Vyrábějí v Bělorusku
Fortex-AGS si ve Vitebsku vybudoval předmostí pro průnik do Ruska. Chválí
běloruské pracovníky i pobídky, musí se ale vyrovnávat s přívalem předpisů.
Fortex-AGS si ve Vitebsku vybudoval předmostí pro průnik do Ruska. Chválí běloruské pracovníky i pobídky, musí se ale vyrovnávat s přívalem předpisů.
Šumperský Fortex-AGS nedávno otevřel nový závod v běloruském Vitebsku. Přestěhoval do něj výrobu čistíren odpadních vod a dalších zařízení, kterou od roku 1998 provozoval v pronajatých prostorách bývalé zbrojovky. Náklady na vybudování nové továrny ve svobodné ekonomické zóně dosáhly dvou milionů dolarů. Investice umožnila zvýšit počet zaměstnanců - zatím vzrostl z padesáti na sedmdesát pět, v dohledné době jich má být sto.
Fortex původně plánoval, že závod zahájí činnost zhruba o rok dříve. Podle Ivo Ambrože, ředitele divize čistíren odpadních vod, se na zpoždění podepsaly potíže se stavební firmou. "Nakonec jsme museli v ČR přepracovat část projektu a najmout si jiný podnik," vysvětlil Ambrož. Ani tyto problémy podle něj nic nemění na skutečnosti, že podnikání v Bělorusku může být pro české firmy zajímavé.
SCHOPNÍ PRACOVNÍCI. Obrovskou výhodou je podle něj kvalifikovaná a disciplinovaná pracovní síla. V Bělorusku se za dob SSSR vyráběly zbraně. "Kdo dělá zbraňové systémy, musí mít špičkovou kvalifikaci a být pečlivý," zdůraznil Ambrož. "Dnes montujeme v Bělorusku všechny výrobky jako v ČR, a na stejné kvalitativní úrovni. Za ta léta, co tam působíme, přišli běloruští pracovníci se zajímavými technickými nápady, které využíváme i doma."
V mnoha případech jsou podle Ambrože informace o běloruské ekonomice poněkud zkreslené. V Bělorusku jde podnikat, chce to ale trpělivost a je nutné najít správné místní lidi. Ve staré zbrojovce byly podmínky špatné, často netekla voda, vznikaly potíže s topením. Nový závod je však nadstandardní, a to nejen na poměry východní Evropy.
Běloruské úřady vědí, že země potřebuje zahraniční investory. Bez ohledu na politické různice se jim většinou snaží vytvořit dobré podmínky. Když přišel Fortex v 90. letech s montáží čistíren, dostal selektivní daňové prázdniny, protože přinesl nové technologie pro ekologii. Tyto prázdniny loni skončily, ale investice do nového závodu znamená další zvýhodnění.
INVESTIČNÍ POBÍDKY. "Dostali jsme se do pobídkového programu Importozamečenia, jehož cílem je přivést moderní výrobu do Běloruska, aby se všechno jen nedováželo. Máme například bezcelní dovoz i vývoz, osvobození od daně z příjmu na pět let a pak dalších pět let jen 50 % běžné sazby, od daně ze zisku jsme v případě výrobků vzniklých ve svobodné ekonomické zóně osvobozeni na pět let," vypočítává Ambrož. Na druhé straně musí podnik splnit určité podmínky: investovat asi 473 tisíc USD, zvýšit produkci za pět let aspoň 1,9krát, zvýšit mzdy apod.
Ve svobodné ekonomické zóně Vitebsk působí 37 společností. Většinou jsou v ruském vlastnictví.
Běloruská ekonomika je řízena do značné míry administrativně. "Byli jsme donuceni přibrat úředníky, abychom ten nápor vyhlášek zvládli," říká Ambrož. Společnost se například musela přejmenovat. Nese teď název Fortex Vodnye Technologii. Vyšel totiž zákon, který přikázal, že firmy musejí doplnit do svého jména předmět činnosti. Nejhorších byrokratických excesů jsou však podniky v zahraničním vlastnictví ušetřeny. Nevztahují se už na ně ty změny daňových předpisů, ke kterým dochází se zpětnou platností. Ročně přijdou do běloruského Fortexu tři až čtyři finanční kontroly, což je sice nepříjemné, ale na druhou stranu je tak zaručeno, že si později proti podniku nemůže nikdo nic vymyslet.
MOST DO RUSKA. Výhodou jsou těsné ekonomické vztahy Běloruska s dynamicky se rozvíjejícím Ruskem. Do Moskvy je to z pohraničního Vitebska jen asi 500 km. Hlavními zákazníky Fortexu přímo v Bělorusku jsou podniky ruských investorů. Příležitostí může být ještě hodně, protože běloruským problémem je vysoký obsah železa v pitné vodě, která by se měla před použitím odželezňovat. Také je nutné dobudovat síť čistíren odpadních vod. Není proto výjimkou, že když se staví nový závod, investor se spolupodílí na investici do městské čistírny.
Bělorusko vykazuje asi 10% nezaměstnanost. Realita je nejspíš mnohem horší. Průměrný plat činí 150 dolarů (ve Fortexu 200), přičemž potraviny stojí víc než v ČR. Na druhé straně mnohé ceny podléhají regulaci, takže některé služby a bydlení jsou téměř zadarmo. Až neuvěřitelně levný je i plyn, jímž Fortex svůj nový závod vytápí.
Ve vitebském podniku má český Fortex 51% podíl. Zbylých 49 % patří místnímu podnikateli Ivanu Pinčukovi.
Běloruský Fortex si sám zajišťuje odbyt. Jeho loňský obrat činil v přepočtu 60 milionů Kč. Asi 70 % produkce vyvezl, a to zejména do Ruska, kde pro něj pracuje 22 obchodních zástupců. Zařízení značky Fortex z Běloruska však na základě nedávno podepsaného kontraktu poputuje i do Anglie - bude sloužit k odželezňování vody na golfovém hřišti u Londýna.
PŘIJEDE ČECH. Žádný Čech dosud v běloruském podniku trvale nepůsobí, ale nejpozději od prvního ledna bude. "Jeho úkolem bude koordinovat obchodní aktivity, neboť už se stává, že se naše snahy kříží," prohlásil Ambrož. Celá česká firma Fortex má asi 400 lidí, z toho divize čistíren 62.
Fortex nyní zavádí ve svém běloruském podniku normy ISO. Tamní pracovníci absolvují v ČR čtrnáctidenní či měsíční stáže. Přijíždějí po dvou. Jsou zařazeni do skupiny, jež řeší nějaký technický problém, a přitom se učí. Pokud jde o technologie, Fortex do nové továrny přestěhoval zařízení ze závodu, kde byl v pronájmu. Do konce roku je ještě doplní například o nové svařovací stroje.
Firma se snaží i o dobré lidské vztahy s obyvatelstvem. Sponzoruje dětské domovy či ozdravné pobyty dětí z oblastí postižených černobylskou katastrofou. Žádnou velkou pomoc od českého státu nevyužívala. "S českým velvyslanectvím máme nadstandardní vztahy jen v tom smyslu, že když potřebujeme pro naše běloruské kolegy víza, tak je rychle dostanou. A obráceně to funguje také," objasnil Ambrož.
AUTOR: PETR KORBEL
Šumperský Fortex-AGS nedávno otevřel nový závod v běloruském Vitebsku. Přestěhoval do něj výrobu čistíren odpadních vod a dalších zařízení, kterou od roku 1998 provozoval v pronajatých prostorách bývalé zbrojovky. Náklady na vybudování nové továrny ve svobodné ekonomické zóně dosáhly dvou milionů dolarů. Investice umožnila zvýšit počet zaměstnanců - zatím vzrostl z padesáti na sedmdesát pět, v dohledné době jich má být sto.
Fortex původně plánoval, že závod zahájí činnost zhruba o rok dříve. Podle Ivo Ambrože, ředitele divize čistíren odpadních vod, se na zpoždění podepsaly potíže se stavební firmou. "Nakonec jsme museli v ČR přepracovat část projektu a najmout si jiný podnik," vysvětlil Ambrož. Ani tyto problémy podle něj nic nemění na skutečnosti, že podnikání v Bělorusku může být pro české firmy zajímavé.
SCHOPNÍ PRACOVNÍCI. Obrovskou výhodou je podle něj kvalifikovaná a disciplinovaná pracovní síla. V Bělorusku se za dob SSSR vyráběly zbraně. "Kdo dělá zbraňové systémy, musí mít špičkovou kvalifikaci a být pečlivý," zdůraznil Ambrož. "Dnes montujeme v Bělorusku všechny výrobky jako v ČR, a na stejné kvalitativní úrovni. Za ta léta, co tam působíme, přišli běloruští pracovníci se zajímavými technickými nápady, které využíváme i doma."
V mnoha případech jsou podle Ambrože informace o běloruské ekonomice poněkud zkreslené. V Bělorusku jde podnikat, chce to ale trpělivost a je nutné najít správné místní lidi. Ve staré zbrojovce byly podmínky špatné, často netekla voda, vznikaly potíže s topením. Nový závod je však nadstandardní, a to nejen na poměry východní Evropy.
Běloruské úřady vědí, že země potřebuje zahraniční investory. Bez ohledu na politické různice se jim většinou snaží vytvořit dobré podmínky. Když přišel Fortex v 90. letech s montáží čistíren, dostal selektivní daňové prázdniny, protože přinesl nové technologie pro ekologii. Tyto prázdniny loni skončily, ale investice do nového závodu znamená další zvýhodnění.
INVESTIČNÍ POBÍDKY. "Dostali jsme se do pobídkového programu Importozamečenia, jehož cílem je přivést moderní výrobu do Běloruska, aby se všechno jen nedováželo. Máme například bezcelní dovoz i vývoz, osvobození od daně z příjmu na pět let a pak dalších pět let jen 50 % běžné sazby, od daně ze zisku jsme v případě výrobků vzniklých ve svobodné ekonomické zóně osvobozeni na pět let," vypočítává Ambrož. Na druhé straně musí podnik splnit určité podmínky: investovat asi 473 tisíc USD, zvýšit produkci za pět let aspoň 1,9krát, zvýšit mzdy apod.
Ve svobodné ekonomické zóně Vitebsk působí 37 společností. Většinou jsou v ruském vlastnictví.
Běloruská ekonomika je řízena do značné míry administrativně. "Byli jsme donuceni přibrat úředníky, abychom ten nápor vyhlášek zvládli," říká Ambrož. Společnost se například musela přejmenovat. Nese teď název Fortex Vodnye Technologii. Vyšel totiž zákon, který přikázal, že firmy musejí doplnit do svého jména předmět činnosti. Nejhorších byrokratických excesů jsou však podniky v zahraničním vlastnictví ušetřeny. Nevztahují se už na ně ty změny daňových předpisů, ke kterým dochází se zpětnou platností. Ročně přijdou do běloruského Fortexu tři až čtyři finanční kontroly, což je sice nepříjemné, ale na druhou stranu je tak zaručeno, že si později proti podniku nemůže nikdo nic vymyslet.
MOST DO RUSKA. Výhodou jsou těsné ekonomické vztahy Běloruska s dynamicky se rozvíjejícím Ruskem. Do Moskvy je to z pohraničního Vitebska jen asi 500 km. Hlavními zákazníky Fortexu přímo v Bělorusku jsou podniky ruských investorů. Příležitostí může být ještě hodně, protože běloruským problémem je vysoký obsah železa v pitné vodě, která by se měla před použitím odželezňovat. Také je nutné dobudovat síť čistíren odpadních vod. Není proto výjimkou, že když se staví nový závod, investor se spolupodílí na investici do městské čistírny.
Bělorusko vykazuje asi 10% nezaměstnanost. Realita je nejspíš mnohem horší. Průměrný plat činí 150 dolarů (ve Fortexu 200), přičemž potraviny stojí víc než v ČR. Na druhé straně mnohé ceny podléhají regulaci, takže některé služby a bydlení jsou téměř zadarmo. Až neuvěřitelně levný je i plyn, jímž Fortex svůj nový závod vytápí.
Ve vitebském podniku má český Fortex 51% podíl. Zbylých 49 % patří místnímu podnikateli Ivanu Pinčukovi.
Běloruský Fortex si sám zajišťuje odbyt. Jeho loňský obrat činil v přepočtu 60 milionů Kč. Asi 70 % produkce vyvezl, a to zejména do Ruska, kde pro něj pracuje 22 obchodních zástupců. Zařízení značky Fortex z Běloruska však na základě nedávno podepsaného kontraktu poputuje i do Anglie - bude sloužit k odželezňování vody na golfovém hřišti u Londýna.
PŘIJEDE ČECH. Žádný Čech dosud v běloruském podniku trvale nepůsobí, ale nejpozději od prvního ledna bude. "Jeho úkolem bude koordinovat obchodní aktivity, neboť už se stává, že se naše snahy kříží," prohlásil Ambrož. Celá česká firma Fortex má asi 400 lidí, z toho divize čistíren 62.
Fortex nyní zavádí ve svém běloruském podniku normy ISO. Tamní pracovníci absolvují v ČR čtrnáctidenní či měsíční stáže. Přijíždějí po dvou. Jsou zařazeni do skupiny, jež řeší nějaký technický problém, a přitom se učí. Pokud jde o technologie, Fortex do nové továrny přestěhoval zařízení ze závodu, kde byl v pronájmu. Do konce roku je ještě doplní například o nové svařovací stroje.
Firma se snaží i o dobré lidské vztahy s obyvatelstvem. Sponzoruje dětské domovy či ozdravné pobyty dětí z oblastí postižených černobylskou katastrofou. Žádnou velkou pomoc od českého státu nevyužívala. "S českým velvyslanectvím máme nadstandardní vztahy jen v tom smyslu, že když potřebujeme pro naše běloruské kolegy víza, tak je rychle dostanou. A obráceně to funguje také," objasnil Ambrož.
AUTOR: PETR KORBEL
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
