Návrat k levnějšímu topení ničí lidem zdraví
V obcích, kde lidé budou kvůli zdražování plynu a elektřiny masově topit uhlím,
se prokazatelně zhorší jejich zdraví. A to i těch, kteří spalují čistší palivo.
Nejnovější poznatky českých vědců dokazují například to, že muži, kterým chybí
jeden specifický gen, mohou být přechodně v zimních měsících, během topné
sezóny, neplodní.
"Tyto dispozice má asi polovina mužů," říká Radim Šrám, který se v Ústavu
experimentální medicíny dlouhodobě věnuje vlivu znečištěného ovzduší na zdraví
lidí.
Výzkumu Jiřího Rubeše z jednoho z brněnských lékařských ústavů se zúčastnilo
třicet šest mužů z Teplicka, u kterých byla během dvou let vyšetřena sedmkrát
kvalita jejich spermií. Vědci zjistili zvýšenou fragmentaci DNA ve zralých
spermiích, která je spojována právě s neplodností. Jde přitom o přechodnou
změnu, která se objevuje při zvýšených koncentracích škodlivin v ovzduší a od
vzniku poškození trvá asi deset dní.
Při jiném výzkumu badatelé rovněž zjistili, že lidé, kteří se dlouhodobě
pohybují ve znečištěném prostředí, dokážou až o patnáct procent hůře uzdravit
svou DNA, jež byla z různých důvodů poškozena. "To znamená, že takoví jedinci
opravují změny vyvolané karcinogenními látkami hůře, a proto je u nich i zvýšené
riziko vzniku nádorového bujení v příštích desetiletích," vysvětluje Šrám.
Dodal, že největší riziko představují malé částice prachu menší než 2,5
mikrometru a karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Zdroji těchto
škodlivin jsou automobilová doprava a právě spalování uhlí a dalšího
nekvalitního paliva, třeba domácího odpadu.
Po ohlášeném zdražení plynu a při předpokládaném růstu cen elektřiny si přitom
levnější uhlí kupuje stále více lidí. "Meziroční nárůst odhaduji zhruba
pětinový," řekl ředitel Uhelných skladů z Ostrova nad Ohří Jaromír Kaucký.
"Už dva domy v našem sousedství se vrátily k uhlí, takže nám to v ulici začíná
smrdět stejně jako před lety," říká Marek Bláha, který si dům v Táboře vytápí
tepelným čerpadlem.
Státní zdravotní ústav během pětiletého průzkumu, v němž porovnával ovzduší ve
třech malých obcích, zjistil, že nejhorší vzduch mají lidé v Havlovicích nad
Úpou, v relativně čistém prostředí v Podkrkonoší. Jenže v obci je dominantním
palivem hnědé uhlí, někteří lidé pálí i odpadky. Naměřené hodnoty karcinogenního
benzo- (a)pyrenu se blížily údajům z průmyslové Ostravy.
Mnohem lépe vyšly ze srovnávací studie Habartice u Klatov, kde lidé topí
především dřevem, a Třešť u Jihlavy, kde aspoň část lidí přešla z uhlí na plyn.
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny zase dlouhodobě srovnává ovzduší v
Teplicích, v Prachaticích a na dvou místech v Praze - na Smíchově a v Libuši.
Loni přitom byly průměrné roční koncentrace drobných, pouhým okem neviditelných
částic prachu ve všech místech stejné. Šrám si to vysvětluje nárůstem
automobilové dopravy a návratem lidí k uhlí.
"Při srovnání koncentrací karcinogenního benzo(a)pyrenu v Praze a v Londýně jsou
hodnoty v českém hlavním městě čtyřikrát vyšší," upozorňuje Šrám. Hůře dopadla
Praha rovněž ve srovnání s Aténami, které jsou přitom známé svým hustým
automobilovým provozem.
V obcích, kde lidé budou kvůli zdražování plynu a elektřiny masově topit uhlím, se prokazatelně zhorší jejich zdraví. A to i těch, kteří spalují čistší palivo.
Nejnovější poznatky českých vědců dokazují například to, že muži, kterým chybí jeden specifický gen, mohou být přechodně v zimních měsících, během topné sezóny, neplodní.
"Tyto dispozice má asi polovina mužů," říká Radim Šrám, který se v Ústavu experimentální medicíny dlouhodobě věnuje vlivu znečištěného ovzduší na zdraví lidí.
Výzkumu Jiřího Rubeše z jednoho z brněnských lékařských ústavů se zúčastnilo třicet šest mužů z Teplicka, u kterých byla během dvou let vyšetřena sedmkrát kvalita jejich spermií. Vědci zjistili zvýšenou fragmentaci DNA ve zralých spermiích, která je spojována právě s neplodností. Jde přitom o přechodnou změnu, která se objevuje při zvýšených koncentracích škodlivin v ovzduší a od vzniku poškození trvá asi deset dní.
Při jiném výzkumu badatelé rovněž zjistili, že lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, dokážou až o patnáct procent hůře uzdravit svou DNA, jež byla z různých důvodů poškozena. "To znamená, že takoví jedinci opravují změny vyvolané karcinogenními látkami hůře, a proto je u nich i zvýšené riziko vzniku nádorového bujení v příštích desetiletích," vysvětluje Šrám.
Dodal, že největší riziko představují malé částice prachu menší než 2,5 mikrometru a karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Zdroji těchto škodlivin jsou automobilová doprava a právě spalování uhlí a dalšího nekvalitního paliva, třeba domácího odpadu.
Po ohlášeném zdražení plynu a při předpokládaném růstu cen elektřiny si přitom levnější uhlí kupuje stále více lidí. "Meziroční nárůst odhaduji zhruba pětinový," řekl ředitel Uhelných skladů z Ostrova nad Ohří Jaromír Kaucký.
"Už dva domy v našem sousedství se vrátily k uhlí, takže nám to v ulici začíná smrdět stejně jako před lety," říká Marek Bláha, který si dům v Táboře vytápí tepelným čerpadlem.
Státní zdravotní ústav během pětiletého průzkumu, v němž porovnával ovzduší ve třech malých obcích, zjistil, že nejhorší vzduch mají lidé v Havlovicích nad Úpou, v relativně čistém prostředí v Podkrkonoší. Jenže v obci je dominantním palivem hnědé uhlí, někteří lidé pálí i odpadky. Naměřené hodnoty karcinogenního benzo- (a)pyrenu se blížily údajům z průmyslové Ostravy.
Mnohem lépe vyšly ze srovnávací studie Habartice u Klatov, kde lidé topí především dřevem, a Třešť u Jihlavy, kde aspoň část lidí přešla z uhlí na plyn.
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny zase dlouhodobě srovnává ovzduší v Teplicích, v Prachaticích a na dvou místech v Praze - na Smíchově a v Libuši. Loni přitom byly průměrné roční koncentrace drobných, pouhým okem neviditelných částic prachu ve všech místech stejné. Šrám si to vysvětluje nárůstem automobilové dopravy a návratem lidí k uhlí.
"Při srovnání koncentrací karcinogenního benzo(a)pyrenu v Praze a v Londýně jsou hodnoty v českém hlavním městě čtyřikrát vyšší," upozorňuje Šrám. Hůře dopadla Praha rovněž ve srovnání s Aténami, které jsou přitom známé svým hustým automobilovým provozem.
Nemoci způsobené škodlivinami v ovzduší
Přechodná neplodnost
Vědci u 36 mužů z Teplicka během dvouletého výzkumu zjistili zvýšenou fragmentaci zralých spermií, která je spojována s neplodností. Jde o přechodnou změnu, která se objevuje při zvýšených koncentracích škodlivin v ovzduší.
Větší riziko rakoviny
Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, dokážou až o patnáct procent hůře uzdravit svou DNA, jež byla z různých důvodů poškozena. U takových lidí se pak zvyšuje riziko vzniku nádorového bujení, které se může projevit až za několik desítek let.
Nejnovější poznatky českých vědců dokazují například to, že muži, kterým chybí jeden specifický gen, mohou být přechodně v zimních měsících, během topné sezóny, neplodní.
"Tyto dispozice má asi polovina mužů," říká Radim Šrám, který se v Ústavu experimentální medicíny dlouhodobě věnuje vlivu znečištěného ovzduší na zdraví lidí.
Výzkumu Jiřího Rubeše z jednoho z brněnských lékařských ústavů se zúčastnilo třicet šest mužů z Teplicka, u kterých byla během dvou let vyšetřena sedmkrát kvalita jejich spermií. Vědci zjistili zvýšenou fragmentaci DNA ve zralých spermiích, která je spojována právě s neplodností. Jde přitom o přechodnou změnu, která se objevuje při zvýšených koncentracích škodlivin v ovzduší a od vzniku poškození trvá asi deset dní.
Při jiném výzkumu badatelé rovněž zjistili, že lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, dokážou až o patnáct procent hůře uzdravit svou DNA, jež byla z různých důvodů poškozena. "To znamená, že takoví jedinci opravují změny vyvolané karcinogenními látkami hůře, a proto je u nich i zvýšené riziko vzniku nádorového bujení v příštích desetiletích," vysvětluje Šrám.
Dodal, že největší riziko představují malé částice prachu menší než 2,5 mikrometru a karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky. Zdroji těchto škodlivin jsou automobilová doprava a právě spalování uhlí a dalšího nekvalitního paliva, třeba domácího odpadu.
Po ohlášeném zdražení plynu a při předpokládaném růstu cen elektřiny si přitom levnější uhlí kupuje stále více lidí. "Meziroční nárůst odhaduji zhruba pětinový," řekl ředitel Uhelných skladů z Ostrova nad Ohří Jaromír Kaucký.
"Už dva domy v našem sousedství se vrátily k uhlí, takže nám to v ulici začíná smrdět stejně jako před lety," říká Marek Bláha, který si dům v Táboře vytápí tepelným čerpadlem.
Státní zdravotní ústav během pětiletého průzkumu, v němž porovnával ovzduší ve třech malých obcích, zjistil, že nejhorší vzduch mají lidé v Havlovicích nad Úpou, v relativně čistém prostředí v Podkrkonoší. Jenže v obci je dominantním palivem hnědé uhlí, někteří lidé pálí i odpadky. Naměřené hodnoty karcinogenního benzo- (a)pyrenu se blížily údajům z průmyslové Ostravy.
Mnohem lépe vyšly ze srovnávací studie Habartice u Klatov, kde lidé topí především dřevem, a Třešť u Jihlavy, kde aspoň část lidí přešla z uhlí na plyn.
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny zase dlouhodobě srovnává ovzduší v Teplicích, v Prachaticích a na dvou místech v Praze - na Smíchově a v Libuši. Loni přitom byly průměrné roční koncentrace drobných, pouhým okem neviditelných částic prachu ve všech místech stejné. Šrám si to vysvětluje nárůstem automobilové dopravy a návratem lidí k uhlí.
"Při srovnání koncentrací karcinogenního benzo(a)pyrenu v Praze a v Londýně jsou hodnoty v českém hlavním městě čtyřikrát vyšší," upozorňuje Šrám. Hůře dopadla Praha rovněž ve srovnání s Aténami, které jsou přitom známé svým hustým automobilovým provozem.
Nemoci způsobené škodlivinami v ovzduší
Přechodná neplodnost
Vědci u 36 mužů z Teplicka během dvouletého výzkumu zjistili zvýšenou fragmentaci zralých spermií, která je spojována s neplodností. Jde o přechodnou změnu, která se objevuje při zvýšených koncentracích škodlivin v ovzduší.
Větší riziko rakoviny
Lidé, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, dokážou až o patnáct procent hůře uzdravit svou DNA, jež byla z různých důvodů poškozena. U takových lidí se pak zvyšuje riziko vzniku nádorového bujení, které se může projevit až za několik desítek let.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích