Sibiřské lesy hoří

Ruští vědci vyjádřili vážné obavy o osud sibiřské tajgy. Globální oteplování vysušuje močály, narušuje permafrost a způsobuje rozsáhlé požáry, během nichž je uvolňováno obrovské množství oxidu uhličitého.

Klimatické změny rok od roku stále více ovlivňují sibiřské lesy. Od počátku 60. let se v této části světa teplota zvýšila o 3 stupně Celsia a důsledky jsou vidět na každém kroku. Vegetační období je stále delší, návrat stěhovavých ptáků a pučení stromů zvěstují příchod jara stále časněji.

Satelitní fotografie sibiřských plání v Rusku 10. září 2003. Vegetace je na většině plochy seschlá. Stopy zeleně jsou viditelné pouze podél vodních toků a ve vrcholových partiích hor. Jednotlivá ohniska požárů jsou vyznačena červenými body. Zdroj: NASA

Kvůli oteplení se intenzita sibiřských požárů zvýšila za posledních 20 let desetinásobně. Během rekordních veder v roce 2003 shořelo na Sibiři téměř 22 miliónů hektarů lesa. V červnu zachytily americké družice v jediném okamžiku 157 lesních požárů na 11 miliónech hektarů. Kouř z ohňů bylo možné zaznamenat až v 5 tisíc kilometrů vzdáleném japonském Kjótu nebo na druhé straně Tichého oceánu v americkém Seattlu. Do atmosféry se dostalo 250 milionů tun oxidu uhličitého, což je přibližně stejné množství, jaké by měl do roku 2012 ušetřit světový průmysl na základě Kjótského protokolu. Vědci dokonce vyjádřili obavy, že v letošním roce by se požáry mohly úplně vymknout kontrole. Státní úřady nedisponují dostatkem finančních prostředků. Speciální hasící letadla má sice Rusko k dispozici, většinou je ale prodává do zahraničí.

Sibiřské lesy jsou největší souvislou lesní plochou na světě. Mají zásadní význam pro celý klimatický systém. Nikde jinde na severní polokouli není ve dřevě vázáno tolik uhlíku. V tomto směru konkurují tajze pouze tropické deštné pralesy. Například v Brazílii uniká ročně při mýcení stromů do atmosféry přes 200 milionů tun oxidu uhličitého. Na Sibiři zakládají požáry často sami dřevorubci. Na spáleništi se novým stromům daří, rychleji rostou a jsou tak snadnou kořistí pro nenechavé hominidy s motorovou pilou. Nelegálně vytěžené dřevo končí jako laciná surovina v Číně.

Na druhou stranu spotřebují stromy během delšího léta více oxidu uhličitého, který odnímají z ovzduší a po přeměně v organické látky jej ukládají do dřevní hmoty. Někteří rusové si tak od globálního oteplování slibovali pokles objemu znečištění. Jenomže už teď je zřejmé, že teplá a suchá sibiřská léta výrazně zvyšují riziko požárů, takže podobné prognózy nemají reálné opodstatnění. Nejpozději do poloviny století se ze Sibiře stane přední světový zdroj skleníkových plynů. To s sebou ponese další, zatím jen těžko představitelná rizika. Věčně zmrzlá půda obsahuje značné množství organické hmoty, při jejímž rozkladu se uvolní obrovská kvanta skleníkových plynů včetně metanu. Podobné následky bude mít i vysychání bažin a rašelinišť.

Anatolij Suchinin ze Sukačevova lesního institutu v Krasnojarsku si jen smutně povzdechl: "Je nutné chránit naše lesy. Jsou to plíce naší planety pohlcující oxid uhličitý. Nyní mi to ale připadá, jako kdyby je požírala rakovina."

Zdroj: Gnosis9.net