Pátek, 29. března 2024

Zákon komplikuje vyhlašování referend

Zákon komplikuje vyhlašování referend
Chtít zorganizovat v Česku místní referendum může být náročný koníček na měsíce až roky. Ani platné referendum navíc lidem nezaručí, že výsledek hlasování úřady vyslyší.
I když podle zákona mají lidé v Česku možnost v obcích rozhodovat lidovým hlasováním o problémech nebo o své budoucnosti, v praxi se to moc neděje. Nový zákon o místním referendu platí půldruhého roku, lidé podle něj však rozhodují spíš výjimečně.
"Největším problémem referend je samotný zákon. Neurčité formulace připouštějí obstrukce úřadů. A nadpoloviční účast voličů, která je pro platnost referend nezbytná, je zcela zdrcující podmínka, která se málokdy naplní," tvrdí Pavel Doucha z Ekologického právního servisu Brno, který se některými místními referendy zabývá.
Richard Šlechta z Přerova už slovo referendum vyslovil za poslední dva roky snad tisíckrát. Přesto se to "jeho" referendum dosud vůbec nekonalo a není jisté, zda a kdy se hlasování o tom, jestli má radnice na školním hřišti dovolit stavbu supermarketu, uskuteční. I když posbíral dost podpisů pod návrh, zastupitelstvo referendum odmítlo vyhlásit kvůli problematickým otázkám. Když se lidé obrátili na soud, neuspěli. Podali proto návrh na referendum s jinými otázkami znovu, a dosud čekají, co bude.
Kuriózní je, že radnice se mezitím rozhodla vypsat referendum sama rovnou s třemi dotazy. Když ale komise politiků, právníků a sociologů sestavila otázky, zastupitelé referendum odmítli. A rozhodují o supermarketu i dalších investicích sami.
Ve výsledku podobně dopadli minulý týden lidé v Zábřehu na Šumpersku, kteří chtěli rozhodnout o změně prodeje městských bytů a znovuotevření lékařské pohotovosti. Zastupitelstvo referendum odmítlo vyhlásit.

Místo přetahování žaloby
Lidé teď uvažují, že na politiky podají žalobu. Ještě před dvěma lety by to udělat nemohli. "I dnes to však má své háčky," říká advokát František Korbel z Tábora, který se na referenda specializuje. "Soudy by měly nahrazovat rozhodnutí zastupitelstva, ale nejsou na to zvyklé. Umějí zrušit, zamítnout, nikoli však vyhlásit v nějaké obci referendum. Raději je zamítají," míní Korbel.
Soudy své postoje hájí tím, že místní referenda nemohou rozhodovat o problémech, o nichž rozhoduje státní správa. Například českobudějovický krajský soud loni v listopadu zamítl návrh obyvatel Temelína, aby vyhlásil referendum o meziskladu vyhořelého jaderného odpadu. "O úložišti radioaktivních odpadů rozhoduje státní správa. Místní referendum proto nelze vyhlásit," uvedla předsedkyně senátu Věra Balejová.

Nejasný zákon
Nejasnost některých ustanovení zákona ale staví podle některých právníků překážky už při rozhodování zastupitelů. "Zastupitelstvo si může vymyslet různé výhrady, proč referendum nevyhlásit," říká Korbel.
"Součástí návrhu od občanů musí být například ekonomická rozvaha pořádání referenda i realizace výsledku. Když ale lidé budou chtít změnit územní plán, měli by sami vypočítat, kolik bude referendum stát a kolik bude stát ta změna. Jinak úřad návrh nemusí uznat," říká Doucha z EPS.
Zákon o místním referendu kritizuje i opoziční ODS. "Upozorňovali jsme na vady zákona, je to dvousečné, nekonkrétní a umožňuje byrokratické bariéry," uvedl stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Co vede politiky k tomu, aby komplikovali nebo rovnou odmítli požadavek tisíců voličů?
"Otázky se nedají naformulovat tak, aby byly jednoduché a jednoznačné. Navíc některé problémy se nemusejí řešit referendem," míní místostarosta Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD).
"Takové rozhodnutí není o populismu. Musím se zodpovídat všem občanům, ne jen určité skupině, která se v našem případě snažila referendem účelově zablokovat privatizaci bytů," řekl starosta Zábřeha Petr Fabián.

Neplatná polovina referend
Více než padesátiprocentní účast voličů, která zaručí referendu platnost, je v mnoha případech nereálná. Z referend, které se uskuteční, je většinou více než polovina nakonec neplatných. Nejznámější je případ loňského neúspěšného referenda v Brně, kde měli lidé rozhodnout o tom, zda se má či nemá přemístit nádraží. "Hranice padesátiprocentní účasti se překonává u větších měst jen těžko, v malých obcích je ještě možnost všechny obejít a požádat, aby přišli hlasovat," míní Doucha z EPS.
U zákona o obecném referendu, který sněmovna schválila minulý týden a nyní přijde na stůl senátorům, není žádná hranice účasti určena, i když ODS navrhovala stejnou podmínku, jaká je u místního referenda: 50 procent.
Ani uskutečněné a platné obecní referendum ale lidem nezaručí, že jeho výsledky všichni vyslyší. Závazné je podle zákona pouze pro zastupitelstvo.
Proto i když se loni lidé z mnoha vesnic vyjádřili, že na svém území nechtějí úložiště jaderného odpadu, pro vládu referendum závazné není. Také u zákona o obecném referendu není podle opozičního poslance Pospíšila jisté, jestli by jeho výsledek zavazoval například Parlament.
"Zákon říká, že je závazné, ale nesmí zasahovat do výkonu moci zákonodárné. A to v praxi může znamenat, že jeho výsledek Parlament kdykoliv přehlasuje," tvrdí Pospíšil. ODS již prohlásila, že zákon v Senátu odmítne. "Zastupitelská demokracie není méně hodnotná než přímá demokracie. Současný model je dostatečný a umožňuje lidem podíl na moci. Největším nebezpečím je, že se politická zodpovědnost rozmělní a volič nebude vědět, kdo je zodpovědný. Populistická vláda se může začít zbavovat zodpovědnosti za rozhodnutí a dá v referendu hlasovat, zda udělat ekonomické reformy, a pak může říct: nemohli jsme je udělat, lidé nesouhlasili," míní Pospíšil.


Místní referenda v Česku v letošním roce
Český Těšín: Prodej městských bytů a kotelen. Výsledek: neplatné, nepřišlo dost voličů.
Znojemsko: Prodej zámku v Miroslavi. Výsledek: neplatné, nepřišlo dost voličů.
Litvínovsko: Existence obcí Horní Jiřetín a Černice. Výsledek: obce chtějí limity těžby uhlí.
Boží Dar: Výstavba větrných elektráren. Výsledek: Lidé odmítli elektrárny v obci.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů