Arnika docílila zpřísnění podmínek pro sanaci dioxinů ve Spolaně
V neratovické Spolaně začala sanace zemin a stavebních materiálů kontaminovaných dioxiny (1). Arnika v průběhu procesu vydávání integrovaného povolení (IP) pro společnost BCD CZ, a. s. docílila zpřísnění některých podmínek pro průběh dekontaminace v zájmu vyšší ochrany životního prostředí v okolí chemičky. “Bylo to maximum, jehož šlo v současnosti dosáhnout, a proto jsme se rozhodli projekt, který by měl zlikvidovat jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v zemi, dále neblokovat a neodvolali jsme se proti vydanému rozhodnutí,” řekla Mgr. Hana Kuncová, vedoucí kampaně “Stop nebezpečí ze Spolany”. Na vyčištění od rtuti a dioxinů ještě ve Spolaně čeká objekt staré amalgámové elektrolýzy.
Za nejdůležitější změny projektu k lepšímu oproti původnímu návrhu Arnika považuje to, že:
1) odpad (textil a dřevo) v množství přibližně 52 tun, které Spolana požadovala rovnou spalovat, aniž by byly dekontaminovány, budou dle vydaného IP dekontaminovány nespalovací technologií a použity ke zpětnému zásypu v rámci terénních prací
2) bude prováděno měření emisí DDT do ovzduší, a to 2x ročně
3) byl snížen limit pro dioxiny (PCDD/F) ve vypouštěné vodě ze speciální čističky odpadních vod do kanalizace Spolany na 2,5 ng/l z původních 5 ng/l
4) bude prováděn monitoring emisí rtuti (Hg) a jejích sloučenin do ovzduší. V žádosti o vydání IP nebyl vůbec plánován. Arnika dosáhla toho, že bude prováděno měření rtuti a jejích sloučenin v emisích do ovzduší 2x v prvním měsíci po zahájení provozu a dále 1x za 6 měsíců.
Celkově se bude jednat o unikátní projekt na území České republiky, který odstraní jednu z nejhorších a nejznámějších ekologických zátěží – tzv. dioxinové objekty ve Spolaně Neratovice. Během procesů EIA a IPPC však nebyla technologie BCD srovnána s jinými komerčně využívanými nespalovacími technologiemi. “I nadále považujeme za velký nedostatek projektu fakt, že se veřejnost, samotná Spolana a ani stát jako investor sanace nedoví, zda byla vybrána opravdu ta nejlepší dostupná technologie,” vrátila se k průběhu schvalovacího procesu Kuncová.
Vlivem propojení technologie BCD s firmou SITA nepůjde čistě o nespalovací technologii, protože určitá část odpadů bude spálena ve spalovně v Ostravě, ve které je SITA spoluvlastníkem. Arnika se během celého schvalovacího procesu projektu snažila, aby množství spalovaného odpadu bylo co nejmenší “Největším překvapením během procesu o vydání integrovaného povolení byl návhr, že by mělo být spalováno dalších přibližně 52 tun kontaminovaných odpadů,” uvedl RNDr. Jindřich Perlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika. Hlavním zastáncem tohoto návrhu byla Spolana. “Naštěstí se nám podařilo tomuto nesmyslnému spalování zabránit. Není to žádné řešení dioxinové zátěže, protože nebezpečné dioxiny a další toxické látky se, zjednodušeně řečeno, během spalovacího procesu pouze přesouvají ze spalovaného odpadu do popílku a do emisí do ovzduší. Spalování odpadů s obsahem dioxinů a dalších perzistentních organických látek (2) nepreferuje ani Stockholmská úmluva (3), kterou Česká republika ratifikovala,” dodal Petrlík. I přes tento úspěch Arniky se bude část odpadů z likvidace zátěže pálit.
Rovněž problematika rtuti a organochlorovaných pesticidů (jako např. DDT a jeho metabolitů) nebyla v žádosti nijak podrobně rozpracována. “Přitom se jedná o nebezpečné látky, které se na lokalitě prokazatelně vyskytují,” připomenula Kuncová. Vydané IP ale na základě připomínek sdružení Arnika v sobě zahrnuje závazné podmínky monitoringu těchto látek – rtuti a DDT.
I když Krajský úřad Středočeského kraje hodlá mít projekt důkladně pod kontrolou, přesto některé emisní limity tak, jak byly uvedeny v žádosti o IP, byly příliš benevolentní. Patřil k nim navržený limit pro obsah dioxinů (PCDD/F) ve vodách z technologie, které budou vypouštěny do kanalizace Spolany. V žádosti byl uveden limit 5 ng/l PCDD/F. “Požadovali jsme stejný limit jaký platí pro spalovny nebezpečného odpadu, tj. 0,3 ng/l. Nakonec se nám podařilo snížit původně navržený limit ve vydaném povolení alespoň na polovinu,” uzavřela Kuncová.
Poznámky:
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”). Více informací viz: www.dioxin.cz
(2) POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Mezi tyto látky patří např.: DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCB), hexachlorbenzen a další. Více informací viz: arnika.org
(3) Stockholmská úmluva – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Dosud ji ratifikovalo 105 států světa. Více informací viz: bezjedu.arnika.org