Stát chce hráze, ale zatím je nestaví

Symboly zkázy moravských povodní Troubky a Bochoř by příště mohly být v suchu. Padesátitisícový Přerov by vlna zasáhla jen minimálně, stejně jako další obce.
Ochránit by je mohl největší poldr v České republice, pokud by se ho ovšem podařilo postavit. Měl by vzniknout na řece Bečvě a stát za něj chce utratit dvě miliardy korun. Lidé, kteří v oblasti poldru mají chaty a zahrady, však se stavbou nesouhlasí. Proti jsou také rybáři. Petici proti poldru podepsalo téměř tisíc tři sta lidí.

Majetek jako majetek
Není to jediná stavba, která by zmírnila budoucí dopady velké vody na majetek a životy lidí, které brání sami lidé. Potíže s výstavbou poldrů, které se ukazují jako ekologické a účinné protipovodňové opatření, jsou i v dalších místech. Někde se dokonce muselo od plánů upustit.
"Ten poldr je veřejný zájem, vždyť by chránil tolik obyvatel! Kdyby teď přišla povodeň, dopadne to stejně jako před lety," říká starosta Troubek Radek Brázda. V Troubkách v roce 1997 spadly desítky domů. Dnes by však škody pravděpodobně nebyly tak velké, protože lidé postavili nové domy z kvalitnějších materiálů.
Lidé, kteří mají v místě plánovaného poldru na druhém konci okresu chaty a rybaří tam, argumentují svými právy. Kdyby totiž záplavy jindy suchý poldr naplnily vodou, přišli by o svůj majetek. "Může být nadřazen majetek lidí v Přerově a Troubkách tomu našemu tady? Do letošního roku o poldru nikdo z nás nevěděl a další lidé si tady koupili pozemky. Mnozí v chatách bydlí celý rok," říká Stanislav Pernický z Valašského Meziříčí. Je chatařem a zároveň předsedou rybářského sdružení, které v místě plánovaného poldru spravuje jezera.

Poldr není přehrada
Na rozdíl třeba od dálnice není stavba hrází a poldrů veřejným zájmem. Stát tedy nemůže vyvlastnit pozemky pro jejich stavbu. "Zájmem státu v případě velkých poldrů není pozemky vykupovat," potvrdil mluvčí Ministerstva zemědělství Hugo Roldan.
Poldry totiž nejsou přehradami. Na jejich dně se nic stavět ani zaplavovat nebude. Vlastníci tam například mohou pěstovat obilí nebo chovat ovce, zakázáno je však stavět například obytné domy. Pokud by však přišla velká voda, způsobenou škodu stát majitelům nahradí.
Od roku 1989 stát postavil pouze dvacet malých poldrů, ty významné stále teprve připravuje. Do stejných problémů jako stavba u Hranic se už dostal také poldr na řece Moravě u Uherského Hradiště a jeho příprava byla kvůli sporům o majetek zastavena. Jediným poldrem, který Povodí Moravy bude v nejbližší době stavět, je nádrž Žichlínek na Moravské Sázavě. I tam se však stále licituje s jedním z majitelů pozemků, který se stavbou nesouhlasí.
Oproti tomu Povodí Labe již postavilo čtyři poldry v povodí říčky Třebovky, které sníží stoletou vodu na pětiletou. Do konce příštího roku dokončí další tři poldry (u Lichkova nedaleko Ústí nad Orlicí a u obce Hroška na Rychnovsku).
Dva plánované poldry ale již muselo zrušit. "Důvodem byly majetkoprávní vztahy. Jednání se přitom táhla více než rok," uvedl organizační ředitel Povodí Labe Václav Jirásek.

Sporný poldr
Koho má chránit: Především Přerov a okolí, mimo jiné obce Bochoř a Troubky, které povodeň v roce 1997 téměř zničila.
Kde má vzniknout: Na horním toku Bečvy mezi Teplicemi nad Bečvou a Valašským Meziříčím.
Technické parametry: Plocha 685 hektarů, objem 38 miliónů kubíků, výška hráze téměř 12 metrů, délka hrází celkem 6800 metrů.
Cena: Asi 2 miliardy korun.