Bospor ohrožují přibývající lodě

Bosporská úžina byla vždy strategicky nesmírně významná coby spojnice mezi Černým a Středozemním mořem. Teď to ale vypadá, že takový význam může přinášet i závažné nevýhody.
Ve dvanáctimiliónovém Istanbulu sílí protesty proti stále stoupajícímu počtu tankerů proplouvajících denně úžinou. Ekologičtí aktivisté, ale i politici na komunální a celostátní úrovni tvrdí, že situace je už neúnosná a hrozba ekologické katastrofy, způsobená havárií plavidel přepravujících ropu či zemní plyn, velmi reálná.
V neděli se vydalo tisíc aktivistů na malých loďkách Bospor na hodinu zablokovat a přimět tak svět, aby se nebezpečnou situací zabýval. V případě vážnější havárie bude ohrožena velká část města: ostatně nikde jinde na světě neplují tankery tak blízko obydlených čtvrtí jako v Istanbulu.
"Za poslední tři roky se počet barelů ropy plujících na palubách lodí úžinou zvýšil oproti předchozímu stavu o padesát procent denně. Dojde-li k velké havárii, pro město to bude ekologická tragédie," citovala agentura AFP tureckého ministra pro otázky energetiky Hilmiho Gulera.

Úžina není ropovod
Demonstranti chtějí v protestech pokračovat a blokovat úžinu častěji. Podporuje je i starosta města Hasan Akgún.
"Musíme demonstrovat tak dlouho, až bude každému jasné, že Bosporská úžina není ropovodem," řekl starosta agentuře Anatolia.

Rusko nechce změny
Za rok 2003 Bosporem projelo téměř padesát tisíc nákladních lodí, převážně ruských.
A právě Rusové nejvíce naléhají na to, aby se doprava v úžině nijak nesnižovala. Problém lodní dopravy byl hlavním předmětem loňské návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Ankaře.
Výraznější omezení dopravy Turecku znemožňuje Montreuxská konvence z roku 1936. Ta stanovuje, že Bospor a Dardanely jsou mezinárodními vodami, přístupnými pro plavidla všech zemí. Jedinou výjimkou je válečné období.
Ankara má právo pouze omezovat provoz v úžinách během nočních hodin. Moře ale křižuje také mnoho místních malých plavidel a rovněž trajekty, jejichž služeb denně využívá více než milión Istanbulanů.
Město dosud zažilo dvě velké havárie poblíž obydlených částí města. V roce 1979 zahynulo jedenačtyřicet lidí a do moře se vylilo téměř sto tisíc tun ropy po kolizi rumunského tankeru Independenta a řecké lodi Evriali. O patnáct let později si srážka dvou kyperských plavidel vyžádala osmadvacet životů.
Naději vidí Turci v otevření ropovodu Baku-Ceyhan, kterým má začít proudit surovina od Kaspického moře do přístavu ve Středozemí na konci roku. Ropovod by měl provozu na Bosporu a v Dardanelách částečně ulehčit.