Čína "vysává" trh s odpadem PET lahví
Ještě nedávno to byla obyčejná použitá PET láhev vhozená do kontejneru na
separovaný odpad. Prostřednictvím čínských firem, které už ovládly skoro celý
tuzemský trh, však skončí po rozdrcení v některé z čínských textilek. Za pár
měsíců tu ale bude z Asie zpátky. Tentokrát v podobě levných triček nebo
spodního prádla, prodávaných na pultech obchodů i tržnic.
Rozrůstající se trh s odpadem zasáhl i Česko. A právě PET lahve, vyráběné ze
stále cennějších ropných látek, se díky tomu staly lukrativním artiklem při
výrobě oděvů nebo obuvi. Není proto divu, že při rostoucích cenách ropy zájem o
PET lahve už výrazně převyšuje nabídku.
Ještě nedávno to byla obyčejná použitá PET láhev vhozená do kontejneru na separovaný odpad. Prostřednictvím čínských firem, které už ovládly skoro celý tuzemský trh, však skončí po rozdrcení v některé z čínských textilek. Za pár měsíců tu ale bude z Asie zpátky. Tentokrát v podobě levných triček nebo spodního prádla, prodávaných na pultech obchodů i tržnic.
Rozrůstající se trh s odpadem zasáhl i Česko. A právě PET lahve, vyráběné ze stále cennějších ropných látek, se díky tomu staly lukrativním artiklem při výrobě oděvů nebo obuvi. Není proto divu, že při rostoucích cenách ropy zájem o PET lahve už výrazně převyšuje nabídku.
Cenám se nedá konkurovat
Tuzemští zpracovatelé z toho ale zatím mnoho nezískávají. Podle údajů autorizované společnosti Eko-Kom vykupují čínské firmy v tuzemsku až devadesát procent ze separovaného sběru této suroviny. Často za ceny, jakým v Česku nelze konkurovat.
Pocítila to i firma Silon Planá, významný evropský výrobce polyesterových vláken, kompozitů a plastů, jež je i největším domácím zpracovatelem odpadních PET lahví. Zatímco v roce 2002 jich zpracoval 9078 tun, rok na to 7145 a loni už jen šest tisíc tun.
Důvod? Číňané prostě český trh "vysáli", a to hlavně díky tomu, že za PET odpad platili víc. I ceny se ale už dnes srovnaly a Silon proto čeká, že letos vykoupí stejné množství jako v loňském roce.
"Potřebovali bychom ale této suroviny víc. Čínská konkurence je značná," připouští šéf zásobování Silonu Petr Mareš. Nesežene-li podle něj firma dostatek této suroviny doma, doveze ji. Zatímco takzvaných PET flakes, tedy vloček vzniklých drcením PET lahví, Silon předloni zpracoval 11,4 tisíce tun, loni už 19,5 a letos plánuje až 29 tisíc tun. Menší množství "petek" vykoupených v Česku proto zatím drahou technologii neomezuje.
Příklad? Na začátku letošního roku Silon zcela zastavil výrobu PET střiže z primárních surovin a zpracovává pouze suroviny druhotné. "Pominou-li se drobné odchylky v energetické náročnosti, tvoří náklady na materiál u druhotných surovin při využívání PET vloček zhruba devadesát procent nákladů na materiál primárních surovin," přibližuje zdroj úspor jeden z pracovníků Silonu, který však kvůli svému postavení v zaměstnání nechtěl uvést své jméno. Podle něho přitom platí relace, že na tunu výrobku je potřeba asi 1,05 až 1,1 tuny primárních surovin na bázi ropy nebo 1,3 tuny druhotných surovin jako jsou PET lahve.
Produkce lahví se zvyšuje
Eko-Komu ale vysoký vývoz nevadí. "Pro nás je důležité, že se zbavíme odpadu," říká jeho mluvčí Kateřina Šarounová. Přesná čísla o produkci PET odpadu však nejsou k dispozici. Databáze Eko-Komu zaznamenává roční produkci přes šedesáti tisíc tun, tedy 1,2 miliardy kusů PET lahví ročně.
"Před čtyřmi lety firma udávala čtyřicet tisíc tun PET lahví, tedy osm set miliónů kusů. Současný odhad tedy zřejmě odpovídá realitě. Je ale škoda, že nezávislé údaje nejsou k dispozici," říká ekolog Ivo Kropáček, který se v Hnutí Duha, zabývá problematikou odpadů.
Domácí firmy takové množství sice samy nezpracují, ale po razantním nástupu Číňanů nastala nouze a poptávka teď vysoce převyšuje nabídku. Přestože se zhruba polovina všech v Česku vyrobených "petek" sesbírá a dál recykluje, Kropáček upozorňuje na to, že stále velké procento končí na skládkách nebo ve spalovnách. "S cennou surovinou se plýtvá," dodává.
Jedním z míst, kde Číňané, prostřednictvím firmy Wansida Int. PET lahve nakupují, jsou Vydlaby u Písku, kde je umístěna dotřiďovací linka společnosti Odpady Písek. Zdejší slisovaný a později rozdrcený odpad se mění na umělé vlákno, z něhož se v Číně vyrábí dámské a pánské spodní prádlo, trička, bundy, boty a koberce.
Vedoucí linky Václav Kučera připouští, že poptávka je značná. Nepřičítá to ale rostoucím cenám ropy, jako spíše expandujícím čínským textilkám. Ty od nového roku po úplné liberalizaci trhu s textilem zaplavují evropský trh. Ceny, které loni vzrostly více než trojnásobně, se ale letos stabilizovaly. Od začátku roku odběratelé za tunu barevných PET lahví platí zhruba osm tisíc a za tunu bílých deset tisíc korun.
Suroviny v létě přibude
"Tak vysoko ještě ceny nebyly, ale dramatický růst nečekám. Suroviny je dost a v létě, kdy se víc pije, ještě přibude," říká jednatel Odpadů Bohumil Turek. Podobným vývojem prošly i ceny v Evropě. Zatímco v roce 2002 se tam průměrně za tunu bílých PET lahví platilo 180 eur, letos 450 eur.
Podle Jana Marka, majitele firmy U-Transform Stod, která část "petek" sama zpracovává a část po vytřídění prodává dál, svozové společnosti poptávku nepokryjí. Podle ekologů hlavně proto, že není dořešen systém sběru. Právě na něm bude záležet, jaké procento této druhotné suroviny se v zemi sesbírá a zpracuje.
Některé země Evropské unie už na to našly klíč - povinné zálohování nápojových obalů. "Nedávno ho zavedlo Německo a také Slovensko má tuto povinnost ve své legislativě," upozorňuje Kropáček.
Rozrůstající se trh s odpadem zasáhl i Česko. A právě PET lahve, vyráběné ze stále cennějších ropných látek, se díky tomu staly lukrativním artiklem při výrobě oděvů nebo obuvi. Není proto divu, že při rostoucích cenách ropy zájem o PET lahve už výrazně převyšuje nabídku.
Cenám se nedá konkurovat
Tuzemští zpracovatelé z toho ale zatím mnoho nezískávají. Podle údajů autorizované společnosti Eko-Kom vykupují čínské firmy v tuzemsku až devadesát procent ze separovaného sběru této suroviny. Často za ceny, jakým v Česku nelze konkurovat.
Pocítila to i firma Silon Planá, významný evropský výrobce polyesterových vláken, kompozitů a plastů, jež je i největším domácím zpracovatelem odpadních PET lahví. Zatímco v roce 2002 jich zpracoval 9078 tun, rok na to 7145 a loni už jen šest tisíc tun.
Důvod? Číňané prostě český trh "vysáli", a to hlavně díky tomu, že za PET odpad platili víc. I ceny se ale už dnes srovnaly a Silon proto čeká, že letos vykoupí stejné množství jako v loňském roce.
"Potřebovali bychom ale této suroviny víc. Čínská konkurence je značná," připouští šéf zásobování Silonu Petr Mareš. Nesežene-li podle něj firma dostatek této suroviny doma, doveze ji. Zatímco takzvaných PET flakes, tedy vloček vzniklých drcením PET lahví, Silon předloni zpracoval 11,4 tisíce tun, loni už 19,5 a letos plánuje až 29 tisíc tun. Menší množství "petek" vykoupených v Česku proto zatím drahou technologii neomezuje.
Příklad? Na začátku letošního roku Silon zcela zastavil výrobu PET střiže z primárních surovin a zpracovává pouze suroviny druhotné. "Pominou-li se drobné odchylky v energetické náročnosti, tvoří náklady na materiál u druhotných surovin při využívání PET vloček zhruba devadesát procent nákladů na materiál primárních surovin," přibližuje zdroj úspor jeden z pracovníků Silonu, který však kvůli svému postavení v zaměstnání nechtěl uvést své jméno. Podle něho přitom platí relace, že na tunu výrobku je potřeba asi 1,05 až 1,1 tuny primárních surovin na bázi ropy nebo 1,3 tuny druhotných surovin jako jsou PET lahve.
Produkce lahví se zvyšuje
Eko-Komu ale vysoký vývoz nevadí. "Pro nás je důležité, že se zbavíme odpadu," říká jeho mluvčí Kateřina Šarounová. Přesná čísla o produkci PET odpadu však nejsou k dispozici. Databáze Eko-Komu zaznamenává roční produkci přes šedesáti tisíc tun, tedy 1,2 miliardy kusů PET lahví ročně.
"Před čtyřmi lety firma udávala čtyřicet tisíc tun PET lahví, tedy osm set miliónů kusů. Současný odhad tedy zřejmě odpovídá realitě. Je ale škoda, že nezávislé údaje nejsou k dispozici," říká ekolog Ivo Kropáček, který se v Hnutí Duha, zabývá problematikou odpadů.
Domácí firmy takové množství sice samy nezpracují, ale po razantním nástupu Číňanů nastala nouze a poptávka teď vysoce převyšuje nabídku. Přestože se zhruba polovina všech v Česku vyrobených "petek" sesbírá a dál recykluje, Kropáček upozorňuje na to, že stále velké procento končí na skládkách nebo ve spalovnách. "S cennou surovinou se plýtvá," dodává.
Jedním z míst, kde Číňané, prostřednictvím firmy Wansida Int. PET lahve nakupují, jsou Vydlaby u Písku, kde je umístěna dotřiďovací linka společnosti Odpady Písek. Zdejší slisovaný a později rozdrcený odpad se mění na umělé vlákno, z něhož se v Číně vyrábí dámské a pánské spodní prádlo, trička, bundy, boty a koberce.
Vedoucí linky Václav Kučera připouští, že poptávka je značná. Nepřičítá to ale rostoucím cenám ropy, jako spíše expandujícím čínským textilkám. Ty od nového roku po úplné liberalizaci trhu s textilem zaplavují evropský trh. Ceny, které loni vzrostly více než trojnásobně, se ale letos stabilizovaly. Od začátku roku odběratelé za tunu barevných PET lahví platí zhruba osm tisíc a za tunu bílých deset tisíc korun.
Suroviny v létě přibude
"Tak vysoko ještě ceny nebyly, ale dramatický růst nečekám. Suroviny je dost a v létě, kdy se víc pije, ještě přibude," říká jednatel Odpadů Bohumil Turek. Podobným vývojem prošly i ceny v Evropě. Zatímco v roce 2002 se tam průměrně za tunu bílých PET lahví platilo 180 eur, letos 450 eur.
Podle Jana Marka, majitele firmy U-Transform Stod, která část "petek" sama zpracovává a část po vytřídění prodává dál, svozové společnosti poptávku nepokryjí. Podle ekologů hlavně proto, že není dořešen systém sběru. Právě na něm bude záležet, jaké procento této druhotné suroviny se v zemi sesbírá a zpracuje.
Některé země Evropské unie už na to našly klíč - povinné zálohování nápojových obalů. "Nedávno ho zavedlo Německo a také Slovensko má tuto povinnost ve své legislativě," upozorňuje Kropáček.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
