Čtvrtek, 28. března 2024

Přírodní konstrukční a stavební materiál

Dřevo je jedním z nejstarších materiálů, které se lidstvo naučilo využívat ke stavbě obydlí, výrobě pracovních nástrojů i jako zdroje energie.
Přírodní konstrukční a stavební materiál

Česká republika patří mezi evropské státy, v nichž se za posledních sto let významně zvýšila rozloha lesů i zásoby dřeva. V kontrastu s tím je ovšem fakt, že ve využití dřeva na jednoho obyvatele se naše republika řadí na jedno z posledních míst v Evropě.

Koncem června letošního roku vznikla Nadace dřevo pro život, jejímž výkonným ředitelem se stal Ing. Jan Řezáč. Proto jsme se ho zeptali na důvody vzniku nadace a další zajímavosti spojené s uplatněním dřeva ve stavebnictví.

Můžete nám říci, proč vznikla nadace a kdo ji založil?

V lesním hospodářství a dřevozpracujícím průmyslu České republiky doposud chyběla instituce, která by se dlouhodobě a systematicky věnovala šíření informací o významu bohatství lesů pro společnost, způsobech péče o ně a možnostech šetrného a ohleduplného využívání dřeva.

Nadaci založili vlastníci a správci lesů a významné dřevozpracující podniky. Jejím cílem je dlouhodobé a systematické informování veřejnosti o významu bohatství lesů pro naše hospodářství a obyvatele, způsobech jejich ochrany a afektivnímu využívání.

Jak je to vlastně se dřevem a jeho využitím nejen u nás, ale i v Evropě?

Evropa je jediný světadíl, kde se dlouhodobě zvyšuje rozloha lesů a narůstají zásoby dřeva. Evropské země dnes však využívají pouze 60 % přírůstků dřeva, přitom evropské lesy stárnou a v souvislostmi s globální změnou klimatu v nich hrozí závažné ekologické problémy.

Česká republika patří mezi evropské státy, v nichž se za posledních sto let významně zvýšila rozloha lesů i zásoby dřeva. Zaujímáme 12. místo v lesnatosti (33,5 %), v zásobě dřeva na jeden hektar jsme na 4. místě (245,8 m3/ha) a v ročním přírůstku na 1 ha je to 6. místo (7,8 m3/ha).

Přitom v protikladu s tím se využívá na jednoho obyvatele naší republiky jen 0,23 m3 dřeva, což odpovídá jedné třetině množství v sousedních zemích. Tím se řadíme na jedno z posledních míst v Evropské unii.

Celkový roční přírůstek je v českých lesích přibližně 18 mil. m3, ročně se vytěží zhruba 14 až 15 mil. m3, to znamená, že každoročně se zvětšují zásoby dřeva nejméně o 3 mil. m3 a v roce 2003 činily 650 mil. m3 (v roce 1930 to bylo 307 mil. m3). V důsledku rozšiřování rozlohy lesů se přírůstky zvětšují, tzn. že v ČR se zvyšují zásoby dřeva i dynamika a rychlost tohoto procesu.

V nedávné minulosti jsme však spíše slyšeli hlasy, které nás nabádaly k šetření dřeva a papíru.

Po druhé světové válce bylo dřevo v bývalém Československu zařazeno mezi strategické suroviny, se kterými je nutno při tuzemském užití šetřit. Stalo se tak významným exportním artiklem a jeho vývoz pomáhal udržovat jinak problematické socialistické hospodářství.

Dřevo bylo vyváženo často pouze jako surovina bez jakékoliv přidané hodnoty. Bylo hojně nahrazováno jinými materiály i v ostatních sférách života obyvatelstva. Tento útlum v jeho používání vedl nejen k redukci výuky zpracování dřeva na všech fakultách, jež to měly ve svých studijních programech, ale i k významnému snížení podpory vědy a výzkumu v této oblasti.

Důsledkem bylo významné snížení využívání dřeva v národním hospodářství Československa, posléze České republiky, což vedlo až k tomu, že se náš stát v této oblasti pohybuje na jednom z posledních míst v Evropě.

Stavebnictví patří mezi naše hlavní národohospodářská odvětví asi s 15% podílem na tvorbě HDP. Jaký podíl na bytové výstavbě tvoří stavby na bázi dřeva?

Zatímco v České republice tvoří podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jen 1 %, v Německu je to 7 % (z toho v Bavorsku 70 %), v Rakousku a Švýcarsku 10 %, Velké Británii - Anglii, Walesu 15 %, ve Skotsku 50 % (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60 %, v USA 65 % a Kanadě dokonce 80 %.

Ze dřeva se však nestaví jen budovy pro bydlení, ale také sportovní stavby, průmyslové a zemědělské stavby, kostely a kaple, lávky i mosty, i když se v mnoha případech jedná o smíšené konstrukce.

V dřevěných stavbách se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a zmenšují se dopady globálních klimatických změn. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2. Při průměrné spotřebě 100 až 150 m3 dřeva na jeden dům a životnosti stavby minimálně sto let se jedná o nezanedbatelná množství. Přitom na místě, kde se na dřevěný dům vytěžilo dřevo, za sto let vyroste les nový - a ten váže další tuny tohoto skleníkového plynu.

To jsou velmi zajímavé údaje. Vraťme se však k nadaci a jejímu programu.

Nadace si klade mnoho cílů, například pomáhat vzdělávacím institucím posilovat úctu ke dřevu a při rozvoji odborného lesnického a dřevařského školství, vědy a výzkumu.

Dále se chce podílet na revitalizaci civilizací narušeného životního prostředí, uchování přírodního bohatství a kulturního dědictví, pomáhat trvale udržitelnému rozvoji venkovských oblastí, pro něž je bohatství lesů často nejvýznamnějším zdrojem jejich sociální a ekonomické prosperity.

Jde nám také o to, rozvíjet ekologicky šetrné způsoby využití dřeva, pomáhat chráněným dílnám a handicapovaným řemeslníkům zpracovávajícím dřevo.

Chceme přispět k záchraně kulturních památek, které minulé generace zhotovily ze dřeva, ale také informovat o ekologických způsobech péče o české lesy a podílet se na utváření důvěryhodného vztahu veřejnosti k problematice ochrany životního prostředí, založeného na vzájemném respektu všech, kteří aktivně využívají krajinu a přírodní bohatství.

Děkujeme za rozhovor.

Ing. Jan Řezáč (1964)

Po ukončení studia na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes MZLU Brno) pracoval do roku 1995 jako vedoucí lesního střediska, v letech 1995 až 2000 byl šéfredaktorem časopisu Lesnická práce. Další čtyři roky řídil odbor vnějších vztahů státního podniku Lesy ČR, v letošním roce se stal ve stejném podniku vedoucím oddělení propagace. Od června 2005 je výkonným ředitelem Nadace dřevo pro život.

Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů