Tepelná čerpadla zažívají boom, lidé řeší, jak ušetřit

Výrobci a prodejci alternativních zdrojů získávání tepla jsou jedni z mála, kdo si mnou ruce nad výrazným zdražením energií. Skokový růst cen plynu o dvacet procent a očekávané desetiprocentní zdražení elektřiny jim totiž vhánějí do náruče nové klienty. Britská laboratoř BSRIA odhaduje, že trh s tepelnými čerpadly u nás letos vzroste o pětinu na 1800 kusů. Předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel Josef Slováček ale mluví až o dvou tisících. "Boom už odstartoval," nepochybuje.
Vedle tepelných čerpadel, která odebírají teplo o relativně nízké teplotě z venkovního prostředí a převádějí ho na teploty použitelné pro vytápění objektů, odborníci čekají rostoucí zájem také o kotle na biomasu, obilí nebo sluneční kolektory. Podle některých odhadů by proto už letos mohli prodejci alternativních zdrojů získávání tepla vydělat až o čtvrtinu víc.
Například výrobce spalovacích kotlů na obilí, firma Verner, letos čelí desetkrát vyššímu zájmu o svůj produkt než loni. Pomáhá jí k tomu i obrovský přebytek obilí. Podobně jako u tepelných čerpadel, jejichž pořízení i s instalací stojí v závislosti na typu a velikosti vyhřívaného objektu až statisíce korun, brání většímu rozvoji "obilních" kotlů vysoká cena. Ta vyjde na víc než osmdesát tisíc korun.
Loni se v Česku prodalo zhruba 1500 tepelných čerpadel. To bylo nejvíc z nových členských zemí Evropské unie. Celkem je u nás ale zatím instalováno jen přes pět tisíc čerpadel. Trh se totiž začal rozvíjet poměrně pozdě, až koncem 90. let. Experti přitom předpovídají, že ve chvíli, kdy se srovnají ceny energií v Česku s průměrem Evropské unie, počet instalací se rychle dostane na úroveň vyspělých zemí.
"Se zdražováním energií se zkracuje návratnost vstupní investice," potvrzuje pozitivní vývoj Milan Kostečka, majitel společnosti Kostečka Group. Ta letos vyrobí na 280 tepelných čerpadel, zatímco vloni to bylo o třicet méně. K růstu jí pomůže nejen vyšší zájem v tuzemsku, ale i export do Irska a Anglie. Podle Kostečky totiž nastává doba, kdy se návratnost investice přiblíží pěti šesti letům. To je i průměr EU. Efekt je přitom zřejmý - třetinové provozní náklady proti klasickým systémům vytápění. "Například zdražení elektřiny o pět procent pocítí majitel tepelného čerpadla zvýšením účtů za elektřinu zhruba o 1,5 procenta," řekl Pavel Šumera z firmy G-Term, která se zabývá jejích instalací.
Optimismus výrobců a prodejců ale brzdí Lenka Minářová, ředitelka firmy Datamar, která se dlouhodobě věnuje sledování trhu s energiemi. Pouze jedno procento ze sta dotázaných totiž ví, co si pod pojmem alternativní energie představit, říká Minářová. Za nejlépe vyprofilovaný produkt proto pokládá dřevo, které si pozici posílilo nástupem krbových kamen.
Lídrem českého trhu tepelných čerpadel je podle britské BSRIA značka IVT, zastoupená firmou Tepelná čerpadla IVT, která vloni prodala 400 zařízení. Dalšími hráči na trhu jsou Viessmann, Stiebel Eltron nebo Dimplex, z domácích producentů pak vedle Kostečky, například PSP Opočno nebo Mach Moravský Krumlov.


Světový trh s tepelnými čerpadly (počty kusů, s výjimkou čerpadel vzduch/vzduch)
země/rok 2000 2001 2002 2003 2004
USA 140 000 142 500 145 400 148 300 150 000
Japonsko 2000 5000 35 000 80 600 120 000
Švédsko 24 000 36 000 40 000 48 800 60 000
Čína 5000 10 000 15 000 20 000 23 000
Francie 7500 10 000 12 500 15 300 18 000
Německo 9200 13 100 12 300 13 500 16 000
Švýcarsko 6900 7200 7600 8700 10 000
Kanada 4500 5500 6500 7500 8500
Rakousko 4890 4840 5360 5980 6580
Nizozemsko 1500 1500 1500 1600 1600
Norsko 3000 2000 2000 2500 2200
Finsko 2700 2000 2000 2000 2000
Česká republika 400 600 800 1000 1500
Dánsko 1000 1000 1000 1000 1000
Polsko 400 500 600 700 1000
Velká Británie 100 200 300 400 600
Ostatní 6910 8060 12 140 12 120 13 020
Celkem 220 000 250 000 300 000 370 000 435 000
Zdroj: BSRIA