Čtvrtek, 28. března 2024

Ostrý start na dohled

Prodat, nebo nakupovat emisní kredity? Vstoupit na spotový, či derivátový trh? Vznikne burza pro obchodování s povolenkami?
Ostrý start na dohled
Před několika lety se zároveň s prvními zprávami o zaváděném evropském systému obchodování s emisemi objevily zvěsti o téměř nekonečných možnostech českého průmyslu prodávat emisní kredity. Nedávné vyjednávání českých zástupců v Bruselu však ukázalo, že tato očekávání byla hluboce nadnesená. Přesto lze potvrdit, že v prvním období obchodování (roky 2005-2007) bude pro většinu podniků účast v systému výhodná. Obchodování s povolenkami je ale pro české podniky zatím velkou neznámou. Již samotná příprava systému v ČR ukazuje, že mu mnoho společností nevěnuje dostatečnou pozornost. Příkladem této skutečnosti může být, že v mnoha podnicích se problematice obchodování nevěnují řídící pracovníci, ale zaměstnanci na nižších pozicích, kteří často nemají potřebné informace ani znalosti.

ALOKAČNÍ PLÁN. Vláda v nejbližší době rozhodne o podobě finální verze Národního alokačního plánu, ve kterém bude uveden přesný počet povolenek udělený jednotlivým zařízením. Připravovaný plán bude pokrývat alokaci pouze na první období trvání systému, tedy na léta 2005-2007. Na každé další období bude stanoven nový alokační plán. Lze předpokládat, že po roce 2012 se zvýší tlak na snižování emisí skleníkových plynů, tedy i tlak na zmenšování balíku rozdělovaných povolenek v České republice. Proč se tak neděje již v současné době, vyplývá z dnes platného redukčního cíle. S každým dalším alokačním plánem tak bude narůstat i nervozita nad narůstajícím tlakem ze strany státu na snižování emisí. Podobně se bude zvyšovat počet případů nesplněných požadavků podniků na množství povolenek. A to je důvod k tomu, abychom chápali obchodování s povolenkami především jako dlouhodobý systém.

VOLBA STRATEGIE. Ačkoli je systém převážně motivační, podniky v něm mají řadu povinností. Jejich zanedbání by mohlo mít drastické následky. Proto by jim měly věnovat dostatečnou pozornost vytvářením strategických přístupů. Pochopitelně, jinou dlouhodobou strategii, jak v systému uspět, zvolí podnik s jedním nebo dvěmi zařízeními, a jinou zvolí subjekt s mezinárodní působností mající velký počet zařízení v zemích EU. Protože jsou v systému zapojeny podniky z různých průmyslových odvětví, která využívají rozdílné technologie, vyrábějí specifické produkty a mají odlišné klienty, nelze hovořit o obecném, zejména dlouhodobém strategickém přístupu a návodu.

Úspěšná může být ovšem i krátkodobá strategie. Přidělované povolenky budou mít omezenou platnost na dobu příslušné obchodovací periody. Tzn. tři roky v nynější první a pět let v následujících periodách obchodování. Po skončení první periody povolenky ztrácejí platnost bez náhrady, a to za předpokladu, že se MŽP skutečně podaří upravit současnou nevyhovující část zákona týkající se převodu nevyužitých povolenek (tzv. bankingu) z jedné periody obchodování do druhé.

Podniky musí vzít na vědomí fakt, že povolenky se v rámci periody přidělují každoročně, a to poměrným dílem. Každý rok budou také muset odevzdávat tolik povolenek, kolik tun oxidu uhličitého jejich zařízení emitovala v uplynulém roce. Manažeři se proto musí zabývat otázkou skutečných hodnot balíků povolenek, které zařízení obdrží, a možností využití těchto aktiv ve prospěch podniku. Je jasné, že ponechat povolenky jen tak na účtu v registru nebude pro mnoho podniků tím nejvhodnějším řešením. Již dnes se nabízí možnosti, jak nechat tato aktiva pracovat podobně jako finanční prostředky v bankovních ústavech.

JAKÝ TYP OBCHODŮ ZVOLIT? S emisemi, respektive jejich ekvivalentem v podobě povolenek (ale i dalších emisních kreditů), se v Evropě obchoduje již několik let. Z těchto aktivit si lze vzít příklad systematického přístupu k systému. A to přesto, že jde převážně o obchody tzv. mapovací, kdy strany nabídky a poptávky vstupují na trh především s cílem získat zkušenosti. V nemnoha případech jde i o snahu získání veřejného věhlasu a pozitivního obrazu před akcionáři. Jiné subjekty pak volí obchody spekulativního rázu, snaží se odhadnout pozitivní vývoj nabídky a poptávky, a tedy i ceny povolenky. Jelikož převážná většina zemí EU stále ještě není oficiálně členem systému, s povolenkami se většinou obchoduje na bázi derivátů. Jedná se o forwardové obchody s dodávkou v letech 2005, 2006, případně 2007, ale i později. I pro české podniky, které zamýšlejí uplatnit své povolenky na trhu již dnes, existují možnosti obchodů na derivátových trzích. Vstup na spotový trh jim bude umožněn až s otevřen ím českého registru.

Společnosti účastnící se obchodování s povolenkami se musí vypořádat s následujícími otázkami: "Prodat, jelikož očekáváme přebytek povolenek?", "Nakoupit výhodně nyní, abychom později mohli ještě výhodněji prodat?" či "Prodat nyní, abychom mohli později koupit zpět za méně?" Na tyto otázky pochopitelně neexistuje univerzální odpověď, neboť nikdo netuší, jak se trhy budou chovat. Podnik, který očekává velké množství povolenek (i přes škrty provedené Evropskou komisí), bude muset řešit otázku možného vývoje ceny povolenky v průběhu celé obchodovací periody. Velice citlivá období budou každoroční termíny pro odevzdávání povolenek, zejména za poslední rok periody, např. v dubnu 2008 (za rok 2007). Již nyní však lze počítat s variantami, že buď na trhu bude nadbytek povolenek, spekulanti se jich budou zbavovat a cena kreditů půjde dramaticky dolů, nebo naopak na trhu bude povolenek nedostatek a poptávka po nich poroste.

Vyjdeme-li z vývoje ceny povolenky v posledních měsících, musíme konstatovat, že trh je nakloněn jejich prodejcům. Bylo-li možno na počátku roku prodat povolenku za méně než 7 eur, dnes se tato hodnota pohybuje kdesi na rozhraní mezi 22 a 23 eur. Dá se předpokládat, že tak, jak budou do systému přistupovat nové země, cena za povolenku bude odpovídajícím způsobem reagovat. Podobný cenotvorný význam lze spatřovat i v dalších faktorech, jako je globální vývoj cen surovin, počasí a klimatické dopady či politická rozhodnutí.

KDE OBCHODOVAT? Manažer zodpovědný za obchodování s emisemi musí zvážit, zda vstoupit na spotový, nebo derivátový trh. Spotové trhy budou pro české podniky otevřené teprve v době, kdy jejich zařízení budou vlastnit povolení k účasti na systému (vydává MŽP) a zároveň budou mít povolenky na účtech v registru. I derivátové typy obchodů však nyní i do budoucna budou velice vhodným investičním instrumentem. Manažer musí zvážit i variantu obchodů přímo na burze nebo prostřednictvím brokera. Obou se v EU s rozjíždějícím systémem postupně etabluje stále větší a větší množství, i Česká republika již zaznamenává pokusy o vytvoření burzy na obchodování s povolenkami. Velká expanze burz však nevyhnutelně povede k jejich velké rivalitě, jejímž výsledkem bude pokles poplatků, a také konsolidace trhu.

Velkým a dosud nevyřešeným problémem systému je stále neexistence příslušných účetních a daňových pravidel. Podnik v současné době nezná definici aktu přidělení povolenek od státu, není ani schopen vyhodnotit jejich dopad do účetních výkazů. Stejně velkou neznámou jsou daňové a účetní dopady uskutečněných obchodů. Doufejme, že se co nejdřív dozvíme, jak v těchto otázkách postupovat.

AUTOR: Pavel Sychrovský

PricewaterhouseCoopers

Povolenky pro oxid uhličitý

Obchodování s emisemi je obecný termín pro tři flexibilní mechanismy v rámci Kjótského protokolu - obchodování s emisemi, projekty společných implementací (Joint implementation, dále " JI") a mechanismy čistého rozvoje. Flexibilní se nazývají proto, že příslušným zemím nebo společnostem umožňují vybrat si nejefektivnější způsob dosažení jejich závazků na snížení emisí skleníkových plynů. Všechny systémy přitom mají nejen své specifické podmínky, ale dokonce i obchodovací jednotky.

Evropská unie zavedla systém obchodování s povolenkami - EU ETS k 1. lednu 2005. Vstupem Kjótského protokolu v platnost letos v únoru se českým společnostem (ale i např. obcím) naskýtá možnost využít tzv. ERU kreditů (jednotek) z JI projektů k získání finančních prostředků na realizaci těchto projektů.

Do systému spadají zařízení průmyslových odvětví, jako jsou např. energetika, metalurgie či keramika. Obchodovací jednotkou je tzv. povolenka, jež s sebou nese právo emitovat 1 tunu oxidu uhličitého (CO2). Společnosti vykazující emise dostanou na předem dané období přesně stanovené množství povolenek, a pak již bude na nich, jak s nimi v průběhu období naloží, a jak budou chtít a přitom budou schopny emise omezovat. Podnik musí za každý rok přesně vykazovat množství emisí ve svých zařízeních a vracet tomu odpovídající množství povolenek.

Joint implementation projekty jsou určeny ke snížení emisí skleníkových plynů, přičemž jsou zaváděny v rámci dohod mezi dvěmi či více zeměmi. Motivem projektu je umožnit účastnícím se zemím (případně společnostem) investovat do snižování emisí tam, kde je vyšší potenciál pro takové projekty a kde je to ekonomicky výhodnější. Investor z těchto projektů získává tzv. ERU kredity (jednotky), které budou na základě tzv. propojovací direktivy od roku 2008 zaměnitelné za povolenky. Společnosti v EU ETS tak budou v druhé obchodovaní periodě moci využít ERU jednotek na pokrytí případného nedostatku povolenek.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů