Prosadit vyvlastnění je složité

Vyvlastnění pozemků pro průmyslové zóny, ve kterých chce privátní firma rozvíjet svůj byznys, je skutečně krajní možností, shodují se experti. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban takovou možnost ale chce během podzimu do legislativy prosadit.
"S vyvlastněním se obecně příliš neztotožňuji. Dovedu si je představit nejvýše u dálnic, a to jen v nejkrajnějších případech," uvedl náměstek ostravského primátora Vít Ruprich, který má mimo jiné na starosti rozvoj městské průmyslové zóny v Ostravě-Hrabové.

Ostrava sází na dohodu
Během tří let zde město Ostrava postupně vykoupilo 63 hektarů pozemků, do nichž vložilo 500 miliónů korun. Připravuje dalších 55 hektarů s tím, že zainvestování této části zóny si vyžádá 120 miliónů korun z městského rozpočtu a 356 miliónů státních dotací.. Největšími investory v provozované části zóny jsou firmy Central Trade Park a ASUS.
"Pozemky jsme získali trpělivým vyjednáváním s majiteli, nakonec jsme se vždy dohodli i bez vyvlastnění," dodal Ruprich.
Přesto právníci Ministerstva průmyslu a obchodu připravují pozměňovací návrh, který by zakotvil možnost vyvlastnit pozemek i ve prospěch průmyslové zóny. "Domluvili jsme se již s ministrem Urbanem, že ho předneseme, není ještě jasné, kdo tak udělá. Ale já jsem ochoten tak učinit," říká poslanec ČSSD z hospodářského výboru sněmovny Miloslav Kala.
"Vyvlastnění pozemků pro průmyslové parky - jako nejkrajnější možnost v lokalitách národního významu - existuje v celé Evropě, konkrétně je zcela běžné ve Velké Británii," uvedl ředitel vládní agentury CzechInvest Radomil Novák.
Absence vyvlastňovacího zákona podle něho zkomplikovala výstavbu závodu LG Philips Displays v Hranicích na Moravě. Pokud chce firma investovat miliardy korun do rozvoje regionu postiženého vyšší nezaměstnaností a majitelé potřebných pozemků jsou neústupní, pak by měla být možnost pozemek vyvlastnit.

Jen pro velké zóny
"Takových strategických zón, které by byly větší než 200 hektarů a poskytly zaměstnání více než deseti tisícům lidí, je ale v zemi málo, zatím se jen připravují," dodal Novák. Jedinou fungující zónou národního významu je prostor Kolín-Ovčáry, kde vyrábí automobilka TPCA. Připravuje se letiště v Žatci či v Holešově.
Podle poslance Kaly je nutné zákonem vytvořit podmínky pro velké investice, zejména pak v problémových regionech. A vyvlastnění by mu nevadilo ani v případech, kdy by šlo o soukromé průmyslové zóny. "O vyvlastňování přece hovoříme i v případě dálnic, a také u nich se už předpokládá, že je mohou stavět soukromí investoři. V každém případě by se vždy musel standardní cestou prokazovat veřejný zájem," míní poslanec.
Dodává, že lidé by o nic nepřišli - jejich majetek, v případě zemědělské půdy často téměř bezcenný, se jim naopak výrazně zhodnotí.
Zařazení průmyslových zón mezi stavby, při kterých by stát měl vyvlastňovat ve veřejném zájmu, důrazně odmítá Ministerstvo životního prostředí.
"Jde přece o získání pozemků pro soukromé podnikatele, a na ty se veřejný zájem nemůže vztahovat. Budeme se snažit takovým pokusům o zvýhodnění průmyslových zón zabránit," uvedl včera ministr Libor Ambrozek. To samé si myslí i většina lidoveckých politiků a Urbanově představě se brání rovněž koaliční unionisté. "Určitě nic takové nepodpoříme," říká jejich expert Vlastimil Ostrý.
Ani samotná ČSSD není jednotná. Dokonce poslanec Jaromír Schling, který se v jiných případech vyvlastnění nebrání, upozorňuje na obtíže s budoucím prokazováním veřejného zájmu. "Mám o tom velké pochybnosti, je to přece jen něco úplně jiného než liniové stavby a bude to složité obhájit," říká Schling. Ale s tím, že rozhodující bude názor, který po diskusi zvítězí v celém poslaneckém klubu ČSSD.
Pro něj zůstává prioritou prosadit do stavebního zákona kratší lhůty, které by urychlily budování klíčových dálnic a železnic.

Komunisté pro, ODS proti
Ti, co v ČSSD prosazují paragrafy o vyvlastňování ve prospěch průmyslových zón, tak musí spoléhat na pomoc komunistů. "Jednáním na toto téma se nebráníme. Budování skutečně velkých zón opravdu může být ve veřejném zájmu. Je ale nutné zabránit tomu, aby se těchto ustanovení zneužívalo," říká poslanec KSČM Karel Vymětal. A dodává, že o veřejném zájmu by se mělo rozhodovat až na úrovni kraje nebo vlády.
Na opačné straně stojí ODS. "Budeme proti. Byla by to cesta do pekel," zdůrazňuje její stínový ministr průmyslu Martin Říman. Budování průmyslových zón podle něj veřejným zájmem není a šlo by jen o zvýhodňování vybraných firem za cenu narušení ústavou zaručené ochrany soukromého vlastnictví.
"Tato ochrana je už ze střednědobého hlediska daleko důležitější než průmyslové zóny, jejichž přínos pro ekonomiku je často pochybný," soudí Říman.