zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nádhernou krajinou Brdských lesů

16.07.2005
Příroda
Les
Nádhernou krajinou Brdských lesů
Brdy jsou pohoří táhnoucí se více než 70 km jihozápadním směrem od Prahy.

V celé své délce představují prakticky jednolitý pás lesních hvozdů, z nichž některé si zachovaly ještě charakter původních smíšených porostů. Ač leží v samém centru země, Brdy jsou místy až neuvěřitelně liduprázdnou krajinou. V kopcích nenajdete žádná turistická centra, hotely, chatkové kolonie (vyjma malé části na jejich severovýchodním výběžku), ba ani obydlené vesnice a o průmyslu vůbec nemluvě.

Brdské lesy - Tok - Zdroj: Centrum, autor: brdy.unas.cz

Před stovkami milionů let tu bylo pevninské jezero, které se spojilo vlivem pevninských změn s mořem, a to později ustoupilo. Z této doby lze v Brdech nalézt množství zkamenělin. Tyto zkameněliny jsou zajímavé především tím, že většina z nich není mořského původu. Z pohledu geologického patří Brdy k souboru starohorních a prvohorních hornin. Jsou tvořeny náhorními plošinami složenými hlavně z břidlic, kambrických slepenců a k severovýchodu přechází v křemencové pásmo. Vrcholy dosahují výšek v rozmezí od 650 - 865 m, údolí se pohybují ve výškách okolo 400 - 500 m. K nejvyšším vrcholů patří Praha (862 m), Nad Maráskem (800 m), Hradiště (843 m), Třemšín (826 m) - nejvyšší hora Brd, Brdce (839 m), Tok (864 m), Štěrbina (753 m), Kočka (789 m), Hlava (788 m), Třemošná (779 m), Studený vrch (660 m), Plešivec (654 m), Listevník (606) a Točná (505 m).

Brdy lze rozdělit do několika částí. My si je rozdělíme na tři části Hřebeny, Střední Brdy a Jižní Brdy.

Hřebeny - jsou ze všech brdských oblastí bezesporu nejznámější, nejdosažitelnější a proto také relativně nejvíce navštěvovanou. Je to téměř jednolitý, v celé své délce zalesněný hřeben, táhnoucí se přímým jihozápadním směrem od jižního okraje Prahy (Zbraslav) téměř až k Příbrami, tedy vzdušnou čarou cca 35 km. Směrem k jihozápadu hřeben stále mírně nabírá na výšce. Nad Prahou začíná Cukrákem na kótě necelých 400 m, na jihozápadě se pak výška kopců pohybuje těsně pod 700 m. Přes celé pohoří vede hřebenová turistická trasa (červená značka).

Milovníci ostrých hřbetů jistě ocení oblast zvanou Kuchyňka. Jedná se o chráněnou přírodní rezervaci a navíc je odtud nádherný výhled do kraje. Hřebeny jsou ze všech brdských oblastí partií bezesporu nejznámější, nejdosažitelnější a proto také relativně nejvíce navštěvovanou.

Střední Brdy - se rozkládají jihozápadně od Hřebenů, od kterých je odděluje údolí říčky Litavky. Střední Brdy dosahují z brdských celků nejvyšších výšek až 900 m. Celá tato oblast byla zabrána pro vojenské účely, a tak se stala pro veřejnost nepřístupnou. Díky této skutečnosti zde neexistují žádné vesnice, chatové oblasti ani hájovny. Při budování vojenského výcvikového prostoru to vše bylo srovnáno se zemí. Nežijí zde tedy ani žádní lidé. Lesy jsou tu velmi hluboké, ale nedotčené pralesní hvozdy to zdaleka nejsou. Jsou protkány poměrně hustou sítí úzkých malých vojenských asfaltek nebo zpevněných cest. Bohužel oficiálně je do většiny míst zákaz vstupu a nebo vstup pouze ze speciálním povolením.

Černolické skály - Zdroj: Centrum, autor: cernolice.cz

Jižní Brdy - zůstávají trochu v ústraní. Jsou špatně dostupné, odevšad je sem poměrně daleko (vlakem nejsou dostupné vůbec), a tak zůstávají oblastí opomíjenou. Je to však nádherný kraj a řada míst rozhodně patří k těm nejkrásnějším v celých Brdech. Nejvýraznějším útvarem Jižních Brd je jejich středový hřeben. Zde se také nachází nejvyšší hora jižních Brd Třemšín (826 m), která bývá velmi často uváděna jako dominanta celé Brdské vrchoviny. K nejvyšším vrcholům nemá moc daleko a navíc její okolí je výrazně nižší, což umocňuje dojem její velikosti. Z mnoha míst se zde odkrývají náhledné výhledy na okolní krajinu.

Námi doporučená cyklotrasa

Komu se nechce trmácet na kole, může jít samozřejmě i pěšky.

Pokud chcete vyrazit přímo z Prahy, dojeďte na Zbraslav do sídliště Baně. Od konečné stanice městského autobusu míří červená turistická značka do lesa, aby nás provázela celou hřebenovou túrou.

Nejprve strmě vystoupáme na Cukrák a jen těsně mineme známý televizní vysílač. Sjedeme dlouhým kopcem do Jíloviště, podjedeme dálnici a následuje nepřehledný terén. Sjíždíme hlubokým lesem, překonáme několik strží, přebrodíme potok a vyjedeme dlouhou strání k Černolickým skalám u stejnojmenné obce.

Za Černolicemi začíná ničím nepřerušovaný hlavní brdský hřeben zvaný jednoduše Hřebeny. Cestu sem si můžeme zkrátit vlakem do Všenor, odkud to máme do Černolic asi čtvrthodinku po silnici do kopce. Pokračujeme po lesních cestách s nevelkými převýšeními na Skalku. Neměli bychom vynechat návštěvu výstavního kláštera, poutního kostela Maří Magdalény a dlouhé křížové cesty. Dlouhými rovnými úseky lesních silniček odtud profrčíme s větrem o závod, protože se většinou jede trochu z kopce.

Brdské lesy - Třemšín - Zdroj: Centrum, autor: brdy.unas.cz

Od rozcestí na Kytínské louce můžeme pokračovat stále po červené značce, ale doporučujeme cestu zkrátit po žluté. Chvilku sice budeme stoupat, ale poté se těsně vlevo pod oploceným vojenským prostorem prosmýkneme bukovým pralesem a jsme na Stožci. Na křižovatce několika značených cest přímo na hřebeni se vydáme zase po červené zprvu lehkým, později velmi prudkým sjezdem. Tady pozor, protože cesta končí prudkou zatáčkou doleva k hájovně Jelení palouky. "Tady je jedno, jestli jedeš osmdesátkou na motorce, šedesátkou na kole nebo čtyřicítkou na lyžích. Když to nezvládneš a skončíš v lese, tak pámbů s tebou," říká milovník Brd Karel Noha, který pravidelně sedlá všechny tři dopravní prostředky.

Následuje nepříjemné a zdlouhavé stoupání na kamenitou Kuchyňku. Co nás může po cestě potěšit, jsou snad jen ve vrcholových partiích krásné bukové původní lesy. Odměnou bude dlouhý sjezd ke Křižatkám pod Plešivcem. Závěrečné kilometry z kopce můžeme pustit opravdu naplno, neboť široká a rovná silnice umožňuje výhled daleko před sebe.

Kdo na Křižatkách už nemůže, má možnost po silnici sjet do Jinců nebo Hostomic na vlak.

Otrlí ovšem ještě vydrží, protože je čeká nejvyšší kopec trasy Plešivec s 653 metry nad mořem. Nahoře zprava mineme největší kamenné moře ve středních Čechách, zleva skalní útesy, unaveně pohlédneme do kraje a spustíme se do podbrdské roviny. Čtyřkilometrový prudký, ale ne nebezpečný sjezd by měl být odměnou za celodenní padesátikilometrovou túru. Každý už toho má dost a je rád, když s chvějícíma nohama dorazí na nádraží do Lochovic a nastoupí do vlaku domů.

Pokud ovšem chcete druhý den pokračovat, můžete pod horami projet přes kopec Ostrý do obce Feldbabka, dále do Strašic a přes skalnatý vrch Žďár až do Rokycan. Nemůžete jet přes centrální Brdy, které dosahují výšek přes osm set metrů nad mořem, protože jsou stále střeženou vojenskou oblastí.

Kde se dá sjet z hřebene

Mníšek pod Brdy - Zdroj: Centrum, autor: mnisek.cz

Brdy nejsou samy o sobě příliš vysoké, ale neplánovaný návrat z nich přesto není úplně jednoduchý. V případě, že nestíháte odpolední spoj domů, blíží se večer nebo se zhoršilo počasí, zkuste dojet na jednu ze tří silnic, které je křižují. Silnice vedou z Dobříše, Jinců a Pičína do Hostomic. Dobrá trasa po lesní silničce je i modrá značka stále dolů ze Stožce do Dobříše.

Pokud nejste zkušené cyklistky, rozhodně nezkoušejte Všeradickou cestu po modré ze Stožce do Vižiny nebo zelenou z Plešivce do Rejkovic. Jsou to strmé, úzké a kamenité stezky mezi stromy.

Trasa:

Zbraslav - Cukrák - Jíloviště (8 km) - Černolice (16) - Skalka (22) - Kytínská louka (25) - Stožec (32) - Kuchyňka (41) - Plešivec (50) - Lochovice (55).

Doprava:

Na sídliště Baně jezdí ze Smíchovského nádraží autobusová linka číslo 129. Až na Cukrák lze odtamtud dojet příměstskými spoji 317, 318, 321, 321, 338 a 360.

Návrat z Mníšku pod Brdy, Dobříše a Příbrami je možný vlakem, stejně jako z Lochovic, Hořovic a Hostomic.

Jídlo a pití:

Vše musíte vést s sebou. Jediné občerstvení najdete až v cíli v některé hospodě pod Brdy.

Další cyklotrasy v Brdech naleznete na:

http://iason.zcu.cz/~lederbuc/bike/trasy/brdy/index.php

Zdroj: http://zena.centrum.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí