před nepříznivými účinky. U emočního hluku ale žádný práh působení neexistuje.

    Hlukoví „alergici“
    I na tak nízké úrovni, která je na samém prahu slyšitelnosti a při které jsou s bohatou rezervou splněny předepsané nejvýše přípustné hladiny, může emoční hluk vyvolat nezvládnutelnou reakci, způsobující dotčeným osobám vážné potíže. Těm, kteří si to nedovedou představit, snad pomůže připomenutí jak dokáže narušit usínání sotva slyšitelné pištění, svědčící o tom, že v ložnici je krvežíznivý komár.

    Lidé, vnímající hluk v doprovodu emoce si tento charakter rušivosti nepřivodili naschvál. Mohou za vzniklou situaci asi tak málo jako alergik za svou alergii. Na základě předchozích údajů už převaha stížností na sousedský hluk nad stížnostmi na hluk z dopravy neudivuje. Důvod je v tom, že dopravní hluk je snadněji habituován a sousedský snadněji získává emoční náboj.

    Emoční doprovod hluku se obvykle vytváří delší dobu, poznenáhlu, a kromě toho, že se opakuje obtěžování, hraje posilující roli pocit nepochopení a křivdy, průtahy při jednání a průtahy při prosazování nějaké nápravy. Stížnost na domovní či sousedský hluk je třeba proto prošetřit co nejdříve je to možné, rozhodnout bezodkladně o oprávněnosti a v kladném případě trvat na co nejrychlejší nápravě. Opatření, realizovaná po řadě měsíců tahanic se mohou minout účinkem.

    Jak řešit obtěžování hlukem
    V naší právní úpravě je stěžejní ustanovení obsaženo v občanském zákoníku, konkrétně v jeho 127. paragrafu: "Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.“ Co se týče hluku, poskytuje náš právní řadu ještě ochranu v podobě práva na noční klid. Časové rozmezí nočního klidu je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví, kde se noční dobou rozumí doba od 22.00 hodin do 6.00 hodin.

    Co můžeme proti zásahu do svých práv udělat? Jedna z možností je samozřejmě s ohledem na ustanovení § 6 občanského zákoníku svépomoc. Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. Je zde ale třeba dát pozor na oprávněnost použití takového postupu. Musí skutečně jít o bezprostředně hrozící zásah a především odvrácení musí bát učiněno přiměřeně. Nelze tedy z titulu svépomoci hlučnému sousedovi rozmlátit reproduktory či podpálit dům. Obtěžování bychom sice odvrátili, ovšem o přiměřenosti řeč být nemůže.

    Z občanského zákoníku se nám dále nabízí použít § 5 : "Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu." V případě sousedských práv bude tímto orgánem obecní úřad, na jehož území k zásahu do pokojného stavu došlo. Obecní úřad v případě, že skutečně došlo k zásahu do pokojného stavu ve správním řízení sousedovi zásah zakáže. Za porušení nočního klidu jako přestupek může obec udělit pokutu do výše 1 000 Kč. Pokud by rušení klidu bylo soustavné, je možné se obrátit na orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou v tomto případě okresní hygienici. Pokud se prokáže překročení limitních hodnot hluku, které jsou sice proměnlivé, nejvyšší však 40 decibelů, je oprávněn hygienik uložit provozovateli takového zařízení pokutu až do výše 2.000.000,- Kč, v případě opakování dokonce může být pokuta uložena až do výše 20.000.000,- Kč. Obec může také pořádání hlučných akcí upravit svojí vyhláškou, v rámci které by rušitel mohl být postihnut sankcí do výše 30 000 Kč.

    Ochrany svých práv se samozřejmě můžeme domáhat i u soudu podáním žaloby.

    Ochrana občanů při nadměrné hlukové zátěži a možnosti měření hluku pro veřejnost:

  • při obtěžování nadměrným hlukem mohou podat občané oficiální stížnost na místní orgán ochrany veřejného zdraví tj. Krajskou hygienickou stanici, která je povinna stížnost zpracovat do 30 dní a zadat kontrolní měření hluku příslušné laboratoři, která má osvědčení o autorizaci, jež zaručuje zákonem oprávněné měření hluku

  • při zjištění překročení hygienických limitů daných prováděcím předpisem Zákona č. 258/2000 Sb. v znění pozdějších zákonů, je provozovatel daného zdroje hluku povinen zajistit v termínu uvedeném v rozhodnutí příslušného úřadu nápravu stavu k hodnotám hlučnosti, které nepoškozují zdraví

  • dále může stěžovatel zadat kontrolní měření soukromé laboratoři, která však musí vlastnit tzv. Autorizační osvědčení.

  • Občané se se svými stížnostmi mohou obrátit na Krajské hygienické stanice (KHS) nebo Zdravotní ústavy (ZÚ).
  • Zdroj: Zdravotní ústav Brno

    Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

    Další články
    Podněty ZmapujTo
    Mohlo by vás také zajímat
    Naši partneři
    Složky životního prostředí