zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

WWF: Středozemí čeká úprk turistů

21.07.2005
Ovzduší
Zemědělství
WWF: Středozemí čeká úprk turistů


Extrémní vedro a sucho vedoucí k propadu zemědělské produkce, ničivé lesní požáry. To je obrázek, který skýtají dnešní Španělsko a Portugalsko. Někteří vědci ale soudí, že je to také "okno do budoucnosti" celého Středozemí. Důvodem je globální oteplování, způsobované emisemi skleníkových plynů.
Zvýšení teploty o dva stupně Celsia v období mezi lety 2031 a 2060 povede k tomu, že léto ve středomořských zemích bude sušší, teplejší a počet extrémně teplých dnů bude mnohem vyšší, napsali ve své studii experti Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Větší teplo odstraší turisty
Oblast kolem Středozemního moře s 21 zeměmi a 400 milióny obyvatel svým klimatem láká turisty. Zimy jsou mírné a vlhké, léta jsou suchá, teplá až horká. I kvůli podnebí do Středomoří v roce 2003 přicestovalo ze zahraničí 147 miliónů turistů, což představuje 22 procent mezinárodního turistického trhu. Budoucnost je ale nejistá.
Vědci zjistili, že již v posledních 50 letech se podnebí ve velké části Středomoří oteplovalo a srážky klesaly. Zdráhají se ale z toho něco vyvozovat. "Statistický význam těchto údajů je nízký vzhledem k velkému meziročnímu kolísání," napsali.
Pokud jde ale o zvýšení teploty v důsledku oteplování Země v horizontu několika desetiletí, výhled pro turistiku je dost pochmurný. "Zvýšení teploty o dva stupně Celsia by mělo velmi negativní důsledky pro budoucnost cestovního ruchu v oblasti. Vedra a lesní požáry by přiměly rodiny jet na letní dovolenou jinam," řekla vědecká koordinátorka WWF Tina Tinová.
Pokud svět nezastaví klimatické změny, tepleji bude podle vědců nejen ve Středomoří, ale i v severněji položených zemích. Ty by pak byly pro středomořské země konkurencí. "Teplejší, sušší a předvídatelnější léta v severní Evropě povedou k tomu, že Severoevropané budou stále více trávit dovolenou ve svých zemích," praví se ve zprávě WWF, která konzultovala i experty na turistiku.
Když se k tomu připočte extrémnější ráz počasí ve Středozemí, neštěstí pro místní ekonomiku dostává hmatatelnější obrysy. Středozemí by totiž mohlo mít od roku 2031 až o 42 mimořádně teplých dnů s teplotami nad 35 stupňů Celsia víc. Taková vedra by mohla mnohé turisty odradit od letní dovolené v oblasti. Odborníci proto očekávají i posun turistické sezóny na jaro nebo podzim.
Velmi vysoké teploty také zvedají riziko požárů. V jižní části Středozemí bude nebezpečí požárů prakticky po celý rok a jinde, zvláště na Pyrenejském poloostrově, v severní Itálii a na Balkáně, se rizikové období prodlouží o šest týdnů. I to bude mít dopad na bezpečnost turistů a jejich rozhodování, soudí experti. "Dokonce i lidé ze středomořské oblasti budou mít sklon trávit dovolenou v severněji položených zemích," uvedl Světový fond na ochranu přírody.

Změny pocítí i zemědělství
Ve vizi WWF čeká znepokojivá budoucnost i středomořské zemědělství. Vyšší teploty a delší sucha sníží produkci potravin. Letní deště budou stále vzácnější, a to se odrazí hlavně na plodinách více závislých na vláze, například obilí a luštěnin. Jejich sklizeň by se mohla snížit až o čtyřicet procent.
Klimatické změny se projeví i v energetice. Počet zimních dnů, kdy je třeba topit, klesne. Na druhou stranu ale v celém Středozemí značně stoupne počet dnů, kdy se využívá klimatizace a ventilátory. To by mohlo posunout špičku energetické poptávky do letní sezóny, což by znamenalo potřebu dodatečných energetických kapacit.

Změny, které by podle expertů přineslo oteplování klimatu ve Středomoří
Zvýšení průměrné teploty o dva stupně Celsia v důsledku emisí skleníkových plynů by způsobilo častější a delší vedra a sucha, více lesních požárů, potíže s pitnou vodou a v energetice.
Možné Dopady na cestovní ruch
Snížil by se počet turistů ze zahraničí a zmenšily by se příjmy z turistiky. Turistická sezóna by se posunula více na jaro a podzim. Turisté ze severnějších částí Evropy by častěji trávili dovolenou ve svých zemích.
Možné dopady na zemědělství
Produkce plodin více závislých na vláze by klesla až o 40 procent.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí