Pátek, 29. března 2024

Vladimír Blahuta: Náš cíl v lesích? Být jako soukromníci

Vladimír Blahuta: Náš cíl v lesích? Být jako soukromníci
Šéf státního podniku Lesy ČR Vladimír Blahuta prožívá vrcholnou část své kariéry. Příští měsíc vyhlásí výsledky rozhodujícího tendru na zakázky, jež Lesy zadávají soukromým firmám. Pokud tendr firmy přijmou - byť s očekávaným skřípěním zubů -, pak Blahuta v zásadě splní svůj úkol - uklidní situaci v českém lesnictví, v němž vládne už od roku 2003 chaos.
"Pravidla výběrových řízení jsou průhledná a zaručí firmám nejméně pětileté smlouvy," odmítá Blahuta kritiku soukromníků, podle nichž tendr není transparentní.

HN: Asociace lesnických firem připouští, že s vámi komunikuje lépe, než do ledna s vaším předchůdcem Kamilem Vyslyšelem. Je to vaší vstřícností, nebo jste naopak firmy dotlačil k tomu, že se prostě o jednání musí snažit samy?
Firmy nikam netlačím, jen se snažím v nových smlouvách dosáhnout podmínek, přijatelných pro obě strany. V soukromé firmě jsem dost dlouho pracoval, takže vím, na co může přistoupit.

Výběrová řízení jsou průhledná, potvrdil to ÚOHS


HN: Firmy ovšem stále označují výběrová řízení za neprůhledná. Proč se neřídíte zákonem o zadávání veřejných zakázek?
Právní experti nám doporučili náš postup. Pravidla označil za transparentní i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

HN: Proč ale o přidělení zakázky nerozhoduje jednoznačně její cena, ale i takzvané reference - tedy doporučení vašich vlastních pracovníků?
Oproti prvnímu bloku výběrových řízení jsme váhu ceny posílili o pět procent, na současných 50 procent. Naopak význam referencí se o pět procent snížil, takže dělá 40 procent.

HN: Proč na referencích trváte?
Je pravda, že součástí výběrových komisí jsou vždy i ředitelé příslušných krajských inspektorátů. Právě od nich čekám - protože znají podniky ve svých regionech, že naprosto transparentním způsobem tyto uchazeče ohodnotí.

HN: Jenomže právě tohle přece může vést i k tomu, že například protlačí své známé, kteří by jinak neměli šanci obstát.
To si nemyslím. Posuzovat firmy od zeleného stolu jen z našeho centra by nebylo rozumné.

HN: Firmy sice říkají, že se s vámi dá lépe jednat, ale obávají se zároveň, zda máte dostatečnou pravomoc. Váš předchůdce Vyslyšel totiž s nimi už leckdy podmínky dohodl, a pak je Ministerstvo zemědělství zrušilo. Jak na vás tlačí ministr Petr Zgarba?
Neřekl bych, že by mě do něčeho tlačil, to vůbec ne.

HN: Snaží se vaše rozhodnutí někdo ovlivňovat? V kuloárech se hovoří hlavně o Vojtěchu Slówikovi, bývalém asistentu Zgarbova předchůdce Jaroslava Palase. Ten se zajímal i o podnikání v lesnictví a firma, s níž byl spojen, ve vašem prvním tendru dobře uspěla.
Nikdo takový nám do hospodaření podniku nemluví, absolutně ne.

HN: Vojtěcha Slówika znáte?
Kdysi jsem se s ním potkal na Ministerstvu zemědělství, pracoval ve funkci poradce pana ministra, takže jsme se stali dobrými známými.

HN: Teď se s ním nebavíte?
Ne.

HN: Radíte se s bývalým ministrem Palasem?
Vůbec mi do ničeho nehovoří. Byly i fámy, zda není náhodou mým poradcem. To musím naprosto vyvrátit.

HN: Máte nějaké poradce?
Nemám.

Firmy nejsou na výběrová řízení vůbec zvyklé


HN: Co považujete za podstatu sporu, který stále vedete se soukromými firmami?
Hlavním sporem jsou výběrová řízení. Myslím, že firmy se bojí přerozdělení dosavadních zakázek. Naším cílem je ale jen uskutečnit výběrová řízení naprosto transparentním způsobem.

HN: Firmy ovšem tvrdí, že tendry vítají, ale kritizují jejich pravidla.
Většina zakázek od roku 1992, kdy byl založen státní podnik Lesy České republiky, vůbec nevznikla na základě výběrových řízení. Firmy na ně vůbec nejsou zvyklé.

HN: Jak tedy zakázky získávaly?
Smlouvy se zkrátka prodlužovaly bez výběrového řízení. Nakonec byly uzavírány na dobu neurčitou. Takže to vůbec nebylo na tržních principech, žádná soutěž neexistovala.

HN: Soukromí podnikatelé se bojí i toho, že ztratí zisk v obchodu s dřívím. Už Palas prohlásil, že by Lesy měly pokud možno všechno dříví obchodovat samy.
Teď jsou smlouvy nastaveny tak, abychom čtyřicet procent dřeva obchodovali my a šedesát procent naši smluvní partneři. To se bude týkat i zbývajících tendrů, které vyhlásíme příští rok.

HN: Loni Lesy vykázaly zisk 469 miliónů korun, což je trojnásobek oproti roku 2003. Kritici ovšem namítají, že navýšení vzniklo jen účetními kličkami - aby se tak zpětně zdůvodnilo odvolání bývalého vedení firmy v roce 2003 a posvětilo nastoupení nového trendu v zadávání zakázek.
My se ziskem nechlubíme, jen konstatujeme výsledky. Máme po auditu schválenou roční uzávěrku bez výhrad.

HN: Jde o to, že za Jiřího Olivy, jenž šéfoval Lesům do roku 2003, podnik leckdy vykazoval zisk i hodně přes půl miliardy korun. A Palas poté tvrdil, že Olivovo vedení toho dosahovala jen účetními operacemi. Takže komu máme věřit?
My výsledky rozhodně nijak neohýbáme.

HN: Oliva nyní upozorňuje, že jste loňského zisku docílili jen díky historicky nejvyšší těžbě a při omezení pěstební činnosti v lesích.
Těžba byla loni vyšší, ale letošní plán je zase nižší. A museli jsme dělat neplánované těžby i proto, že Olivovo vedení špatně odhadlo následky některých kalamit.

HN: Oliva rovněž říká, že když v září 2003 musel předat firmu, byla v zisku 300 miliónů korun. Proč to pak vaše nové vedení dotáhlo jen na roční plus 150 miliónů?
Není to tak. Rok 2003 naopak hrozil skončit ve ztrátě. Jen díky tomu, že bylo podniku odpuštěno dříve udělené penále 243 miliónů korun, což se započetlo jako příjem, vykázaly Lesy nakonec zisk aspoň 150 miliónů korun.

HN: Jak vám zvyšuje zisk loni zahájený prodej nepotřebných nemovitostí, jenž má hodnotu stamiliónů korun?
Čísla dokládají, že naši ekonomiku zdaleka netvoří jen prodej nepotřebného majetku.

HN: Při prodeji se vyskytly případy, kdy budovy získali přednostně lidé, kteří měli ve vaší firmě známé. Jak jste zajistili, aby se to neopakovalo?
Mě spíš zaráželo, že tak dlouho nikomu nevadilo, když má podnik tolik objektů - hlavně bytů, které nepotřebuje - a přitom pořád vydává peníze na jejich údržbu.

HN: Jak ale bráníte případům korupce při prodeji?
Provedli jsme výběrové řízení na firmu, která nám centrálně provádí odhady - je to znalecký ústav Novota.

HN: Státní Lesy s majetkem za 60 miliard jsou lukrativní firmou, a nyní opět oživují úvahy, že by se mohla privatizovat. Třeba převést na kraje, nebo dokonce prodat lesnickým firmám. Proč by si vlastně měl stát v lesích udržovat dominantní postavení? Ve většině evropských zemí to tak není.
Důležité je například to, že náš zisk můžeme zpět investovat do péče o les. Jsem zvědav, která privátní firma by investovala třeba do úprav bystřin.

HN: Takže soukromníci se starají o lesy hůř, než stát?
To neříkám, vždy záleží na konkrétním vlastníkovi.

HN: Není to dokonce často naopak tak, že státní firma si vede mnohem hůř než privátní vlastníci?
Obecně můžete mít pravdu. Ale to je třeba i podstata těch změn, které děláme zavedením výběrových řízení. Chceme nakládat se státním majetkem tak jako firma privátní, která se snaží o jeho co nejlepší zhodnocení.

Soukromé firmy o práci určitě nepřijdou


HN: Není tím hlavním důvodem, proč Lesy ČR udržet vcelku, silná pozice takového velkého podniku na trhu?
Samozřejmě, to je známá věc. Díky tomu můžeme obstát v konkurenci.

HN: Ale když budete v uplatňování takové pozice důslední, tak je přece ve vašem zájmu vytlačit z trhu třeba soukromé lesnické firmy, které vám konkurují?
To se určitě nestane. Nikdy si nebudeme schopni všechny práce zajišťovat sami. A podmínky smluv teď naprosto jasně svědčí o tom, že firmám zaručí podnikatelský prostor a zároveň zlepší efektivitu státního podniku.

"Ministr Zgarba mě do ničeho netlačí, neradí mi ani jeho předchůdce Palas."

Vladimír Blahuta
Je absolventem Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. Od roku 1986 působil v Severomoravských státních lesích Krnov, odkud v roce 1993 odešel jako zástupce ředitele lesního závodu. Poté nastoupil do akciové společnosti Lesy Frýdek-Místek, kde se stal v roce 2001 výrobním a obchodním ředitelem. V letech 2002 až 2003 pracoval ve společnosti CE Wood, největší tuzemské soukromé lesnické firmě. Byl nejprve vedoucím střediska lesní výroby ve Frýdku-Místku a poté zástupcem pro myslivost. V roce 2003, když tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas vyměnil vedení státního podniku Lesy ČR a začaly spory Lesů se soukromými lesnickými firmami, se stal výrobně-technickým ředitelem státního podniku. Pak byl dočasně pověřen funkcí generálního ředitele Lesů. Těsně před svým odchodem z ministerského křesla jej letos Palas ve funkci potvrdil. Blahuta (42) je rozvedený, zajímá se o sport, turistiku a přírodu.

Spor státních Lesů ČR se soukromými lesnickými firmami

podzim 2003
Ministr zemědělství Jaroslav Palas odvolává vedení státních Lesů ČR - firmy, která má majetek v hodnotě 60 miliard korun a spravuje přes polovinu lesů v zemi.
Ministr tvrdí, že zakázky na práce ve státních lesích, které provádějí soukromé firmy, jsou pro stát nevýhodné. Státní firma má podle něj také převzít mnohem větší podíl v obchodu s dřevem.
Většina soukromých firem naopak míní, že Palas chce jen přerozdělit zakázky, na nichž jsou často existenčně závislé, ve prospěch jiných firem. Poukazují přitom zejména na podnikatele Vojtěcha Slówika, tehdejšího Palasova asistenta.
2004
Palasem dosazený šéf státních Lesů Kamil Vyslyšel se snaží prosadit nová výběrová řízení na zakázky. Dostává se ale do velkých sporů se soukromými firmami. V prosinci přece jen vyhlašuje první tendr na zakázky na zhruba 17 procent ploch.
LEDEN 2005
Podnikatelé z asociace lesnických firem spolu s odboráři důrazně demonstrují i s motorovými pilami před Ministerstvem zemědělství v Praze. Palasovy záměry podle nich vedou ke znárodnění lesnictví.
Palas odvolává šéfa Lesů Kamila Vyslyšela, kterého do funkce dosadil v roce 2003. Vedením státní firmy je pověřen Vladimír Blahuta.
Palas (ČSSD) odvolává také předsedu dozorčí rady Lesů, poslance Jana Grůzu (KDU-ČSL). To vyvolává ostrou roztržku s šéfem koaličních lidovců Miroslavem Kalouskem.
Březen 2005
Lesy zveřejňují výsledky prvního tendru. Soukromé firmy opakují už předchozí prohlášení o jeho neprůhlednosti.
Duben 2005
Palas těsně předtím, než nedobrovolně odchází z funkce ministra, jmenuje Blahutu šéfem státních Lesů.
Červen 2005
Lesy vyhlašují druhý tendr, už na 35 procent ploch. Příjem nabídek se uzavírá 25. srpna, výsledky mají být známy 12. září. Firmy opět kritizují skutečnost, že rozhodujícím kritériem není jen cena nabídky.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů