zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Do New Orleansu se vrátila doba kamenná

09.09.2005
Havárie
Do New Orleansu se vrátila doba kamenná
Hurikán a záplavy zde smetly 21. století. Na jeho místo nastoupily uprostřed nepotřebných počítačů a aut primitivnější časy. Lidé, co zůstali, musejí shánět potraviny a vodu, dělit se o to málo se sousedy a před soumrakem najít bezpečné místo k spánku.
"Zapomeňte na techniku, jsme zpátky v době kamenné," řekl v rozhlasovém vysílání Aaron Broussard, starosta neworleanského předměstí Jefferson Parish.
Žije se z ruky do úst, pokud vůbec. Na ulici Rampart Street se z dřevěného vozíku staly máry. Zůstalo na nich tělo starého muže zabalené do rubáše z dětského prostěradla. Mnozí však přežívají a hledají cesty, jak zůstat naživu. Skvělým nástrojem je nákupní vozík - je pohyblivý a je dost vysoko nad zapáchajícími kalužemi. Jedna žena na něm převážela majetek své rodiny k improvizovanému táboru na chodníku. Její děti jej pak přeměnily na tělocvičnu. Na kraji chudého devátého obvodu muž a žena po pás ve vodě tlačí člun k suchému náspu. Hledají cokoli, co by mohlo být užitečné - kbelík, pořádný kus dřeva, nářadí.
"Všichni máme zbraně," řekla Katha Fieldsová, která žije o ulici dál. Před týdnem, kdy byl New Orleans městem turistů a jazzu, byla průvodkyní. Nyní se za soumraku schází se sousedy a se zbraní v ruce hlídkuje. Všichni dostávají lekci v tom, jak žít bez moderních vymožeností. Zjišťují, co znamená tma, když nejsou lampy. Svíčky jsou najednou něčím mnohem víc, než romantickou rekvizitou. Zjišťují, co znamená hlad, když nejsou ledničky a sporáky, co znamená žízeň, když je voda znečištěná.
Šestasedmdesátiletá Carolyn Knacková si čistila zubní protézy saponátem. Jeden starší muž si šel vyprat na břeh Mississippi.
Rabování dostalo mnoho jmen: půjčování, zabavování, rekvírování. Možná nejlepší je starší antropologický termín - lov a sběračství. "Ten, kdo bere potraviny nebo vodu, nerabuje," řekl jeden policista. Jeho jednotka se usadila v opuštěném hotelu ve středu města. On i jeho muži si brali, co potřebovali, aby mohli pokračovat ve své práci.
Na balkóně ve třetím patře ve Francouzské čtvrti se dalo dohromady asi deset sousedů. Společně nosí vodu z Mississippi na splachování toalet, dělí se o jídlo, které jim zbylo. Ti, co zůstali, tvrdí, že jim bude dobře, jen když dostanou vodu, či když začne fungovat elektřina nebo telefon. Podle úřadů ale nic z toho brzy nebude.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí