PŘÍRODNÍ KRÁSY ZÁPADNÍCH ČECH

K pozoruhodným přírodním partiím západočeského regionu patří jihozápadní úpatí Slavkovského lesa s nápadnou sníženinou, oddělující severní výběžky Českého lesa. Protáhlá je podél hlubokého mariánskolázeňského zlomu, sledujícího směr od jihovýchodu (od Mariánských Lázní) k severozápadu, a zeměpisci ji řadí ještě do Tachovské brázdy. Sníženina je významná i komunikačně, protože jí prochází frekventovaná silnice č. 21 a také železniční trať z Plzně a Mariánských Lázní do Chebu.

Tuto brázdu převyšuje Slavkovský les svojí nejvyšší horou Lesný (983 m) na vzdálenosti několika kilometrů o více než 450 metrů. Přítomnost mariánskolázeňského zlomu nepodpořila jen tento výrazný výškový "skok", ale též četné vývěry minerálních vod, které daly podnět ke vzniku několika lázní. Mariánským Lázním dal pojmenování pramen Panny Marie, přibližně uprostřed délky strmého svahu Slavkovského lesa najdeme Lázně Kynžvart. V jejich blízkosti turisty láká i veřejnosti přístupný zámek Kynžvart, kdysi využívaný jako honosná rezidence rakouského kancléře Metternicha. Zajímavostí blízkého okolí je i několik "kamenných hříček", vzniklých dlouhodobými procesy zvětrávání žuly. K romantice kynžvartského zámeckého parku přispívají např. Tatiščevovy skály, pojmenované podle někdejšího hosta na zámku ruského vyslance na vídeňském dvoře. Za přírodní památku byl vyhlášen Kynžvartský kámen, což je jeden z mohutných žulových bloků v remízku asi kilometr jižně od Lázní Kynžvart. Důvodem jeho ochrany je pozoruhodná povrchová modelace s nápadnými žlábkovitými prohlubněmi a dalšími povrchovými tvary, vzniklými vlivem srážkové vody.