zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

České ordovické sopky

09.08.2005
Obecné
Příroda
Geologie
České ordovické sopky
Jako ordovik chápeme období od 490 do 435 miliony let před současností, a v přeneseném smyslo také tehdy vzniklé horniny. Naše území leželo v chladné oblasti jižní polokoule, na okraji obrovského kontinentu Gondwany. Dokonce se zdá, že na konci ordoviku bylo několik dob ledových. Mezi organismy došlo k velkým změnám - řada kambrických skupin vymizela, a místo nich nastoupily nové. Nejvýraznější z nich jsou graptoliti, zvláštní pilkovíté organismy, známé z mnoha míst i z našeho území. Existenci ordovických hornin u nás předpokládáme na řadě míst. Zdaleka nejlépe prozkoumanou oblastí je opět ordovik barrandienský. To proto, že jen zde se vyskytuje v tak velkém rozsahu a navíc v téměř nedotčeném stavu, nepostižený přeměnou při horotvorných pochodech. Souvislý pruh těchto hornin se táhne mezi Plzně a Prahou, severovýchodně od Prahy se noří pod sedimenty pozdějšího křídového moře. V hloubce však dosahuje až pod Hradec Králové a Pardubice, a na povrch se opět dostává v Železných horách. Zpočátku to byl úzký záliv (na plzeňsku se dokonce uchovala část pobřeží!), který se s postupem doby rozšiřoval, až se ke konci ordoviku změnil na okrajové moře. Sopečná činnost byla i v ordoviku hojná. Na počátku ještě doznívala aktivita Křivoklátsko-rokycanského pásma, o kterém již byla řeč v kambriu. Brzy se však otevřela země na znovu, a vznikla sopečná soustava dnes nazývaná Komárovský vulkanický komplex. Byl to mohutný pás sopečných center, probíhající šikmo k protaření pánve. Dnes jeho pozůstatky nacházíme od západního okraje Prahy směrem na jihozápad přes Beroun, Zdice, Hořovice až k Strašicím. Na některých místech je vrstva láv větší než jeden kilometr. Komplex vznikal během velké části spodního ordoviku, tedy nejméně po dobu 20 milionů let! Byť jistě s mnohými přestávkami. Na rozdíl od vulkanismu kambrického tvořily převážnou většinu Komárovského centra lávy čedičové a příbuzné. Jen v menší míře bychom nalezli lávové proudy, převažují pyroklastika a hyaloklastika (tedy láva erupcemi rozmetaná na kousky). V blízkosti sopek také vznikala četná drobná ložiska železa. V Barrandienu byla lokální vulkanická centra i na některých dalších místech, ale žádné z nich se nedá rozsahem ani trváním srovnávat s tím Komárovským. V Krušných horách se zdá, že v období ordoviku vyvřela bazická tělesa na Kraslicku, dnes bohužel přeměněné na na takzvané zelené břidlice. Obdobného stáří se zdá být i takzvaný Mariánskolázeňský komplex. Velmi pravděpodobně je to zbytek čedičového mořského dna. A nakonec, ordovické sopky asi byly i v okolí Železného brodu. ZDROJ:www.sopka.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí