Příroda na Šumavě bude divočejší

Obce potřebují více civilizace a šumavská příroda více divokosti. Jedno nebude potlačovat druhé. Jak bude vypadat Šumava za deset let by asi hodně lidí rádo vědělo. Těžko se to ale dá odhadnout. Pravděpodobně na Šumavě nedojde k civilizačnímu boomu ani k obnově starých, již zaniklých sídel. Zároveň je ale zřejmé, že "divočina" nepozře člověka a šumavská civilizace nezanikne. Hodně bude záležet na tom, jakou volnost dáme přírodě v národním parku. Varianty jsou dvě: buď na Šumavě půjdeme jakousi polovičatou českou cestou a místo skutečného národního parku budeme tolerovat lesní závod a výrobnu dřeva, nebo tu budeme mít mezinárodně uznávaný národní park. Jiné cesty není.

Třetinu parku ponechat přírodě

Národní park Šumava je natolik velký, že může na jedné třetině své plochy umožnit sledování přírodních procesů - což je hlavní smysl správně vedeného národního parku. Tedy přírodu přenechat přírodě. Ale pozor, jen na jedné třetině! Na zbylých dvou třetinách bude dál člověk lesnickými metodami ukazovat, jak to v lese dovede, jestli to umí lépe než příroda. Větší část první zóny, asi třetina parku, by byla bezzásahová. A tyto části parku bude obkružovat ochranné pásmo, zóna, v níž se bude kácet každý napadený strom.

Suchý les není mrtvý

Už dnes můžeme na lokalitách v oblasti Modravy a Březníku, Trojmezné i jinde sledovat, jak ve stínu umírajícího mateřského porostu nerušeně vzniká nová, silnější generace lesa. Deset let po kůrovcové a větrné kalamitě se ukazuje, že nová vegetace dosahuje pozoruhodné vitality. Bez umělé výsadby vzniká poměrně brzy nový, druhově zajímavější les.

Jak vypadá přírodní les je vidět na Boubíně. Čím se tam těší oko zástupů turistů? Právě pohledem na tu neuvěřitelnou, životodárnou změť pahýlů, trouchnivějícího dřeva, kapradin a stromů, velikánů starých až 250 let i docela malých stromků. Horský les vypadá neučesaně, jako by byl v permanentním stadiu rozpadu, je to jeho přirozený stav. A návštěvníci to chápou a dokonce se jim to líbí. Všechno nasvědčuje tomu, že se dokonce i v chráněné krajinné oblasti v příštích letech udrží poměrně rozsáhlé plochy druhově rozmanitých lesů, které vznikly v posledním století na opuštěných zemědělských půdách.

Katastrofický scénář, který líčí, jak lesy po celé Šumavě kvůli národnímu parku uschnou, se tedy zcela zjevně nenaplní. Samozřejmě to bude platit za předpokladu, že nedojde k nějaké velké přírodní nebo civilizační katastrofě.

Turistický ruch

Tvář šumavských obcí v příštích deseti letech patrně ovlivní další rozvoj turistického ruchu. Mezinárodně uznávaný národní park se stane jedním z mála skutečných lákadel regionu. Šumavské obce, penziony a obchody na obou stranách hranic budou muset zabojovat, aby si udržely dnes už hodně zhýčkané turisty. Budou se stále víc odlišovat penziony pro náročné od klasických ubytoven. Rostoucí počet cykloturistů povede k tomu, že se budou muset začít oddělovat cyklotrasy od stezek pro pěší. Na Šumavu bude jezdit možná víc sjezdových lyžařů, protože není vyloučeno, že někde mezi Železnou Rudou a Horní Planou mimo park vznikne ještě jeden větší lyžařský areál. Splouvání Vltavy na území parku bude zřejmě regulováno pomocí denních kvót, zpoplatněním nebo podobným systémem.

Nová vlna

V obcích vyrostou nové, krásné domy. Na Šumavu asi dorazí další vlna podnikatelů a ti budou měnit staré socialistické zotavovny na rekreační byty, budou stavět pro movité zájemce rekreační domy. Na Modravě bude vystavěna na místě betonových základů pohraniční roty unikátní stavba Zdeňka Bakaly. Někde v této oblasti centrální Šumavy vznikne, doufám, také velké informační centrum Národního parku Šumava. Místo utlumující se těžařské činnosti v lese již teď vzniká náhrada. Možná na okraji parku přibudou golfová hřiště, možná tenisové kurty, kryté bazény, prostě infrastruktura a zázemí pro volný čas. Budou stále vítanější ti, kteří jezdí na Šumavu za odpočinkem, turistikou. Místní by měli na správě NP a CHKO najít možnosti zaměstnání a inspiraci pro to, co by se dalo dělat, v jakém oboru podnikat.

Tržnice mementem

Pokud lze soudit z dosavadního vývoje, počet asijských tržnic se v šumavských obcích nerozšíří. Kritika turistů, kteří jezdí do oblasti Železné Rudy, se stane mementem pro ostatní šumavské obce. Budou muset pořádat více různých akcí, aby přilákaly střední vrstvu, ale některé z nich poznají, že spojení s přírodními hodnotami a kulturou může být ještě výhodnější. Doprava se bude víc a víc přeshraničně propojovat s německou a rakouskou kvůli udržení zájmu turistů. Přibude konkurenčních dopravců, kteří budou vozit turisty a jejich kola a lyže mezi jednotlivými šumavskými centry.

Šumavské obce potřebují více civilizace a šumavská příroda více divokosti. Obce určitě dosáhnou v příštích deseti letech vyššího civilizačního standardu a příroda bude divočejší, stane se velkou divadelní scénou pro turisty a návštěvníky. Jedno nebude zatlačovat druhé. I když nebude jednoduché, jak přesně oba póly vyvážit. Ale měli bychom o toto vyvažování usilovat. Národní park Šumava jako každý jiný národní park je službou přírodě a lidem.