Pět mocností chystá dohodu o ovzduší

Pouhých několik měsíců poté, co Kjótský protokol vstoupil v platnost, se na něj chystá nová konkurence. Pět významných zemí - USA, Indie, Čína, Austrálie a Jižní Korea - se totiž chce spojit do vlastní aliance na ochranu ovzduší. Včera to potvrdil australský ministr životního prostředí Ian Campbell.
Z pětice zemí přitom pochází 40 procent všech světových emisí skleníkových plynů. Nová dohoda tak předurčí i nová pravidla boje proti globálnímu oteplování.
Především Spojené státy Kjótský protokol neustále odmítaly - především proto, že podle jejich názoru by jeho uplatnění poškodilo americké hospodářství.
Také pro australskou ekonomiku by podle některých odborníků a tamní vlády Kjótský protokol znamenal příliš velkou brzdu. Austrálie se k němu nepřipojila; nyní by podle ministra Campbella chtěla vsadit víc na obnovitelné zdroje (solární a větrnou energii), ale i na zplyňování uhlí a zachycování oxidu uhličitého.
Právě nové technologie by podle australských médií měly být hlavním prostředkem, pomocí něhož chce nová aliance emise snížit. Na podpoře "čistších" technologií a energetické účinnosti se před třemi týdny shodl i summit skupiny G8 ve Skotsku.
V Kjótském protokolu se 38 průmyslových zemí světa zavázalo, že do roku 2012 sníží své emise o 5,2 procenta pod úroveň roku 1990. Dohoda z roku 1997 vstoupila v platnost až po dlouhých sporech v únoru letošního roku, poté, co ji ratifikovalo Rusko.
Jak přesně by měla nová dohoda pěti zemí vypadat, australský ministr neřekl, podrobnosti by měly být oznámeny dnes. Odborníci na ochranu ovzduší jsou si ale jisti, že se státy dohodnou jen na procentuálním snížení emisí na kilowatthodinu energie. Na rozdíl od závazných limitů v Kjótském protokolu by takové nařízení mělo na ekonomicky silně rostoucí země, jako je Čína a Indie, jen malý vliv.
"Něco takového je pro rozvíjející se trhy zajímavé," míní Gabriela von Goerneová z Greenpeace. "Pokud ale maximální limity emisí odpadnou, bude to mít na ovzduší fatální dopad," dodává.
Cíl Kjótského protokolu - dosáhnout celosvětové redukce emisí - podle ní s takovým relativním snížením splnit nejde.
"Důležité je, aby klimatický proces pokračoval. Proč by nemohlo kromě Kjóta existovat i něco jiného?" soudí optimisticky Hermann Ott z německého Institutu pro klima, životní prostředí a energii.
Podle Otta proto záleží na šikovnosti Evropanů, kteří se musí snažit získat na svou stranu největší emitenty z rozvojových zemí. Kjótský protokol sice již podepsaly i Čína a Indie, ke snížení emisí se ale zavázat nemusely.
Přesto ale Ott na australsko-americký návrh hledí trochu s odstupem. "USA se samozřejmě pokusí postavit jakýsi protimodel, kdy nebude třeba nic dělat, ale navenek se bude zdát, že se jedná o mnohostrannou dohodu," říká. Ve skutečnosti ale nepůjde o opravdovou snahu snižovat emise.
Podobně hodnotí novou iniciativu i Friedemann Müller z německé Nadace vědy a politiky. "George Bush vidí, jak moc téma podcenil," tvrdí. Je pravda, že nařízení ohledně zplodin přitvrdilo i mnoho amerických států, například Kalifornie.
Zástupci Greenpeace se nyní bojí, že by nový spolek mohl ohrozit konferenci o Kjótském protokolu, která by se měla konat v listopadu v Montrealu.
Měla by se tam projednávat budoucnost dohody po prvním období, které sahá do roku 2012, a měly by se stanovit další limity. Debata o jiné alternativě by mohla protokol ohrozit.
Dotknout by se mohla i obchodování s emisními povolenkami. "Existence vrchních limitů je pro povolenky nezbytně nutná," říká Friedemann Müller.