S poldry proti vodě se v Česku začíná

Poldry neboli suché nádrže, které zadrží velkou vodu už v horních tocích řek, kde se tvoří povodňová vlna, se v České republice teprve začínají stavět.
Před rokem 1989 stát pouze udržoval stavby protipovodňové ochrany vybudované před 2. světovou válkou nebo stavěl přehrady. Od těch se ale dnes ustupuje nejen v Česku, ale i jiných zemích Evropské unie. "Přehrady jsou sice lépe využitelné než poldry, ale jejich výstavba už v době před rokem 1989 trvala minimálně deset let. Dnes bychom je za tuto dobu nestihli téměř ani připravit," míní vedoucí útvaru investic Povodí Moravy Vítězslav Nečas. "Navíc nebezpečí terorismu a aktivity ekologů by výstavbu ještě oddálily a prodražily."
Výstavba poldrů má velký skluz i proto, že s přípravou protipovodňových opatření se v Česku začalo až po povodni v roce 1997, prakticky však teprve před třemi lety.
Studie a nejnutnější úpravy totiž čekaly na vodní zákon, který v roce 2001 vyčlenil peníze z privatizace, další peníze o rok později přinesl úvěr od Evropské investiční banky, celkem 4 miliardy korun do roku 2006.
Nejvýznamnější stavby se kvůli náročné přípravě začínají stavět až nyní. Od roku 1997 do loňska se prostavělo přes tři miliardy korun.
Pro období 2007 až 2010 připravuje Ministerstvo zemědělství druhou etapu programu Prevence před povodněmi a do té už správci toků navrhli tři sta padesát akcí za více než 10 miliard korun. Mezi nimi také přípravu vůbec největšího poldru u Hranic. Experti z ČVUT Praha a Vysokého učení technického v Brně mají za úkol seřadit akce podle efektu, který v ochraně proti povodním přinesou, a také podle ekonomické návratnosti.
"Nejúčinnější akce za zhruba šest miliard korun se pak zařadí do programu a půjdou ke schválení," uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Hugo Roldan.
Ministerstvo ve svých projektech odhaduje, že mezi schválenými akcemi by mohlo být dvacet až třicet poldrů celkem za půl miliardy korun.
Poldry mají za úkol především co nejdříve zadržet a maximálně zpomalit povodňovou vlnu. "Z vodohospodářského pohledu navrhujeme výstavbu poldrů spíš v horních částech povodí, kde se kvůli intenzívním dešťům může rychle vytvořit povodňová vlna, i když řeka nemá mohutné přítoky," řekl organizační ředitel Povodí Labe Václav Jirásek. "Na středních a dolních úsecích toků dáváme spíš přednost nádržím nebo rybníkům, protože v suchém období jsou schopné také vyrovnávat alespoň částečně minimální průtoky."