V Evropě sílí stavební dozor, v Česku ne
Černovlasý Číňan zavěšující žulové obklady na sokl budovy má na sobě červenou
přílbu, žlutooranžovou vestu a na hrudi reflexní terčík s černým kódem profese.
"Identifikace a ochranné prostředky jsou základem bezpečnosti práce. Pokud
subdodavatelé nevyhoví našim nárokům, dostávají vysoké pokuty," řekl HN Hakan
Skotte, manažer pro ekologii, kvalitu a bezpečnost práce firmy Skanska na stavbě
budoucího švédského ředitelství farmaceutické společnosti Pfizer v lesích asi
deset kilometrů od Stockholmu. Na rozlehlé stavbě v přepočtu za padesát miliónů
eur nejenže nenajdete dělníka bez přílby a reflexní vesty, ale není tam ani
žádný stavební nepořádek. V rozestavěné budově se nekupí suť, nikde netrčí ostrá
železa, materiál k zabudování je podle druhů vyrovnán na štěrkem vysypané ploše,
odpad se třídí do kontejnerů.
Skanska je totiž vystavena dvojnásobnému tlaku. Pracoviště kontrolují nejen
státní inspektoři bezpečnosti práce, ale navíc i kontroloři investora, tedy
firmy Pfizer.
"Práce koordinátorů, kteří podléhají investorovi, se vyplácí," uvedl ředitel
komunikace Skansky Peter Gimbe. Zatímco v roce 2003 zahynulo při dopravních
nehodách na stavbách firmy ve Švédsku šest lidí, loni už jen dva.
Doporučení Evropské komise, které na stavbách v unii zavádí investorem placené
kontrolory, takzvané koordinátory bezpečnosti práce, se stalo zákonem nejen ve
Švédsku, ale platí i v Dánsku, Itálii, Francii či Německu.
V Česku měli koordinátoři fungovat již od vstupu země do EU. Jejich legalizaci
však parlament loni dvakrát zamítl. Nyní připravuje Ministerstvo práce a
sociálních věcí třetí verzi zákona.
"Je to nesystémové opatření. Mělo by jít o možnost, ne o zákonný příkaz," tvrdí
generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Podle
propočtů svazu by stát za koordinátory zaplatil ročně asi čtvrt miliardy korun,
soukromí investoři pak dalších 650 miliónů.
Dosud je za bezpečnost odpovědný stavbyvedoucí, zaměstnanec dodavatele. Podle
nového zákona se má odpovědnost přenést i na investora. Koordinátor by měl už ve
fázi projektu doporučovat materiály a pracovní postupy, které nejlépe vyhovují
hlediskům bezpečnosti práce. Přímo na staveništi by pak měl organizovat a
kontrolovat spolupráci dodavatelů.
Cílem je pokles počtu pracovních úrazů, tedy i nákladů na zdravotní pojištění a
odškodnění. Například v roce 2000 se v Česku ve stavebnictví zranilo téměř sedm
tisíc lidí, 47 z nich smrtelně. Ztráta dosáhla 21 miliard korun.
"Statut koordinátora bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a kvality
jsme dobrovolně zavedli již loni," připomněl Milan Vacura, ředitel odboru řízení
jakosti firmy Skanska CZ. Po roce klesl počet úrazů ve firmě o 35 procent, mírně
vzrostl podíl tříděných odpadů. Podle pravidel Skansky totiž koordinátor
navrhuje bonusy nebo naopak sankce pro pracovníky vedení staveb a projektů.
"Stačilo několik menších pokut a lidé si na bezpečnost, kvalitu a ekologii
začali dávat mnohem větší pozor," dodal Vacura.
Černovlasý Číňan zavěšující žulové obklady na sokl budovy má na sobě červenou přílbu, žlutooranžovou vestu a na hrudi reflexní terčík s černým kódem profese.
"Identifikace a ochranné prostředky jsou základem bezpečnosti práce. Pokud subdodavatelé nevyhoví našim nárokům, dostávají vysoké pokuty," řekl HN Hakan Skotte, manažer pro ekologii, kvalitu a bezpečnost práce firmy Skanska na stavbě budoucího švédského ředitelství farmaceutické společnosti Pfizer v lesích asi deset kilometrů od Stockholmu. Na rozlehlé stavbě v přepočtu za padesát miliónů eur nejenže nenajdete dělníka bez přílby a reflexní vesty, ale není tam ani žádný stavební nepořádek. V rozestavěné budově se nekupí suť, nikde netrčí ostrá železa, materiál k zabudování je podle druhů vyrovnán na štěrkem vysypané ploše, odpad se třídí do kontejnerů.
Skanska je totiž vystavena dvojnásobnému tlaku. Pracoviště kontrolují nejen státní inspektoři bezpečnosti práce, ale navíc i kontroloři investora, tedy firmy Pfizer.
"Práce koordinátorů, kteří podléhají investorovi, se vyplácí," uvedl ředitel komunikace Skansky Peter Gimbe. Zatímco v roce 2003 zahynulo při dopravních nehodách na stavbách firmy ve Švédsku šest lidí, loni už jen dva.
Doporučení Evropské komise, které na stavbách v unii zavádí investorem placené kontrolory, takzvané koordinátory bezpečnosti práce, se stalo zákonem nejen ve Švédsku, ale platí i v Dánsku, Itálii, Francii či Německu.
V Česku měli koordinátoři fungovat již od vstupu země do EU. Jejich legalizaci však parlament loni dvakrát zamítl. Nyní připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí třetí verzi zákona.
"Je to nesystémové opatření. Mělo by jít o možnost, ne o zákonný příkaz," tvrdí generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Podle propočtů svazu by stát za koordinátory zaplatil ročně asi čtvrt miliardy korun, soukromí investoři pak dalších 650 miliónů.
Dosud je za bezpečnost odpovědný stavbyvedoucí, zaměstnanec dodavatele. Podle nového zákona se má odpovědnost přenést i na investora. Koordinátor by měl už ve fázi projektu doporučovat materiály a pracovní postupy, které nejlépe vyhovují hlediskům bezpečnosti práce. Přímo na staveništi by pak měl organizovat a kontrolovat spolupráci dodavatelů.
Cílem je pokles počtu pracovních úrazů, tedy i nákladů na zdravotní pojištění a odškodnění. Například v roce 2000 se v Česku ve stavebnictví zranilo téměř sedm tisíc lidí, 47 z nich smrtelně. Ztráta dosáhla 21 miliard korun.
"Statut koordinátora bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a kvality jsme dobrovolně zavedli již loni," připomněl Milan Vacura, ředitel odboru řízení jakosti firmy Skanska CZ. Po roce klesl počet úrazů ve firmě o 35 procent, mírně vzrostl podíl tříděných odpadů. Podle pravidel Skansky totiž koordinátor navrhuje bonusy nebo naopak sankce pro pracovníky vedení staveb a projektů.
"Stačilo několik menších pokut a lidé si na bezpečnost, kvalitu a ekologii začali dávat mnohem větší pozor," dodal Vacura.
"Identifikace a ochranné prostředky jsou základem bezpečnosti práce. Pokud subdodavatelé nevyhoví našim nárokům, dostávají vysoké pokuty," řekl HN Hakan Skotte, manažer pro ekologii, kvalitu a bezpečnost práce firmy Skanska na stavbě budoucího švédského ředitelství farmaceutické společnosti Pfizer v lesích asi deset kilometrů od Stockholmu. Na rozlehlé stavbě v přepočtu za padesát miliónů eur nejenže nenajdete dělníka bez přílby a reflexní vesty, ale není tam ani žádný stavební nepořádek. V rozestavěné budově se nekupí suť, nikde netrčí ostrá železa, materiál k zabudování je podle druhů vyrovnán na štěrkem vysypané ploše, odpad se třídí do kontejnerů.
Skanska je totiž vystavena dvojnásobnému tlaku. Pracoviště kontrolují nejen státní inspektoři bezpečnosti práce, ale navíc i kontroloři investora, tedy firmy Pfizer.
"Práce koordinátorů, kteří podléhají investorovi, se vyplácí," uvedl ředitel komunikace Skansky Peter Gimbe. Zatímco v roce 2003 zahynulo při dopravních nehodách na stavbách firmy ve Švédsku šest lidí, loni už jen dva.
Doporučení Evropské komise, které na stavbách v unii zavádí investorem placené kontrolory, takzvané koordinátory bezpečnosti práce, se stalo zákonem nejen ve Švédsku, ale platí i v Dánsku, Itálii, Francii či Německu.
V Česku měli koordinátoři fungovat již od vstupu země do EU. Jejich legalizaci však parlament loni dvakrát zamítl. Nyní připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí třetí verzi zákona.
"Je to nesystémové opatření. Mělo by jít o možnost, ne o zákonný příkaz," tvrdí generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Podle propočtů svazu by stát za koordinátory zaplatil ročně asi čtvrt miliardy korun, soukromí investoři pak dalších 650 miliónů.
Dosud je za bezpečnost odpovědný stavbyvedoucí, zaměstnanec dodavatele. Podle nového zákona se má odpovědnost přenést i na investora. Koordinátor by měl už ve fázi projektu doporučovat materiály a pracovní postupy, které nejlépe vyhovují hlediskům bezpečnosti práce. Přímo na staveništi by pak měl organizovat a kontrolovat spolupráci dodavatelů.
Cílem je pokles počtu pracovních úrazů, tedy i nákladů na zdravotní pojištění a odškodnění. Například v roce 2000 se v Česku ve stavebnictví zranilo téměř sedm tisíc lidí, 47 z nich smrtelně. Ztráta dosáhla 21 miliard korun.
"Statut koordinátora bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a kvality jsme dobrovolně zavedli již loni," připomněl Milan Vacura, ředitel odboru řízení jakosti firmy Skanska CZ. Po roce klesl počet úrazů ve firmě o 35 procent, mírně vzrostl podíl tříděných odpadů. Podle pravidel Skansky totiž koordinátor navrhuje bonusy nebo naopak sankce pro pracovníky vedení staveb a projektů.
"Stačilo několik menších pokut a lidé si na bezpečnost, kvalitu a ekologii začali dávat mnohem větší pozor," dodal Vacura.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích