Pátek, 29. března 2024

Japonští velrybáři bojují i s poptávkou

Japonští velrybáři bojují i s poptávkou
Školáci v Japonsku se učí jíst velryby na speciálních kursech. Ochutnávají jejich maso, dozvídají se, jak uvařit velrybí hamburger či polévku a že maso je nutné rozmrazovat dva dny. Vláda a rybářský průmysl, kteří program sponzorují, se snaží oživit poptávku.
Na zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC), které včera začalo v jihokorejském Ulsanu, se totiž japonští velrybáři ocitají v prekérní situaci - snaží se zvýšit kvóty na lov kytovců, avšak zájem japonských spotřebitelů o tradiční pochoutku ve stejné době klesá, především mezi mladšími lidmi.
Velrybí maso, které se v Japonsku prodává, pochází z asi 400 kytovců, kteří jsou ročně uloveni pro "vědecké" účely.
Na jihokorejském zasedání, které potrvá několik dnů, Japonsko žádá, aby se výlov plejtváků malých "pro účely vědy" zdvojnásobil (z 440 na 850 kusů ročně) a aby se poprvé po letech začaly lovit dva nové druhy velryb.

Jak uvařit velrybu
"Je mi jich líto. Maso jsem ale jedl, chutnalo skvěle," řekl deníku Washington Post sedmiletý Šun Išimura z města Natori, když si nesl po ochutnávce ze školní přednášky domů publikaci o velrybách.
Je obecným pravidlem, že mladí Japonci jeví stále silnější ochranářské sklony a velrybí maso téměř nejedí. V supermarketech se objevuje zřídka a restaurace na něj nabízejí speciální slevy. I když cena velrybího masa stále klesá, loni nenašel velrybářský průmysl kupce pro pětinu své nabídky.
Vláda proto utrácí na kampaně propagující velrybí maso pět miliónů dolarů ročně. Další organizace například sponzorují hodiny vaření velrybího masa pro dospělé.
Přesto Japonci chtějí kvóty pro lov velryb zvyšovat, i když kvůli tomu navíc trpí pověst země. Letos už Japonci stihli označit ochranářské národy za fanatiky, mluví o "kulturním imperialismu" a hrozí odchodem z jednání.
Stejně jako každý rok navíc čelí obvinění, že uplácejí malé africké či tichomořské země, které do velrybářské komise vstupují a hlasují pak společně s Japonci.
Australská opozice včera nařkla Japonsko, že si tyto hlasy "kupuje". Těsně před klíčovým hlasováním se totiž k IWC náhle připojily západoafrické země - Kamerun, Togo a Gambie - společně s tichomořským ostrovem Nauru.
"Na základě důkazů, které mi byly předloženy, byl na malé země vyvíjen nepřijatelný finanční nátlak," řekl Kevin Rudd, mluvčí australské Labor Party. Konkrétní důkazy však nikdo nepředložil.

Tradice a hlasování
První dvě hlasování už Japonci včera prohráli. V prvním Tokio požadovalo odstranit z jednání diskusi o rezervacích na ochranu velryb, ve druhém chtělo, aby bylo na konferenci navíc zavedeno tajné hlasování.
Tři čtvrtiny hlasů, které by Japonsko potřebovalo ve velrybářské komisi, však s největší pravděpodobností nezíská. Prostá většina, které docílilo, mu umožňuje podnikat pouze omezené kroky.
Moratorium na zákaz lovu velryb z roku 1986 se Tokio marně snaží přehlasovat každoročně. Proti jsou zejména Británie, Austrálie, Nový Zéland a ekologové.
Proč tedy japonští velrybáři marný boj podnikají? Argumentují tradicí a bojí se, že pokud prohrají boj o velryby, začne svět omezovat i lov jiných ryb, jejichž počty dramaticky klesají - například tuňáků.
"Jak by se cítili Američané, pokud bychom jim řekli, že nesmějí lovit jeleny, nebo Australané klokany?" řekl stanici BBC Hideki Moronuki z vládní Rybářské agentury, která kampaň propagující konzumaci velrybího masa řídí.

Fakta o Mezinárodní velrybářské komisi
Historie
Komise (IWC) byla založena v roce 1946, aby regulovala lov velryb a velkých savců. V roce 1986 vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb ve světových mořích.
Členství
IWC má 61 členských států, nejnověji přibylo Mali a Slovensko. Své zastoupení má i Česká republika. Hlasovat však mohou jen ti členové, kteří příslušný rok zaplatili členský příspěvek.
Hlasování
Pro důležitá opatření je zapotřebí souhlas 75 procent hlasujících. V posledních letech se síly mezi velrybáři a odpůrci vyrovnávají.
Zákaz lovu velryb
Zákaz obcházejí Japonsko a Island s poukazem na to, že velryby loví pouze pro vědecké účely. Norsko, které mělo proti zákazu námitky, komerční lov provozuje od roku 1993.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů