Ministr životního prostředí Libor Ambrozek soudí, že přirozeně se obnovující les je pro další vývoj krajiny lepší než pusté holiny, vzniklé při kácení stromů kvůli kůrovci. Dokazují to zkušenosti z bavorské strany Šumavy i z ostatních evropských zemí, sdělil. Reagoval tak na názor prezidenta Václava Klause, podle něhož je ponechání lesů bez lidského zásahu experimentem s nejistými výsledky. Podle Klause vznikly šumavské lesy s přispěním a pod ochranou člověka a není možné v nich najednou dát přírodě volnou ruku.
"Současné šumavské lesy byly od počátku obhospodařovány člověkem, a dokonce i Boubín není pralesem v pravém slova smyslu," řekl Klaus ve středu při návštěvě lesnické školy v Písku. "Mám vysokoškolské vzdělání v oboru biologie, a proto musím odmítnout představu pana prezidenta, že pralesovité šumavské smrčiny vysadil člověk," řekl ČTK Ambrozek. Ponechání prvních zón národních parků bez zásahu člověka je podle něj navíc i běžná praxe v ostatních evropských zemích. "Nevidím opravdu žádný rozumný důvod, proč bychom v českých národních parcích měli hledat nějaký jiný, originální, český přístup," dodal Ambrozek. Ekologové tvrdí, že za současné problémy Šumavy může činnost člověka. Šumava byla před 130 lety z 80 procent uměle osázena smrkovou monokulturou, která je zejména ve vyšších polohách málo odolná vůči vnějším vlivům. Kácení stromů však napadený les podle nich nevyléčí. Kůrovcovou kalamitou na Šumavě se má v září zabývat Senát. Podle některých členů horní komory je situace v Národním parku Šumava natolik vážná, že vyžaduje okamžitý zásah. Pokud se podle těchto senátorů nebudou kůrovcem zasažené stromy kácet, brouk začne ohrožovat celou Šumavu. S tím souhlasí starostové některých obcí, kteří formou otevřeného dopisu vyzvali premiéra Jiřího Paroubka, aby se zasadil o změnu ochranářské koncepce na Šumavě. Dopis podepsalo 11 šumavských starostů. Za bezzásahové zóny jsou vybrány jen přírodovědně nejcennější oblasti. V lesích, které je obklopují, lesníci hospodaří.
Zdroj: www.Agris.cz
