zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Oteplování planety ohrožuje Afriku

04.07.2005
Ovzduší
Oteplování planety ohrožuje Afriku
Písečné duny polopouště Kalahari na jihu Afriku se v důsledku globálního oteplování dají do pohybu. Písek pohltí obrovská území poskytující nyní obživu statisícům lidí. Zmizí zbytky vegetace a pustá krajina bude připomínat saharskou poušť.
To je scénář dalšího vývoje, k němuž na základě třicetiletého pozorování a počítačové simulace dospěl tým vědců z Oxfordské univerzity. Britský časopis Nature o jejich studii informoval krátce před summitem sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska ve skotském Gleneagles. Nejmocnější politici světa mají jednat především o chudobě v Africe a o celosvětových změnách podnebí.
Na nebezpečí rozšiřování pouští a sucha v Africe v důsledku klimatických změn upozorňují nejen oxfordští badatelé. Minulý týden se na G8 s varováním obrátilo sdružení 21 nevládních organizací, na problém poukázala OSN.
"O Afriku máme největší obavu," řekl Wulf Killman, předseda skupiny pro změny klimatu v Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO). "Mnoho zemí má potíže a objevuje se již celkový trend. Jižní Afrika nepochybně vysychá a každý souhlasí s tím, že podnebí se mění," dodal. Nejvíce postiženy jsou Etiopie, Zimbabwe, Malawi, Eritrea a Zambie. Mnoho zemí mělo nejhorší úrodu za více než deset let a zažívá třetí či čtvrté sucho za několik let.

Kalahari v pohybu
Polopouštní oblast s písečnými dunami zasahuje do Angoly, na sever Jihoafrické republiky, do Botswany, Namibie, Zimbabwe a Zambie . Má 2,5 miliónu kilometrů čtverečních a lidé ji využívají již tisíce let k pěstování plodin a chovu dobytka. V příštích desetiletích by ale místní mohli přijít o obživu, soudí oxfordští vědci vedení Davidem Thomasem.
Zkoumali mikrodynamiku dun v souvislosti s takovými faktory, jako jsou vlhkost a procento vegetace, které udržují písečnou půdu pohromadě. Tato data pak zkombinovali s počítačovými simulacemi zvyšování teploty a jeho vlivu na srážky v tomto století. Závěry, k nimž dopěli, jsou chmurné.
Za několik desetiletí vyšší teploty a menší vlhkost začnou ničit rostlinstvo a nastane eroze dun, které tak nebudou mít ochranu před větrem. Na jihu Namibie a na severu Jižní Afriky by se duny měly začít "významně" pohybovat do roku 2039, v dalších 30 letech nastane pravděpodobně stejný vývoj na východě Botswany a na západě Zimbabwe.
"Do roku 2099 se všechna dunová pole od severu Jižní Afriky po Angolu a Zambii stanou velmi dynamickými," prohlásil Thomas. "Duny se skládají z jemného písku. Odstraníte-li vegetaci, která poskytuje ochrannou pokrývku, a má-li vítr dostatek energie, pak má písek potenciál k pohybu, zvláště když je suchý," vysvětlil v listu The Guardian.

Náprava nebude snadná
Lidé rozšiřování pouště dokonce napomáhají. Velkochov ovcí na severu Jižní Afriky například zmenšuje množství dostupné podzemní vody, protože kvůli ovcím se musí vykopat mnoho studní. Podobně v Botswaně se s podporou Evropské unie značně rozšířil chov dobytka, který spotřebovává podzemní vodu.
"To vystavilo botswanskou krajinu velkému tlaku," podotkl Thomas. "Pohyblivý písek promění v hudoucnu tyto programy, podporované Západem, ve velký neúspěch," uvedl. Jako řešení Thomas doporučuje vysazovat novou vegetaci. Zastavit písek ale podle něj nebude snadné a vyžáda si mnoho let péče.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí