Města bojují s rychlejším oteplováním

Na budově Sheddova akvária v Chicagu začali loni provozovatelé pokládat ekologickou střechou na bázi sóji. Na rozdíl od černých asfaltových střech neotepluje okolní vzduch a sníží i teplotu v samotné budově. Projektanti spočítali, že za dvacet let se ušetří přes 200 tisíc dolarů za elektřinu.
O podobných projektech musí začít uvažovat i evropská města. Včera vydaná studie Světového fondu ochrany přírody uvádí, že některé metropole zažily od sedmdesátých let nečekaně rychlé oteplení v letním období.
Hlavní příčinou jsou podle autorů studie skleníkové plyny. "I když budou v budoucnosti přísně kontrolovány emise oxidu uhličitého, je ho v atmosféře tolik, že oteplování bude pokračovat," dodal britský list Times.
Omezit je má systém Kjótského protokolu, nedávno schválený politiky. Ten je však teprve na začátku a není jisté, zda bude fungovat. Samotná města přesto mohou letní teploty snížit - budou-li bojovat s "efektem tepelného ostrova".

Teplo se prodraží
Americké Los Angeles je podle vědců jedním z učebnicových příkladů, jak takový problém vzniká. Ve třicátých letech bylo v oblasti plno zavlažovaných sadů, kde maximální teplota v roce 1934 dosáhla 36 stupňů.
Poté, co zeleň nahradila zástavba, asfaltové chodníky a komerční budovy, se však město začalo oteplovat a v 90. letech už letní teploty přesahovaly čtyřicítky. Stoupla poptávka po klimatizaci a spolu s ní během horkých dnů i spotřeba elektřiny. S každým stupněm Fahrenheita roste o dvě procenta. "Efekt tepelného ostrova město ročně stojí sto miliónů dolarů," odhaduje výzkumná skupina Heat Island Group.
Zvýšila se i koncentrace smogu, citlivého na rostoucí teplotu.

Zeleň a méně asfaltu
Ve městech nyní žije polovina obyvatel planety a tento poměr se bude zvyšovat. Při snímání v infračerveném spektru působí města v noci jako tepelné ostrovy, vyzařující do prostoru tepelnou energii. Je to zpětné vyzařování tepla z městských povrchů, které byly během dne ohřáty sluncem nebo které jsou zahřívány vytápěním.
"Efekt tepelného ostrova se v budoucnu ještě zvýrazní," předpovídá britský vědec Richard Betts. Poroste podle něj úměrně s tím, jak se bude zvyšovat množství oxidu uhličitého v ovzduší.
Ke globálnímu oteplování sice tento efekt podle vědců přispívá jen minimálně, avšak obyvatelům měst znepříjemňuje v létě život. Tepelný ostrov Prahy zvedá její průměrnou roční teplotu asi o jeden stupeň Celsia nad hodnoty odpovídající její geografické poloze.
Vědci doporučují, aby města vysazovala více zeleně - je prokázáno, že v takových oblastech je průměrná teplota nižší až o dvě procenta. Pomohou i světlé chodníky a silnice. Černé asfaltové povrchy se totiž v létě ohřívají i o 40 stupňů více.

Taje i zmrzlá Sibiř
OSN předpovídá ve svých zprávách o klimatu, že se během příštích sto let oteplí o 1,4 - 5,8 stupně Celsia. Důkazů o tom, že se celoplanetární klima mění, je mnoho.
"Na velké části západní Sibiře nyní nebývale taje věčně zmrzlá půda, což by mohlo urychlit oteplování klimatu," upozornil například včera britský New Scientist. Vědci, kteří tento ruský region navštívili, uvedli, že největší zmrzlá zóna planety taje, a to poprvé od svého vzniku před 11 tisíci lety.
Klimatologové jsou objevem znepokojeni a varují, že předpovědi týkající se zvyšování teplot v celosvětovém měřítku možná budou muset být revidovány.
Teorie o globálním oteplování však stále není uznávána všemi vědci. Někteří například tvrdí, že měření teplot v blízkosti měst může být zkresleno právě působením efektu "ostrova".