| Počet katastrof způsobených extrémními výkyvy počasí neustále roste. Na tento trend upozorňují kromě vědců také světové zajišťovny, které musejí kvůli katastrofám vyplácet rok od roku více finančních prostředků. |
| Statistiky největší světové zajišťovny Münchener Rück jsou naprosto výmluvné. Zatímco v letech 1950 až 1959 se na celé planetě událo 13 velkých katastrof způsobených počasím, v období let 1990 až 1999 postihlo svět 74 katastrof. V 60. letech nepřesahovaly celkové škody 60 miliard dolarů. V 90. letech už byly škody vyčísleny na 160 miliard. Pokud tyto cifry srovnáme s následky několikadenního řádění hurikánu Katrina (až 100 miliard dolarů), není třeba příliš složitých výpočtů k tomu, abychom si dokázali představit, co nás čeká v příštích letech a desetiletích. "Evropští odborníci, s nimiž spolupracujeme, se shodují, že prudké záplavové srážky a bouře jsou stále intenzivnější," konstatovala meteoroložka Daniela Jacobová z hamburského Ústavu Maxe Plancka. Rozbouřené živly boří domy, ničí infrastrukturu a narušují chod celé společnosti. Nelze pochybovat o tom, že některé lokality nebudou v důsledku klimatických změn obyvatelné. Podle vědců zůstane do poloviny století kvůli mizejícím ledovcům v Himalájích 40 procent obyvatel jižní Asie a Číny bez pitné vody. Nedobré vyhlídky před sebou mají například také lidé žijící v jihoevropských státech, kde se země pomalu ale jistě proměňuje v poušť. Nastupující změny nelze odvrátit. V úvahu připadá maximálně jejich zmírnění, jenomže k tomu chybí dostatečná politická vůle. I v případě mezinárodní dohody o radikálním omezení skleníkových plynů (o 60 nebo více procent), by se výsledky začaly projevovat teprve s odstupem 20 až 30 let. Do určité míry je škodám možné předejít opuštěním míst, kde je riziko přírodních katastrof největší. V rámci České republiky lze například uvažovat o přesunu obyvatel z nejvíce ohrožených záplavových oblastí. Vlasy na hlavě nám začnou hrůzou vstávat při úvahách o nevyhnutelných přesunech 40 nebo 50 procent obyvatel Číny, Indie nebo jižní Evropy. Nemluvě o prognózách očekávaných dopadů klimatických změn na světové hospodářství. Příroda má dostatek prostředků k tomu, aby lidskou civilizaci donutila k uskromnění.
Zdroj: Gnosis9.net, www.meteo-web.cz |
