zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Regulátor má přece také chránit spotřebitele

12.09.2005
Obecné
Regulátor má přece také chránit spotřebitele


Na otázku, zda potřebujeme regulátora cen energií, odpovídá Miroslav Zajíček 26. srpna na straně Fórum záporně, neboť dle něj regulace cen je vždy chybná.
Výklad o cenotvorbě si nekomplikuje možností monopolu. Zastánce regulace Blahoslav Němeček, místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ), varuje: "Kdybychom tu nebyli a vše bylo ponecháno trhu... energetické společnosti by maximalizovaly výnosy ze svých investic". Dosažení co nejvyšší tržní ceny je chování, které je v souladu s výkladem Zajíčka. Zastánce a odpůrce regulace se tedy liší v názoru na existenci monopolního postavení dodavatelů.
Otázka, zda regulovat ceny energií, se tedy transformuje na jinou: zda v energetice existují monopoly. Na příkladu jedné regulované kategorie - bytových odběratelů tepla - lze ukázat nejednoznačnost monopolu dodavatele.
Při stavbě bytového domu se investor rozhoduje, jak bude zajišťovat tepelnou pohodu domácnosti. Může využít elektřinu k topení akumulačnímu nebo tepelným čerpadlem, uhlí nebo plyn k lokálnímu topení anebo teplo odebrat od místní teplárny. Již tento neúplný výčet vylučuje monopol. Regulátor však může dlouhodobě křivit ceny. Investor se tedy rozhoduje na základě falešných cen.
Jestliže je dům již napojen na dodavatele tepla, je změna náročná. Cena od tohoto dodavatele by mohla dosahovat téměř úrovně, při níž se vyplatí budovat samostatný zdroj tepla. Liberálové takovou tržní cenu připouštějí. ERÚ se děsí. Ví, že malé spalovny nemají takovou účinnost využití energie paliva ani šetrnost k prostředí jako velká zařízení. Zkušenost z obcí, v nichž několik neregulovaných uhelných kotlů učiní při inverzi vzduch nedýchatelný, dává za pravdu zastáncům výroby tepla ve velkých zdrojích podléhajících cenové i ekologické regulaci.
Proto bych na úvodní otázku odpověděl ano, ale pozor, aby se z regulátora nestal dirigent, který nevnímá celek.
Cenová rozhodnutí ERÚ postrádají jeden z hlavních důvodů jeho existence - ochranu spotřebitele. Dodavatel tepla si totiž může dosti benevolentně vytvářet různé cenové lokality. Třeba tak, aby nedal šanci konkurenčnímu dodavateli přetáhnout zákazníky. Jiný "chráněný" odběratel se může ocitnout v cenové lokalitě s vysokou cenou tepla. Důvodem může být dlouhodobá investiční zanedbanost lokality ze strany teplárny.
Avšak odběratelé se nemohou podílet na rozhodování, která lokalita bude připojena na ten či onen zdroj tepla, na úsporných investicích atd. Je proto nepochopitelné, proč ERÚ dovoluje, aby někteří odběratelé nesli negativní důsledky investiční politiky teplárny.
Ladislav Kurc,
zákazník Pražské teplárenské
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí